Představ si

Od rezisera Jakymowskeho som videl zatial len Solidarita, Solidarita a tento Ymagine je moj v poradi druhy Jakymowsky. Sympaticky film o slepote a slepcoch a krasna tema o tom, ze kazdy krok je tuna krokom do neznama. Film je zaroven aj o tom, ako si ludia nevazia to, co maju /dobry zrak, dobre srdce, klby ... etc .. etc/ a ako to povazuju za samozrejmost, no ale ono to az take samozrejme nie je. Ako mylovnik europskej kinematografie dam vysokych 75 % (03.02.2015)

Skvostný film, velmi minimalistický a duchem spřízněný s nevidomými. Obdivuhodná kamera dokáže zůstat slepá k prostoru, zároveň se neomezovat jenom záběry obličejů a být nádherná. Postava inovativního mentora byla pozoruhodná, a to i zásluhou režijní hry na hledání pravdy, kdy je Ian stejnou měrou zpochybňován (není nevidomý, protože nepoužívá hůl; není tak schopný, protože používá echolokátor) jako se z temnoty noří pravda. Po zvukové stránce inspirativní pro každého, zvlášť moderní dobu se sluchátky v uších. (15.09.2013)

Čekal jsem (nebo spíš doufal), že mě Imagine nadchne, ale i tak to bylo moc milé překvapení. Nálepka „hřejivý film“ je dost přesná, a to rozhodně ne jen kvůli slunnému Lisabonu. Ian je fakt sympaťák a okamžitě si mě získal a já mu pořád fandil, aby se mu při jeho ne úplně ortodoxních metodách dařilo. A jeho praktiky mě opravdu nadchly, do toho fungující romantika, špetka humoru a kopa pohodové atmosféry. A procházky venku patřily k tomu nejlepšímu. Navíc je film nastaven tak, že i když je místy dojemný, nesklouzává k citovému vydírání. A přestože neoslňuje zrovna svižným tempem vyprávění, ani na vteřinu jsem se nenudil a hodnotím slabším, ale plným počtem. (04.08.2013)

Velice citlivý snímeček o nelehkém životě lidí, kteří si sice nemohou vychutnávat život plnými doušky, ale mohou si ho alespoň představovat plnými oušky. Prostředí Lisabonu bylo opravdu kouzelné. Tvůrci si se zvuky vyhrály do takové míry, že se jednalo o naprostou audio slast. Postava hlavního hrdiny byla nesmírně zajímavá. Nevázne příliš ani příběh, který pojednává o pokusu o co možná největší příblížení se životu člověka, kterému žádný ze smyslů nechybí. Člověk si během snímku uvědomí, jaké štěstí má a co všechno z každodenních rutinních činností je pro slepého člověka problém. Velice pozitivně hodnotím, že snímek není ani malinko sentimentální. Absolutně netlačí divákům na city, ačkoli k tomu téma přímo vybízí. Jediným pocitem, které člověk při sledování a poslouchání pocítí, je nehynoucí obdiv. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatela mat.ilda. (06.06.2016)

"Uvědom si, že jsi jinej a chovej se podle toho!" Imagine kontruje : "Nasrat!" Po pravdě tu onen svár mezi tzv. normálním a jiným světem není natolik výrazný. Představ si je spíš o hledání světla a naděje tam, kde se zdá, že zůstává jen tma a beznaděj. Střet mezi světem nevidomých a zrakem obdařených tu představuje zejména za všech okolností zodpovědný a pevně nohama na zemi stojící šéflékař. Jeho hlavním problémem však není obava o pacienty, ale vlastní mentální lenost či neschopnost alespoň se pokusit vcítit do svých svěřenců. A stává se tak symbolem onoho naprostého nepochopení, které mezi většinou tzv. normálních jedinců vládne. Krásný film , při němž máte občas pocit, že váš zrak je spíš přítěží. Za pět. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (21.06.2015)