Představ si

Andrzej Jakimowski mě zaujal na festivalu 3Kino svým filmem Fígle natolik, že jsem se začal zajímat o jeho další kousek. Po diskuzi s kolegyní Emmou53 jsem si vybral Imagine a rozhodně nelituju jediný minuty pohledu na tenhle biják. Andrzej předvádí hotový režisérský mistrovství co záběr to balada. Herce tady natáčení taky zastihlo v neuvěřitelný formě, hlavně Edward Hogg tady vysloveně válí, všechny ty pohyby a gesta jsou tak věrohodný, že jsem mu věřil že je skutečný slepec, co nepotřebuje hůl. Film dává příjemnou náladu a chce naše empatie a pokud se budeš řídit učetnickou větou má dáti / dal, tak po skončení závěrečných titulků budeš hodně spokojeně vrnět. (02.11.2014)

Velmi dobre vystihnute vnimani diky sluchu na ukor slepoty. Spousta zaberu dokazalo nabudit pocit, ktery nevidomi asi prozivaji. Za to klobouk dolu. Hezka kamera a atmosfera prosluneneho Lisabonu zdravemu oku lahodi. Skoda jen scenare, ktery je takovy nijaky. Jelikoz jsou vseobecne filmy o handicapovanych trochu precenovane, svou nerozhodnost tentokrat budu smerovat v hodnoceni smerem dolu. (25.09.2014)

Poměrně divoká koprodukce čtyř evropských zemí se naštěstí dokázala vyhnout úskalím tzv. "europudingu". Mezinárodní ústav pro slepce kdesi v malebných uličkách Lisabonu je sice poněkud vykonstruovaným dějištěm, ale zbytek filmu rozhodně násilně nepůsobí. Imagine je pomalý až kontemplativní snímek s rafinovaně potlačenou dějovou zápletkou. Opravdu nevšedně seznamuje skrze výuku orientace slepých pacientů s našim okolním světem a dokáže převýšit jeho každodenní vnímání, což je vlastně úsilí o něž se film snaží téměř od samých svých počátků. Jakimowský toto přepnutí na jinou percepci, v níž hraje hlavní roli především zvuk a na něj navázaná představivost, povyšuje na působivou hru obohacenou o motiv nejistoty a nevíry. Vstup kvaziromantického motivu s izolovanou německou pacientkou, která v nevyzpytatelném muži s neznámou minulostí nachází jedinou naději, jak dostatečně skrýt svůj handicap a vstoupit do světa normálních lidí, usazuje hru pevně na zem skrze zesílený motiv dychtivé naděje a zodpovědnosti za druhé. Film obětuje vyklenutý a uzavřený děj, aby nás lapil do sítě domněnek a dohadů, zároveň působících příslibů a zklamání a nakonec vše zakončil těžko uchopitelným okamžikem podněcujícím k dlouhému přemýšlení. Zvláštní zážitek je navíc podán skrze malebné a vizuálně originální obrazy prosluněných zákoutí starého města, pracujícími často vzhledem k odlišnému vztahu k běžnému vnímání s evokací a prostorem mimo rám. Imagine je bezesporu jedním z nejoriginálnějších evropských počinů minulého roku, i když jeho odlišnost a tempo občas nutí k trpělivosti a notnému vnitřnímu zklidnění. Pak v některých scénách poodkrývajících skryté dimenze našeho světa neuslyšíte ani svůj údivem zatajený dech... (03.10.2013)

"Uvědom si, že jsi jinej a chovej se podle toho!" Imagine kontruje : "Nasrat!" Po pravdě tu onen svár mezi tzv. normálním a jiným světem není natolik výrazný. Představ si je spíš o hledání světla a naděje tam, kde se zdá, že zůstává jen tma a beznaděj. Střet mezi světem nevidomých a zrakem obdařených tu představuje zejména za všech okolností zodpovědný a pevně nohama na zemi stojící šéflékař. Jeho hlavním problémem však není obava o pacienty, ale vlastní mentální lenost či neschopnost alespoň se pokusit vcítit do svých svěřenců. A stává se tak symbolem onoho naprostého nepochopení, které mezi většinou tzv. normálních jedinců vládne. Krásný film , při němž máte občas pocit, že váš zrak je spíš přítěží. Za pět. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (21.06.2015)

Velice zajímavý líně se vlekoucí film ze světa nevidomých. Jakkoliv se okolí člověka tváří, že se mu snaží pomáhat, že kvůli němu cizeluje vědecké postupy a zasvěcuje tomu svůj profesní život, skutečnost je většinou taková, že všem těmto profíkům jde především o jejich klid, o vyloučení rizika za něco odpovídat... Nespoléhat na ně, opírat se o své síly, je jediná cesta nabízející spolehlivost. (27.09.2013)