Pokoření

Slavný 65letý herec ztrácí paměť a přestává rozlišovat realitu od představ, takže si nabrnkne mladou přelétavou lesbičku (resp. ona sloví jeho), což mu dodá opět chuť do života. Párkrát jsem se absurdnímu průběhu nahlas uchechtl a Al Pacino jako vždy famózně válel, proto mě docela zajímalo, kam se zvláštně schizofrenní (senilní?) dramedie vyvine - aby onen vztah uzavřela jednou "rozchodovou" hádkou a šmytec, divně skončila. (09.10.2017)

Už jen ten fakt, dát po sedmdesátce tuhle roli stárnoucího a psychicky zhrouceného herce ve dvaceti dnech, stojí minimálně za velký aplaus. K tomu vynikající zpracování formou vzpomínek, konfrontací s psychologem a různých přeludů, které mně vůbec nerušily, je taky velký um. A já byla na Ala asi dobře nastavená nebo emmu umě lapil do svých tenat, tak jako to umí i v jiných filmech ? Bylo mi potěšením Ale sledovat Tvého Simona Axlera i když se smutkem v duši. (18.03.2015)

Al Pacino si zakoupil filmová práva k románu Philipa Rotha ihned po jeho vydání roku 2009. Jistě sázel na to, že postava stárnoucího herce Simona Axlera bude jako stvořená pro jednu z jeho expresivních hereckých kreací. A sázel správně. Stejně jako Simon Axler na jevišti nehraje své postavy, ale žije jimi, neboť vycházejí z jeho nitra, tak i Pacino nehraje Simona Axlera, on JE Simon Axler. Když k tomu přidáme dobře napsané dialogy, zručnou režii veterána Barryho Levinsona a zajímavý výkon „protihráčky“ Pacina, u nás méně známé Grety Gerwig, potom nám vyjdou necelé dvě hodiny skvostné podívané, které utečou jako voda. Více takových ! (25.01.2015)

Knihy Philipa Rotha se sice vzpírají zfilmování, ale filmaři se stále pokouší z nich ten film udělat. Barrymu Levinsonovi se to povedlo snad nejlépe, a vlastně nevadí, že scenáristé příběh značně pozměnili. Důležitá je hlavní postava psychicky i fyzicky nedostačujícího stárnoucího herce, které se výborně zhostil Al Pacino. Vlastně jedinou hereckou partnerkou mu byla Greta Gerwigová, která se vedle něj nijak neztrácela. Jo, lepší, než jsem čekal, takže zaokrouhluji nahoru (70%). (13.04.2021)

Thálie života neotálí. Bez scénáře, bez nápověd. Vede zanícené monology, dialogy. Zkouší člověka. Uvádí do premiér, repríz, derniér dějství bytí. Na hlavní scénu "šatnu" nitra profese iluzí. Padají, utrhují se pravdy na "mamonáře" mamu, doyena šalby. Stínohra dostihne, stíná, odličuje podzimní barvy. (11.04.2021)