Neděle u Tiffanyho

Veselý romantický TV snímek kde září Alyssa Milano, které výborně sekunduje Eric Winter. Příběh o imaginárním příteli z dětství je zpracován do doby vánočních svátků a nadmíru dobře. Už první minuty děje dávají citům značně zabrat. Pravdou je, že jisté události a zvraty se u romantických filmů neustále omílají dokola, takže i zde vzniká určitá předvídavost. Tady je to ale tak mistrně sehrané, že výsledek předčí veškerá očekávání. Láska tu tak hřeje, že divák může doma vypnout přímotop. Na TV opravdu okouzlující počin, který si zaslouží svoji pozornost. (10.12.2013)

Tak tohle byl rozhodně zajímavý film s docela originálním nápadem, který jsem ještě v žádném romantickém filmu nezaregistroval. Imaginární kamarád v dětství může být fajn, ale co když se tento imaginární kamarád objeví o 20 let v později v dospělé verzi věkově odpovídající hlavní hrdince? A co se stane, když dospělá verze tohoto imaginárního kamaráda přestane býti pro ostatní neviditelná a stane se z něj pravý nefalšovaný člověk se všemi radostmi i strastmi lidství? Odpovědi na tyto, ale i další otázky lze v tomto filmu najít, a právě díky tomuto tématu je film natolik zajímavý, že stojí za zhlédnutí. Jistě, pár zvláštních věcí, které nedávají logiku, by se tu našlo, ale když je zajímavý příběh, může do jisté míry logika jít stranou. A příběh zde rozhodně zajímavý je, a i když ve výsledku film není vlastně ničím jiným, nežli klasickou romantikou, kdy se hlavní hrdinka rozhoduje mezi dvěma chlapy, přesto je to film, který stojí za pozornost. Co se týče mého celkového hodnocení, tak jsem se právě díky onomu originálnímu nápadu s imaginárním kamarádem rozhodl pro nadprůměrné čtyři hvězdy. (07.02.2013)

Drama? Ikdyž vlastně jo, když uteče desetileté slečně imaginární kamarád, nastoupí do výtahu a už se neobjeví, tak to muselo být pro ni jistě hodně dramatické. Proti popisu už tedy nic nemám. Námět je vcelku příjemný a originální, přestože se spousta věcí dala předvídat. I tu facku, kterou tomu nádhernému Majklovi na ulici vlepila, jsem čekala. Vlastně hlavně díky jemu jsem to nepřepla. Jak se ve filmu objeví takový charismatický sympaťák, tak jsem marná a můžu na něm oči nechat. Ty se taky sem tam zpotí. No do háje ... teď si uvědomuju, že se stávám přesně tím, čím jsem se zařekla, že se nikdy nestanu! Odloženou obstarožní dámou, vzlykající nad dramatickou romanťárnou s občasným pohledem na kanape, kde se ledabyle povaluje její bytný. Přesně takhle si připadám! (23.06.2014)

Na imaginárního přítele z dětství jsem byla docela zvědavá, neboť jsem kdysi prožívala něco podobného jako malá Jane Claremont - moji vymyšlení průvodci sice neměli lidskou podobu, ale na tom nesejde. Bohužel jsem se dočkala pouze názorné ukázky na téma jak rychle, nenápadně a pokud možno bezbolestně zabít vcelku originální nápad. Dějová linie otrocky kopíruje to nejprofláknutější základní schéma romantických komedií a nevyhýbá se žádnému klišé - zato hned v zárodku likviduje jakýkoli pokus o třeba jen drobnou inovaci zápletky. Pro mě osobně ovšem největší fiasko ztělesňuje sama hlavní hrdinka. To že je duchaplná, milá, vtipná a potažmo i krásná žena, pro kterou stojí za to přinést nějakou tu oběť ?!? Nemůžu si pomoct, ale mně připomínala spíš pragmatickou, usedlou starou pannu, která se snaží za každou cenu provdat ... pochopitelně jen a jen z opravdové lásky. Proti ostatním postavám prakticky nic zásadního nenamítám, jenom bych měla jednu takovou drobnou poznámku: Ono je velice snadné zamilovat se do imaginárního kamaráda, který kromě sympatického vzhledu vykazuje i všestrannou manuální zručnost, prakticky nic ho nevyvede z míry, je vždycky dobře naladěný a připravený naslouchat. Pravda - je trochu užvaněný, ale s přihlédnutím k jeho dosavadnímu "zaměstnání" to nelze dost dobře brát jako zápor. Myslím, že by neškodilo, kdyby alespoň v některém ohledu nebyl úplně dokonalý - a taky bych moc ráda věděla, kde vzal finanční prostředky na zvelebení obydlí objektu své náklonnosti. Abych to shrnula: Nedozvěděla jsem se nic překvapivého ani obzvlášť zábavného o našem reálném světě - a bohužel ani o imaginárním světě imaginárních přátel ... přitom finále v podstatě nemá logiku - pokud se v něm vyskytují nefunkční pravidla, která je možné beztrestně porušovat, kdykoli se komukoli zamane ... 2,5* (24.06.2014)

Nesmírně neoriginální, naivní, plné černobílých postav s dost předvídatelným jednáním i dějem...a přes to všechno, nebo snad právě proto, moc hezké romantické pokoukání, jako stvořené pro vánoční prosinec, kdy se náporu podobných nekonfliktních a hřejivých báchorek vůbec nebráním. Koneckonců, na temné snímky, zaplněné komplikovanými, cynickými charaktery s černými myšlenkami, mám celý zbytek roku. Lepší trojka. (14.12.2013)