Perverzáci

Pseudo soft zvrátenosť. Nevyrovnánosť trojdielov tu bije do očí. A hneď sa začína tým najlepším, ktorá sa pri začiatočnej nevinnej jazde otočí na megazverstvo a svojim sposobom koniec je fakt geniálny. Pri polovici druhým dielom sa to zasekne a spadne to znova do slabšieho priemeru. Pointa je zaujimavá, ale je to neskutočná gýčovina. A posledným diel to znova nadvihne. Koniec je fakt neskutočne silná vec. (29.10.2012)

První povídka - docela zajímavý a přitažlivý námět, ale takové nějaké nemastné, neslané a nedotažené zpracování, dokážu si představit, že by šel tenhle příběh natočit mnohem pohledněji, živočišněji, šťavnatěji... Druhá povídka - námět vskutku výjimečně zvrhlý, extrémně bizarní a notně nechutný. Ale jako už u první části - nějak mi nesedla ta jeho forma, respektive nijak mě nenadchla, neoslovila. Asi je to tím, že už jsem si odvykl dívat se na alternativní, experimentální, nebo nízkorozpočtové filmy s nejrůznějšími neherci nebo poloherci... Rád bych viděl, jak by si s touto látkou poradil nějaký šílený Asiat. Třetí povídka - tady nemám co vytknout, tenhle příběh se mi líbil jak obsahem, tak i formou a kvůli němu taky celému filmu dávám čtyři hvězdy. Realisticky a věrohodně (aspoň myslím) zobrazený dominantně-submisivní vztah, ve kterém se ovšem muž necítí uspokojeně a poté, co mu dojde trpělivost s jeho partnerkou-mrchou, zosnuje jednu z nejvypečenějších pomst, jakou jsem kdy ve filmu viděl. A hudba k "té" scéně je skvělá a je to i skvělý nápad, protože o to víc pak vynikne těch posledních pár sekund s "originálním" zvukem. Velmi působivé! (02.11.2013)

No takže jsem čekala hororové povídky, ano, přišla ujetina nejvyššího rázu, ve který si můžou libovat snad jen úchylové, nebo individua, který oceňujou takovouhle úžasnou tvůrčí invenci a přehršel "perfektních" nápadů. Což o to, taky bych oceňovala, ale byla jsem většinou buď zhnusená nebo znuděná. Pár povídek jsem zapomněla snad hned, jak to skončilo (ta upírka či co), pak tam byla nějaká ta zdařilejší (sic bizarní, leč zábavná psí), vrcholem pak byla povídka centrovaná okolo pokusů na lidech s přirozením visícím po zem, to už jsem si musela pěkně pěstičkama protřít oči. Viděla jsem už kdejakou chujovinu, ale tohle se řadí k největším mnou zhlédnutým úletům. (07.12.2011)

Je s podivem, že se na tomto odvážném perverzním činu podílejí zrovna Britové, ale přidám se k většině: Recept na erotické choutky, který bych já osobně nedoporučovala romantickým systematickým duším. První povídka mě do jistého času bavila a nemohla jsem se dočkat na nějaké to rozuzlení. Po závěrečné idiotské scéně, která mě spíš rozesmála, jsem musela právě shlédnutou kravinu spláchnout sklenicí vody. Když nevím jak povídku logicky realisticky ukončit, tak jí ani nenatáčim, ne? Druhá povídka Přidám se k té většině, která (možná až moc složitou pointu) nepochopila. Vlastně ani nevím, o čem to bylo, ale věřim, že vědět to, vyjde z toho docela slušná koukatelná jednohubka. Třetí povídka No...co napsat? Nemělo to s hororem nic moc společného, ale v tomto případě mě to ani nějak nepobuřovalo. Ve třetí povídce se člověk soustředí spíše na to, jak byla ta mrcha hrozně vychcaná, až se mi z ní svíraly pěsti, protože nevinný ksichtík hlavního herce na roli otroka byla jako ušitá ačkoliv mi ho bylo líto. Nebudu to nějak podrobně popisovat. První dvě povídky bych nerada samostatně hodnotila, takže píšu celkový dojem ze třídílné stopáže. 50% (14.01.2012)

Svatá prostoto, jaké choré mysli tohle vymyslely? U závěru třetí povídky jsem kvůli své fóbii ze psů málem umřel. Little Deaths je zajímavý žánrový přírůstek, ale s klidným svědomím jej doporučit nemůžu. V podstatě odpovídá stylu a náladě předchozích filmů Simona Rumleyho (Red, White and Blue; The Living and the Dead), což jsem přesně čekal - a tak trochu jsem se toho i bál, neboť to ani zdaleka není má krevní skupina. (23.06.2011)