Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Evžen IllínHrají:
Hana Brejchová, Vladimír Pucholt, Vladimír Menšík, Ivan Kheil, Jiří Hrubý, Milada Ježková, Josef Šebánek, Josef Kolb, Marie Salačová, Jana Nováková (více)Obsahy(1)
... a byli spolu šťastni až do rána. Hana Brejchová a Vladimír Pucholt v hořké komedii Miloše Formana... Mladičká blondýnka Andula pracuje v obuvnickém závodě a žije na internátě v malém středočeském městečku. Na jednoho muže tu připadá deset žen, přičemž většina těch mužů je už ženatých. Andula touží, stejně jako většina jejích kamarádek, po trošce prosté lidské lásky. Je nezkušená, snadno uvěří slibům a lichotkám. Poté, co vedení závodu zorganizuje seznamovací taneční zábavu ve spolupráci s Československou lidovou armádou, prožije Andula mimořádně trapný večer ve společnosti tří obstarožních záložáků. Téměř podlehne jednomu z nich, ale pak se o ni začne ucházet mladý pražský klavírista Milda, který celou dobu hrál k tanci. Když s ním Andula stráví noc, je přesvědčena, že právě on je ten pravý. O dalším víkendu se za svou láskou vypraví do hlavního města. Když se však seznámí s chlapcovými rodiči, zjistí, že vše je jinak... Dnes již klasický snímek Miloše Formana patří k vrcholným dílům české nové vlny. Sklízel úspěchy na celém světě, v roce 1967 byl jedním z pěti neanglicky mluvených filmů, nominovaných na Oscara. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (414)
Miloš Forman mi opět ukázal, že je opravdu skvostným režisérem. Snad kromě toho omylu Vlasy, který se může líbit opravdu jen retardům, jsem si ostatní jeho snímky luxusně užil. Přímo v tomto filmu bych nejvíce vyzdvihl upřímné, bezprostřední a hlavně enormně vtipné dialogy. Úvodní scénka s vojáky a později duo Ježková - Šebánek neměli nejmenší chybičku. To jsem se smál prakticky celou dobu. Krásně to všichni 4 kluci scénarističtí u toho píva napsali. Dost to celé připomínalo Mildův pozdější film Hoří, má panenko. Ten byl však ještě o velký kousek lepší. Dále se mi celkem zamlouvala pěkně zvolená hudba, která nádherně dotvářela například zábavovou atmosféru. Vytkl bych snad jen to, že se na většinu ženstva nedalo vůbec koukat. Viděno metodou 3, 2, 1, teraz. ()
Osobně netuším, co je na tomto filmu komediálního. Pro mne to byl vždy spíš horor lidských vztahů. I když mají někteří neustálou potřebu vykládat film dobově (a režimově), nemyslím, že je to to, oč tu běží, protože neupřímnost, podvedení, neschopnost opětovat cit je s člověkem navždy spojená, i když se mění kulisy a venkovskou zábavu roku 65 vystřídá letovisko u Jadranu a žlutou limonádu sklenka chardonnay. ()
Velmi vtipný a velmi smutný film. To není protimluv, ale pouze malá část charakteristiky, kterou lze doplnit dalšími body, jakými jsou velmi vyhraněná nehranost v nejlepším slova smyslu, půvabně imaginativní a nijak nekomentované hříčky, například kravata uvázaná na stromě či zkoušení kabátu, v neposlední řadě i půvabná demonstrace vylámaných zoubků centrálního plánování, které zdánlivě myslí na všechno, ale ve skutečnosti selhává na plné čáře... ()
V inscenování trapnosti neměl Forman sobě rovného. Ve filmu snad není dialogu, při němž by oba mluvčí byli naladěni na stejnou vlnu a navzájem se poslouchali, který by proběhl bez rozpaků, dlouhých zámlk a hledání vhodných slov a který by jednu či druhou stranu ve výsledku něčím obohatil. Lásky mají ještě epizodičtější strukturu než Černý Petr, protože jsou nejen vyprávěné v několika časově vzdálených a prostorově oddělených kapitolách, ale navíc postrádají protagonist(k)u, byť se většina dějových linií sbíhá k jedné nešťastné holce, kterou nikdo nechce (partu fotříků v uniformách zase nechce ona) a která po celý film stojí tak trochu bokem (nebo za dveřmi). Vyprávění přitom postupuje od hlediska těch, kteří rozhodují (armáda, vedoucí závodu) přes hledisko mladých hrdinů zpět k autoritám (rodiče – represivní aparát přitom reprezentuje zejména matka, jejíž prohlížení cizího kufru provokativně doprovází státní hymna), takže mládež se zdá být z obou stran sevřená systémem, který jí vnucuje své představy o tom, jak by se měla chovat. Není proto divu, že se mladí nedovedou svobodně rozhodnout. Neměli možnost se to naučit. Přestože filmu dominují ve vší přirozenosti zachycené sociální interakce, k jeho oživení napomáhají nápadité kompozice (Pucholt opřený o nahou Brejchovou) a mistrovsky vystupňované gagy jako z němých grotesek (lovení snubního prstýnku, stahování rolety během první ze dvou geniálních postelových scén). Taky během nich je dominujícím pocitem trapno z toho, že lidé a věci selhávají a komunikace se zadrhává. Suicidální Andula je přitom jedním z nejsmutnějších živoucích Formanových důkazů, jaké důsledky tato neschopnost porozumění může mít. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, sportovec ()
Parta postarších záložáků přijíždí do malého městečka, kde na jednoho muže připadá deset žen, plavovláska si hledá životního partnera a všechno to působí velmi krásně. Forman v Láskách jedné plavovlásky naznačil genialitu (zejména scéna na tancovačce), která naplno vytryskla v Hoří má panenko. V jeho režii působí situace všední až obyčejné tak neobvykle a krásně, že jsem měl hned po zhlednutí chuť pustit si celý film ještě jednou. Zlatá česká 60. léta. Pro mě osobně po Přeletu nad kukaččím hnízdem a Hoří má panenko Formanův nejlepší film. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (49)
- Takmer pol roka strávil štáb filmu v autentických prostrediach. Do malej izby v internáte sa muselo vtesnať niekoľko dievčat a členov štábu. Príhovory nehercov sa snímali kontaktne, bez použitia následných postsynchrónov, čo si vyžadovalo od zvukára veľkú trpezlivosť. Tenké steny prepúšťali každé zakašľanie z vedľajších miestností, rušili zvuky či kroky z vyššieho poschodia. (Raccoon.city)
- Postelová scéna, v níž leží otec (Josef Šebánek), matka (Milada Ježková) a syn Milda (Vladimír Pucholt), byla celá pod improvizační taktovkou trojice herců. Režisér Miloš Forman jim nechal při hraní volnou ruku. (mchnk)
- Natáčení postelové scény nebylo jednoduché. Herečka Hana Brejchová (Andula) se s jejím obsahem seznamovala postupně. A její natáčení nešlo tak rychle, jak Forman původně sliboval. Herečka uvedla, že „asi po pátém opakování se ve Vláďovi (Vladimíru Pucholtovi) probudil chlap a došlo ke ztopoření jeho určitých partií. Řekla jsem jen – No, Vláďo! On vstal a řekl: ‘Já se taky na to můžu kur.. vys…!‘ Odešel pryč a Miloš jen koukal.“ (hippyman)
Reklama