Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Evžen IllínHrají:
Hana Brejchová, Vladimír Pucholt, Vladimír Menšík, Ivan Kheil, Jiří Hrubý, Milada Ježková, Josef Šebánek, Josef Kolb, Marie Salačová, Jana Nováková (více)Obsahy(1)
... a byli spolu šťastni až do rána. Hana Brejchová a Vladimír Pucholt v hořké komedii Miloše Formana... Mladičká blondýnka Andula pracuje v obuvnickém závodě a žije na internátě v malém středočeském městečku. Na jednoho muže tu připadá deset žen, přičemž většina těch mužů je už ženatých. Andula touží, stejně jako většina jejích kamarádek, po trošce prosté lidské lásky. Je nezkušená, snadno uvěří slibům a lichotkám. Poté, co vedení závodu zorganizuje seznamovací taneční zábavu ve spolupráci s Československou lidovou armádou, prožije Andula mimořádně trapný večer ve společnosti tří obstarožních záložáků. Téměř podlehne jednomu z nich, ale pak se o ni začne ucházet mladý pražský klavírista Milda, který celou dobu hrál k tanci. Když s ním Andula stráví noc, je přesvědčena, že právě on je ten pravý. O dalším víkendu se za svou láskou vypraví do hlavního města. Když se však seznámí s chlapcovými rodiči, zjistí, že vše je jinak... Dnes již klasický snímek Miloše Formana patří k vrcholným dílům české nové vlny. Sklízel úspěchy na celém světě, v roce 1967 byl jedním z pěti neanglicky mluvených filmů, nominovaných na Oscara. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (414)
Lásky jedné plavovlásky jsou pro mne klasickým zástupcem filmu o radostech a především i strastech mladé generace žijící v socialistickém zřízení. Události, se kterými jsou zde mladí hrdinové konfrontováni, většinou vyústí v trapné situace a právě ta trapnost je jedním s dalších prvků toliko společných pro filmy české nové vlny. Nedospělé postavy vedou stejně nedospělé dialogy, které sklouzávají právě až k té trapnosti. Hlavní hrdinky Anduly, které mysl zatemnila první velká láska, mi bylo na jednu stranu pro její dětskou naivitu a hloupost líto, zároveň jsem se jí ale musel ze stejných důvodů i smát. Přece jen jsme si tímto obdobím dospívání prošli všichni, díky čemuž nám jsou strasti hlavních hrdinů tak povědomé a možná právě proto měl ten můj smích výrazně hořkou pachuť. Nebál bych se Lásky jedné plavovlásky označit za jakousi teenagerskou komedii 60. let. Jen je tato komedie znatelně lidštější a inteligentnější než to, na co jsem zvyklí dnes. 100% ()
Tele ála kachna Brejchová zde má v sobě tolik toho roztomile připitomnělého espritu venkovské naivity a ryzí feminity, že si pokrade každou scénu, byť v ní třeba jen sedí a zmateně kouká. Zbytek (zejména scénu večírku s vojáky) jsem, jak je u dvojice Papoušek-Forman zvykem, dokoukal prakticky z pod stolu jak mi bylo stydno. Bolestivá studie neschopnosti komunikace, kterou bych vystřelil do vesmíru, aby se případná mimozemská civilizace nepokoušela podniknout první pokus o setkání s lidstvem odněkud od Žďáru. ()
Dobový film, který vystihoval situační problematiku na několika postavách. Něco podobného je možné točit v každé době, tedy od té doby, co je na světě film a je přístupný čím dál většímu množství lidí. Dneska si může točit vlastně už každý. Film hodně zvedl Vladimír Menšík. Mimo film jedna z postav, která ve filmu hraje si prožila podobný příběh a skončila a snad ještě i žije v Austrálii. Ale to asi zná každý zájemce o M. Formana a lidi, jejichž životy se kolem toho jeho obtočily, takže proč nosit dříví do lesa? ()
Osobně netuším, co je na tomto filmu komediálního. Pro mne to byl vždy spíš horor lidských vztahů. I když mají někteří neustálou potřebu vykládat film dobově (a režimově), nemyslím, že je to to, oč tu běží, protože neupřímnost, podvedení, neschopnost opětovat cit je s člověkem navždy spojená, i když se mění kulisy a venkovskou zábavu roku 65 vystřídá letovisko u Jadranu a žlutou limonádu sklenka chardonnay. ()
Geniální Formanova hořká komedie. Jedinečné, komediální a mrazivé zároveň odkrývání lidských povah a charakterů. Celý film se jakoby rozpadá na dvě větší epizody, tj. Na bále a U Mildy. Za doprovodu známé zlidovělé, ale skvělé odrhovačky (znám ještě pár slok, ale ty by se mohly zpívat až po určité hodině) se odbydou úvodní titulky a pomalu se dostáváme do duší tehdejších puberťaček, které snějí o svých prvních láskách. Osamělé, odkázané na čtyři šedé zdi a soudružku vychovatelku hledají alespoň trochu něhy a teplé lidské lásky. Scéna na bále je výtečná a nabytá legrací. Neodolatelně rozkřípaný orchestr, nesmělé dívky a nejistí záložáci. Fenomenální Vladimír Menšík, který jednoho z nich stvárnil, mezi ty dva neherce, které nikdy předtím neviděl, dokonale zapadl a byl jedním z nich. Postupně se dostaneme k legendární erotické scéně, která v tehdejší době určitě vzbudila určitý rozruch a v posledních pětadvaceti minutách se přemístíme k Mildovým rodičům domů, kde exceluje Josef Šebánek. "Lásky jedné plavovlásky" jsou stále aktuálním filmem, protože lidské povahy se nemění. Nadčasový skvost pro všechny, které něco takového prožili a nejen pro ně. Miloš Forman byl vždycky umělec se vším všudy, scéna otevírání kufru s hymnou v pozadí vlastně shrnuje myšlenku celého filmu do jediné půlminutové scénky. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (49)
- Miloš Forman nikdy neukázal scenár k filmu Hane Brejchovej (Andula), aby hrala tak, ako to cítila. Herečka taktiež nepoznala časový sled deja, nakoľko poslednú scénu natáčali ako prvú. (Raccoon.city)
- Režisér Miloš Forman se inspiroval mimo jiné i osobními zážitky Hany Brejchové (Andula), které si herečka během natáčení zopakovala (např. ve scéně s prstýnkem nebo myslivcem a kravatou). (raininface)
- Natáčení postelové scény nebylo jednoduché. Herečka Hana Brejchová (Andula) se s jejím obsahem seznamovala postupně. A její natáčení nešlo tak rychle, jak Forman původně sliboval. Herečka uvedla, že „asi po pátém opakování se ve Vláďovi (Vladimíru Pucholtovi) probudil chlap a došlo ke ztopoření jeho určitých partií. Řekla jsem jen – No, Vláďo! On vstal a řekl: ‘Já se taky na to můžu kur.. vys…!‘ Odešel pryč a Miloš jen koukal.“ (hippyman)
Reklama