Bellflower

Jeden z těch filmů, u kterých není vůbec na škodu se trochu ožrat a nechat se unášet atmosférou. Bellflower je hodně cílen na pocity a prožitky hlavních hrdinů, které přenáší na plátno mimo jiné pomocí silných obrazových filtrů a výrazného melancholického soundtracku. Příběh ztracené generace odehrávající se v brakových kulisách je v přímém souladu se zálibou ústředního dua v postapokaliptickém Šíleném Maxovi. (05.01.2015)

Docela dost silné a syrové nekonvenční drama, kde se Evan Glodell nebál experimentovat a ani jít před kameru zahrát si hlavní roli Woodrova, silně rozporuplnou osobnost. Film o lásce, zklamání, snad hledání sebe sama a rozhodně nečekejte žádné klišé, potažmo snad nějaké patetické scény. Střídaly se tam momenty emotivně silně vyhrocené, které se mnou docela zacloumaly s malinko, ale opravdu jen malinko romantičtějšími, tudíž uvolněnějšími. Pro mě je docela těžké ten film nějak posuzovat, on se musí jednoduše vidět. Ale přiznám se, že na konci jsem trochu tápala jak v mlze, nic to ale neubírá na mém zvláštně intenzivním zážitku z této debutní prvotiny. A málem bych zapomněla i na nádherný soundtrack. (09.08.2013)

Nepřečetl jsem si popis, takže jsem podle posteru čekal něco úplně jinýho. Celej film sledujeme dva zevláky, co si hrajou na Šílenýho Maxe, furt chlastaj a melou kraviny ("Dokážeš si představit... Jezdili bysme na místa a parkovali tak, aby to vypadalo cool, poflakovali se s cigárem, opírali se o auto a vypadali cool... a nechali lidi na nás civět. Mohli bysme se zfetovat... uprostřed divočiny... jet 150 mil v hodině nazí po dálnici... vyklánět se z oken a střílet z brokovnice po značkách... a zasranejch památkách.... a zajících."). Navíc film plyne tak nějak bez scénáře do nicotnýho konce. Dávám 2* za občas hutnou atmosféru s dobrým hudebním doprovodem. (31.12.2011)

Zrod lásky tu byl krásně zobrazenej, přátelství tady bylo minimálně z jedné (Aidenovy) strany čistý jak pramen horské vody, chlapecké/mladické sny a touhy - tohle všechno bylo prima, vrátilo mě to v myšlenkách o 20 let zpátky, tohle bylo fakt jak život sám. Ale od půlky jen depka, zmar, cigára, chlast, hekťáky chlastu, Amíci mají jako národ fakt vážnej problém. A my vod nich ještě trpělivě opisujeme. Nevybrali jsme si dobrej vzor :(. Jsou to looseři. A tohle byl film o looserech. Šlo to zlomit, nešlo..? Kdo ví..? Líbit se mi to ale nemohlo. Ani jako příběh, ani jako film. Přičemž film v tom byl možná nevinně, ale s tímhle příběhem u mě holt nemoh zabodovat. (10.10.2014)

...LORD HUMUNGUS OVLÁDÁ SVOJE ŽENY A ONY HO ZA TO MILUJÍ...... /// Dva kámoši, láska, taky Milly a Courtney, a kdyby mě bylo jako tobě, tobě i tobě... nebo třeba jako jim... víc bych prožíval ty láskyplný vztahy, kamarádský vztahy, nenávistný vztahy (stavy), přetvářku – prostě tu mladistvou realitu. I sex (no tak zlý to se mnou ještě není...). Film pro mladý, kde kamera je téměř dokumentární (naštěstí se netřese) a každej si mluví, co ho napadne a když je třeba říct ,,JO“, tak řeknou ,,jo“, když zase ,,BLBÁ PÍČA“, no tak to řeknou taky. Do cca 70tý minuty jsem byl v tomhle prostoru totálně ztracenej. Ovšem doteď valím bulvy, co ten klučina v závěru vykouzlil za dokonalý ,,soukromý pasti“ vedoucí k perfektnímu vybrečení na rameni. Bejt tak mladší.... (mít tak křídla...). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem citově rozmrdej mladej muž. 2.) Jsem Lord Humuncus. 3.) Thx za titule ,,Rob Roy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (09.12.2011)