Bídníci

Buzikálům se obvykle vyhýbám jako příjice antibiotikům. Vikiho mám ale celkem rád a žádná dosavadní vizualizace, co jsem viděl, mi až do včerejška, cca. desíti hodin večer, nezpůsobila anafylaktický šok. Já bláhový!! Podle fotek jsem věřil ve velkovýpravný spektákl, narvaný až po titulky snad každou profláklou držkou z Cesmínového lesa, kde všichni ti herci a neherci sem tam zaskřehotají nějakou tu Marsejézu nebo jinou žabožroutskou odrhovačku, a jinak to bude běžná dramatizace v novém kabátě. Když však v páté minutě přiletěl pan Vranae a zcela neheterosexuálním kontraaltem zarapoval Wolverinovi do xichtu "Přinééééééés vlajkůůůů, vězni dvacetčtyřišetsetjednááááááááá", přičemž byl ke všemu falešný jako Dollar s prezidentem Kennedym, polil mě studený pot, pocit trapnosti mi sevřel průdušnici a s hrůzou mi došlo, že tyhle arašídy jen tak nevybliju. A tak začalo téměř tříhodinové martýrium studu a žaludeční nevolnosti, které posléze umocnilo dokonalé obludárium, co přepilovalo mříže v Museu genetických kuriozit. Anička Hetevejová bez mejkapu (fujtajxl), Márius se šprckou přes hlavu, jehož ohyzdná a nesympatická držka by vyvolala paniku i na schůzi nebojácných flegmatiků pod sedativy a v neposlední řadě Kozeta, co dostala roli jen proto, že má kozy, ale jinak by mohla s úspěchem plašit špačky ve Višňovém sadu, aniž by otevřela hubu. Připadal jsem si, jako kdybych seděl na Lišce Bystroušce, příšerné to homopeře hluchého mistra disharmonie, kde lesní šelmu hraje Věra Bílá, sekunduje jí Sagvan Tofi a asi tak z metru mi do ucha ječí své panflety Gazdina roba, aby byl zážitek dokonalý. Takže, nejste li milovník kakaových očí, dobře vám radím, nenechte se zmanipulovat veřejnou masturbací zdejších bukvic nebo grafomanským blábolem jedné nejmenované uživatelky, co čvachtala na barikádách a potřebuje sdělit světu, že čte francouzské klasiky, za což by zasloužila chrchel do šouletu, protože skončíte jako já a pomažete v deset večer do pohotovostní lékárny pro kortikoidy! Je to opravdové Bídné svinstvo a upřímně doufám, že se chudák Ígo nějak vydrápe ze své hrobky a bude celé osazenstvo, co tohle spáchalo, nadosmrti strašit falešnými nočními přednesy "árií" z Její pastorkyně. Ve francouštině. (11.03.2013)

Filmy, ve kterých se mluveným slovem řekne dohromady 10 vět, to budou mít těžké vždycky, i když jde o muzikály. Bídníci to pak budou mít u diváků těžké dvojnásob. Tom Hooper ale vytvořil tak velkolepé dílo opřené navíc o nesmrtelný příběh, že mu prostě některé zápory musí člověk odpustit. Hooperova snaha nechat herce zpívat "naživo" se sice musí ocenit a v několika sekvencích se mu tato snaha výborně vyplácí a vzniknou tak vlastně nejemotivnější scény filmu. V některých pasážích to ovšem herci zas tolik nestíhají a občas tak jejich zpěv malinko tahá za uši. Ve výsledku ale ta výborná čísla převládají, herci jsou vynikající a po řemeslné stránce už nejde vytknout vůbec nic. Tedy když nepočítáme někdy až odfláknuté masky. Emocí je ovšem i přes některé pasáže stále málo a některé důležité scény, tak působí malinko odtažitým dojmem. I přes chyby mě ale tato muzikálová jízda semlela a hodně jsem si ji užl. (22.12.2012)

Krásné! Opravdu. Nicméně, mohlo zde být o něco méně zpěvu, který bych raději slyšela ve vyhrocených situacích a ne pořád. Ovšem musím uznat, že se poslouchal dobře; někdy až moc. Herecké obsazení je hvězdné a nebudu vypisovat každého zvlášť, jelikož všichni obsazení předvedli naprosto skvělé výkony. Děj a jeho umístění je také skvělé. Ovšem musím vytknout délku snímku, ta je opravdu vražedná, ale i tak se to pořád dá zvládnout, jelikož tento film opravdu nenudí. (03.03.2013)

Muzikál je jediný filmový žáner, ktorý plynie mimo mňa (výnimkou je iba Moulin Rouge!), takže moje hodnotenie je veľmi subjektívne. Spievané pasáže vždy pretrpím ako nutné zlo medzi dialógovými. Našťastie tvoria väčšinou menšinu stopáže. V tomto filme však tvoria 99% stošesťdesiatminútovej stopáže, a nie vždy v nich spievajú herci, ktorí by vedeli spievať (Crowe). Pre mňa boľavý zážitok, predýchaný iba vďaka perfektnej výprave a famóznej kamere, ktorá robí film priestorovo trojrozmernejším, než je vačšina 3D filmov. (13.01.2013)

Film, který je výborný v jednotlivých částech, ale už ne tak v jeho celku. Pustit si někdy třeba na youtube jednotlivé úseky, tak jsem unešená a sahám po spoustě kapesníků, ale už dlouho jsem neviděla tak osekanou a zkratkovitou adaptaci. Chápu, že se tomu nedalo vyhnout a už vůbec ne u muzikálu, ale když se dva lidé zamilují pouhým pohledem a jejich jediný společný rozhovor je o tom, jak se jmenují a pak je nám to předkládáno tak, že jsme právě byli svědky velkého osudového milostného příběhu, kdy je schopen jeden pro druhého položit život, to jsem prostě nepřekousla. Ve filmu mi pak chyběl jakýkoliv vývoj postav a nějaký uvěřitelný přerod. To jsou mé výhrady vzhledem k adaptaci díla, nicméně film obsahuje silné a krásné momenty. Za první polovinu bych jednoznačně dala o hvězdu navíc, Anne Hathaway hraje, jako by to byla její poslední role v životě a její I Dreamed A Dream je jasný vrchol filmu, měla jsem pocit, že se mnou nedýchá celé kino. Po vypuknutí revoluce se však pro mě film stal ubíjející, postavy brečí, ale já s nimi vůbec nesoucítila, vůbec jsem si k žádné nevybudovala vztah, a když jedna z hlavních umírajících postav zpívá o tom, jak brzy zavře oči a já se začnu modlit, aby už skutečně ty oči zavřela, je asi něco špatně. Pokud máte rádi muzikály, do kina určitě jděte, toto je ten film, u kterého ani nemá cenu číst cizí komentáře, protože hodně záleží na individuálním přístupu k filmu. Za mě 3,5* (04.01.2013)