Bojovník

Musím povedať, že Jake Gyllenhaal si vyberá veľmi dobré filmy. "Southpaw" je podľa mňa ďalším skvelým kúskom do jeho zbierky. Dokonca musím povedať, že sa mi tento film páčil aj viac, než januárové Creed . Film by som asi rozdelil na dve polovice. Prvá polka, kde Billy Hope príde o všetko, na čom mu záleží, a druhá polka, kde sa opätovne musí postaviť na nohy. Prvá časť je veľmi dobre zvládnutá a dozvieme sa veľa o jeho postave, no myslím si, že ešte viac ma to začalo brať, keď sa rozhodol získať späť to, o čo prišiel. Alebo aspoň to, čo mohol ešte získať späť. A vďaka tréningu od Foresta Whitakera sa mu podarí opätovne postaviť na nohy. A musím povedať, že boxerské scénky v tomto filme sú veľmi dobré. Veľmi dobré vyváženie akcie a drámy pre mňa robia tento film skutočne dobrou voľbou. Za mňa určite hovorím, čeknite si ho. Hodnotenie: A- (03.09.2016)

Osoba na režisérskej stoličke Antoine Fuqua zvyčajne zvláda remeselnú prácu dobre a občas z toho vyjde zaujímavý, ba až pozoruhodný film (Training Day). Bojovník je taktiež vizuálne zručný. Bohužiaľ obsahovo ide o jeden zo šedých odtieňov scenáristickej rutiny, ktorá je obsiahnutá už v samotnom popise. Podobná schéma klesania na dno a opätovného výstupu na piedestál je v kinematografii tak bežná, že ide o samostatný klišé žáner. Námet o jednoduchom boxerovi, ktorému zomrie hybná sila a základný kameň života nie je vôbec zlý. Scenáristické a režijné spracovanie sú však natoľko obyčajné, že uvarenie tej istej polievky po niekoľkýkrát nemusí každému chutiť. Niektorí ocenia hercov, kameru a štyri kúty boxerského ringu. Iným bude určite vadiť dlhá minutáž, z análneho venca vytiahnuté zvraty a celková všednosť. (11.06.2019)

V rámci boxerskýho sportovního subžánru pouze průměr. Když pominu to, že jsme to jaksi skoro všecko viděli už jinde, na tento filmek nezapomenu pouze, jak už to bývá pravidlem v daném typu filmů i v případě Jakea Gyllenhaala, díky jeho realistickému zhmotňování charakteru hlavního hrdiny, úplně stejně jako tomu bylo v případě Fightera a vyzáblé smažky Christiana Balea. Prim ve filmařině Antoine Fuquai hraje krom Gyllenhaala audio, bohužel choreo zápasů je jen průměrné, trénink nedostatečný, což při Jakeově postavě uřčitě nebylo tím, že by to nedal, ale mnohem pravděpodobněji ve spojení s prací Kurta Suttera (kdo to je???) a jeho rádoby citově vydíracím scénářem. Ten je ale bohužel tak na oko bijící a účelový, že ani nedokáže emočně zaujmout, za to krade spoustu času, který by mohl být použit jinde a patřičně. S emoční nakládačkou ze závěru MDB se toto, i když by určitě moc moc chtělo, srovnat nedá. Celkově jsme tady v rámci boxerskýcho sportovního filmu o řád a půl níž. 3,5*/69% (07.09.2015)

Od dob (emocemi) nabušeného Válečníka, Toma Hardyho, stále čekám, kdy a jestli vůbec se objeví nějaký film o bojových uměních, který mě dostane jako tento. Říkala jsem si, že Southpaw by na to mohl mít, i když jsem byla trochu na rozpacích z rozdílných komentářů. Jake Gyllenhaal je borec a fakt si mákl, ale za celou dobu sledování jsem nepocítila žádné silnější emoce. Příběh je poslepovaný z žánrových kliše. Finančně zajištěný a úspěšný boxer na vrcholu přijde vinou nešťastné události o ženu a pak už to s ním jde jenom z kopce. Padne až na hubu, přijde o spoustu věcí jemu drahých. Postupně začne opět sbírat síly, za pomoci Foresta Whitakera se znovu vzchopí a zase celému světu ukáže, jaký je to drsňák. Tato tuctová "storyline" by mi vůbec nevadila, kdyby to ve mně ale zanechalo nějaký silnější dojem. V tomto ringu se to však nestalo. Jake to táhne, co to jde, jenže zbytek mi přišel jaksi bez emocí. Ale Eminem je Phenomenal:) (27.03.2016)

Aneb když jsou herec a režisér každý na zcela jiné kvalitativní vlně. Zatímco Gyllenhaal "oscarově" hraje jak o život, tak Fuqua rutině točí prostě jen další spotřební verzi tisíckrát viděného boxerského echt béčkového melodramatu, ve kterém jsou snad veškerá žánrová klišé; akorát mnohdy v nefunkčním provedení. Také to má zvláštní tendenci uvadat, jelikož to začne tou zdaleka nejlepší scénou a pak už to jde od desíti k pěti; speciálně pak po pádu na dno, kdy se ke slovu dostává prozření těch pravých hodnot a návrat na výsluní. Je svým způsobem smutné, když úvodní zápas má drajv, energii i náboj a finální kde nic, tu nic. Drží to pohromadě jen díky Gyllenhaalovi, ale jak jsem již zmínil, tak tady jeho vynikající "rozervaný" výkon působí téměř až nepatřičně. (22.07.2015)