Zátah: Vykoupení

Chlapci z Raidu by vymlátili celý Hollywood! Naozaj pôsobí veľká vačšina amerických akčných filmov (aj prvý Expendables) oproti tomuto masakru ako rozprávky pre kojencov. 100 minút je tak natrieskaných akciou, že som ani nemal kedy ísť na záchod, dokonca sa to začalo celé bez zbytočných kecov a predstavovaní. 10 minút a už som musel odkladať chipsy aby som mohol poriadne vnímať ten rachot a dokonalú choreografiu bojov. Takto si predstavujem akčné filmy a u mňa sa to rozhodne radí k špičke žánru. Spokojnosť. (01.08.2012)

Myslel jsem si, že to bude něco úchvatného ve stylu Města Bohů, či ještě spíše Tropa de Elite, ale je to jen tisíckrát viděná asijská rubačka ve stylu videoherní 3rd person akce, sice pěkně zaranžovaná, ale silně logice navzdory. A bez prvku interaktivity (to v případě, že by šlo o počítačovou hru) či silného příběhu (v případě filmu) je to po celkem slibném začátku z velké části jen stále dokola to samé...stereotyp akčního filmu - souboj za soubojem - a jelikož žádná jiná složka není přítomna, s ubíhajícími minutami se vkrádá nuda. Škoda... (24.06.2012)

Škoda rány, která padne vedle!! Čistokrevná rubačka, která neví, kdy přestat a když už se začne přeci jenom zajídat, předhodí nenasytnému divákovi další porci nekompromisní řežby, kdy postupně s dějem opadávají výstřely a létající ledničky a ke slovu přicházejí nože, mačety nebo holé nohy a ruce. Všechna čest choreografii. Herci jdou co se fyzického výkonu na dřeň, hlavního klaďase jakoby údery protivníků motivovaly ještě k vyšším obrátkám. Právě živočišný tah na branku, který mi chyběl třeba u Ong-baka (bavil neošizenou fyzickou akcí, ale nudil opakovanými záběry a mizerným feelingem), je tu poctivý s každou ránou. Děj je jasně nalinkovaný – velký barák, policejní jednotka a banda vrahounů, kteří se nehodlají vzdát. Videoherní koncept pak vydrží až do horních pater, kde na přeživší čeká slušný záporák s výbornými poskoky (démonický Yayan Ruhian zvlášť). Žádné vykecávání, jen jedna lekce anatomie za druhou a divák si užívá, klaní se poctivé dřině a oceňuje přehledné záběry. Neučesané, hektické, zoufalé i brutální. Vedle tohohle vypadá takový Van Damme s hezoučky nasnímaným, efektně sestříhaným a lahodně vypadajícím výskokem jako malý skřítek schovaný pod dekou. (16.07.2012)

Poprvé mě indonéská kultura udivila z hlediska hudby, respektive metalu, kdy jsem se dozvěděl, že indonéské metalové kapely jsou striktně fašistické. Když jsem viděl film Serbuan Maut neboli The Raid: Redemtion, zjistil jsem, že ti drobní Indonésané mají i sklony k docela brutálnímu a skálopevnému přesvědčování diváka, že mnozí místní jsou prostě neskutečně odolní lidé. Že mají místo pěstí buchary a žebra z ocele, a že v Indonésii se dají sehnat neskutečně kvalitní zářivky, které prostě neprasknou, ani když je narvete tomu malému hajzlovi do krku. Když pominu, že si z filmu odnese divák jen to, že fízlové jsou všude stejný svině, musím podtrhnout, že je to opravdu našlapané skvělými bitkami a přestřelkami. Jakoby se člověk ocitl uprostřed nějaké videohry. (05.06.2012)

Zátah, neboli jedna elitní policejní akce - film přímo z místa činu odehrávající se v reálném čase, bez vysvětlování, bez odboček, téměř bez příběhu... Někteří to mohou přirovnat k bezdějovému, hodinu a půl dlouhému "videoklipu", jiní zase mohou žasnout nad ryzím žánrovým filmem přinášejícím přesně to, co publikum u akčních filmů vyhledává. Kousek pravdy mají oba tábory. Chápu, že se někdo může akce "přejíst", díky čemuž může mít následně problém se ve filmu něčeho dalšího chytit, ale milovníci akce a mlátiček budou jako v sedmém nebi. Atmosféra naběhne do úžsných výšin hned od počátku, akce je masivní, choreografie špičková a kamera z ní ještě ždímá maximum. Bitky jsem si přehrával ještě několikrát, takže doufám, že se Zátah zapíše do dějin akčního filmu podobně jako Hard Boiled či Fist of Legend. 9/10 (11.07.2012)