Režie:
Dario ArgentoKamera:
Franco Di GiacomoHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Michael Brandon, Mimsy Farmer, Jean-Pierre Marielle, Bud Spencer, Calisto Calisti, Luigi Cozzi, Laura Troschel, Oreste Lionello, Francine Racette (více)Obsahy(1)
Mladý rockový bubeník Roberto (Michael Brandon) je terorizován záhadnými telefonáty od tajemné osoby, a dokonce ho pronásleduje na každém kroku. Jedné noci se samotný Roberto rozhodne sledovat tu tajemnou osobu, ale netuší že to dopadne velmi špatně. Záhadný muž tvrdí Robertovi, že ho nezná a záhy na něj vytáhne nůž. Roberto při sebeobraně toho muže zabije a ihned je vyfocen na místě činu jinou osobou, která má na sobě masku jakési legrační panenky. Od té doby se maskovaný vrah snaží zoufalého hudebníka vydírat a dostat ho do naprostého šílenství. Avšak tváří v tvář vrah nemůže Roberta při velké příležitosti zabít. Roberto si najme soukromé očko pro případ, ale i ten je později zabit společně s dalšími osobami. Roberto se rozhodne spojit se svým nejlepším přítelem z venkova Godfreyem (Bud Spencer), který hned pochpopí, že se jedná o duševně nemocného vraha a je si naprosto jist, že zabiják zná Roberta až moc dobře. Oba společně vymyslí způsob jak dostanou maskovaného zabijáka. (tequilla)
(více)Videa (2)
Recenze (49)
Existuje už jen pár filmů od Argenta které jsem neviděl a toto byl jedním z nich. A je to sakra škoda protože tohle možná považuju za jedno z nejlepších Giallo vůbec. Je tu sice pár klišé a divné obsazení v podobě Spencera. Ale film je dostatečně napínavej, má dobrou atmosféru a dobrý scénář. Do konce filmu jsem nevěděl kdo je vrah. Finální scéna je vrchol filmu a je natočená parádně. Méně známe giallo ale o to zábavnější. ()
Quatro mosche di velluto grigio byl pro mě úplně finální střípek do celé Argentovi giallo tvorby a zároveň je tento film i posledním tzv. Zvířecí trilogie. No a na úvod musím konstatovat lehké zklamání, které asi pramenilo z faktu, že během 2 let tento tvůrce natočil 3 filmy, a to si prostě muselo vybrat svoji daň. Celý film na mě působil jakoby šitý horkou jehlou, a to počínaje scénářem (celá část spjata s profesorem a B. Spencerem byla jen výplň na prodloužení délky filmu, jinak Spencer tam byl jen snad kvůli jeho jménu, vtipné momenty absolutně se nehodící) a konče nezajímavý hereckým obsazením. Hudebně jeden zajímavý motiv, ale celkově na Morriocneho dost slabé, Goblini se dle mého názoru hodí k Argetovi více. Aspoň, že kamera a Dariovi pověstné detaily byly na jeho dobré standardu. Pořad jde ale v rámci žánru o nadprůměrný snímek a při lepším sestříhaní filmu by mohl působit kompaktněji a divácky přívětivěji. 3* ()
Pán Dario Argento je nepostrádateľným, stabilným členom v rebríčku mojich obľúbených režisérov. Patrím medzi ortodoxných obdivovateľov jeho tvorby. Je to génius. Umelec. Má môj plný rešpekt. Svoj oficiálny filmový debut "Vták s krištálovým perím: Prízrak teroru" natočil v roku 1970. V nasledujúcom roku zrežíroval dva tituly: "Devítiocasá kočka" a "Štyri muchy na šedom zamate". "Quattro mosche di velluto grigio" je príbeh bubeníka rockovej kapely, ktorého prenasleduje a vydiera nebezpečný psychopat. Už na začiatku svojej kariéry maestro Argento jasne naznačil akým smerom sa bude uberať jeho filmová tvorba. Fenomenale giallo e brutale orrore! **** ()
Povinnosť nielen pre milovníkov gialla a Argenta, ale aj seriálu Dempsey a Makepeacova, pretože hlavnú úlohu tu hrá mladučký a patrične vyhúkaný Michael Brandon. Kvalitná giallovka, ktorá ale trochu zlyháva vo "vedeckom" odhalení vraha, kedy sme na poli čistého sci-fi a tak trochu aj pri odhalení motivácií vraha, kde mohol byť pridaný aspoň ešte jeden motív navyše. Toho možno odhalíte vopred, možno nie, je to ale jedna z tých menej pravdepodobných variant, na ktoré počas sledovania budete myslieť. 70% ()
Spíš by se to mohlo jmenovat "Čtyři mouchy, snězte si mě". Přesně takhle pasivně hrdina v podstatě čeká na to, až si pro něj vrah přijde. Veškerou aktivitu i přemýšlení za něj musí obstarat vedlejší postavy, včetně těch komických, jako je Mariellův homosexuální detektiv nebo Spencerův Bůh. Když se takhle pasivně chová v jiných giallech Edwige Fenech, je to ještě přijatelné, ale na k smrti vyděšeného Brandona se přece jen nekouká tak dobře. Ostatně Brandon skoro nehraje a celý film jen kouká jak vyoraná myš. Pointa je slabá a snadno odhadnutelná, stejně jako identita vraha, kterému jsem vlastně nakonec tak trochu i držel palce, aby nesympatického bubeníka, který s vlastní ženou (kterou si vzal pro prachy) zachází jak s kusem hadru a jak vytáhne paty, svede její sestřenici, zabil ;) Ještě nechápu, co Argentovi tak strašně vadilo na Morriconeho hudbě, že s ním odmítl dál spolupracovat. PS. Ta scéna s parkem je skutečně vypůjčená z o jedenáct měsíců starší Mrs. Wardh. ()
Galerie (94)
Zajímavosti (6)
- Do role Roberta Tobiase byli původně zvažováni Terence Stamp, Michael York a dokonce i některý z členů The Beatles. (Chatterer)
- Angažovať Mimsy Farmer do filmu navrhol Argentovi spoluautor scenára a asistent réžie Luigi Cozzi. Jeho nápadom bola aj slávna záverečná scéna s autonehodou. (MIMIC)
- Soundtrack měli původně nahrát Deep Purple. (Chatterer)
Reklama