Sunflower Hour

O publiku na karlovarském filmovém festivalu se říká, že je velmi vřelé a odvázané. Projevuje se to například při již obligátním potlesku při odnášení mikrofónu před začátkem promítání, nebo při spontánních aplaudech v průběhu projekcí. Letos mi však tato vlastnost publika ne vždy úplně sedla. Příkladem je nekritický úspěch fimu Sunflower Hour a ovace, které vyvolala jeho projekce, z kterých byli překvapeni i samotní tvůrci. Těžko totiž říct, zdali takový film, tedy spíše taková lehká provokace natočená bez velkých ambic a za pakatel, kvalitou připomínající studentské cvičení si vůbec zaslouží projekci na mezinárodním filmovém festivalu. A ačkoliv jsem se několikrát zasmál, tak celkové se mi nelíbil ani jednoduchý a sprostý pubertální humor, podobný humoru například v seriálu Southpark. Mimo mísu je pak u takto amatérského a nízkorozpočtového snímku poukazovat na nevyrovnanost hereckých výkonů či slabé zpracování. Možná že kdybych byl náctiletej, nebo bych film viděl na nějakém festivalu studentských filmů, tak bych byl tomuto snímku nakloněnější. (12.07.2011)

Příběhově jednoduché jako kterékoliv porno a vizuálně úchylné jako libovolný díl Sezamové ulice nebo Teletubbies. Smrtící kombinace namíchaná ve správném poměru - to je Sunflower Hour - mokument o lidských karikaturách, které hledají sami sebe skrze plyšové náhražky naražené na zápěstí či pomocí řízení osudů živých loutek z masa a kostí, aby díky parodickému martýriu mohli na konci všichni povstat z popela a dojít pocitu (ne)smíření sami se sebou. Zábavná loutko-terapie, co je v jádru možná zkažená, ale na povrchu třeskutě vtipná. K dokonalosti chybí snad jen krutopřísná Pamela Anderson a z rohu vykukující Sacha Baron Cohen s maňáskem na ruce. Co by na Sunflower Hour asi řekl párek ušáků Hank a Mike? (18.06.2011)

Opravdová lahůdka pro milovníky nekorektního humoru. Příběh konkurzu na nového člena maňáskového divadla pod vedením bývalé pornomodelky a objevitele dvojité penetrace staví na podobném druhu humoru jako např. Four Lions. Sunflower Hour mi přijdou o chloupek lepší, humor zde funguje jak v rovině slovní komiky, tak i ve výstavbě příběhu. Před pádem na úroveň zlomyslného pošklebování zachraňuje film fakt, že jsou nám výstřední postavy v závěru představeny jako zranitelné lidské bytosti. (19.06.2011)

Tragikomedie po kanadsku. Pseudo-dokument utahující si z homosexuality, křesťanství, šikany, schozofrenie a dalších "odchylek" od většinové společnosti. Vyhrocené, ale zároveň takovým zvláštním způsobem uvěřitelné, že nebýt několika skutečně divných scén a závěrečných titulků, uvažuju doteď, zda se to skutečně vše stalo. Věřím, že pro mnohé bude tento film už někde za hranicí vkusu, ale má zkažená duše si ho užívala, a i přes lítost, kterou jsem k některým postavám cítila, mi přišel velmi vtipný. (A to mnohem více než Borat, ke kterému jistě budou Sunflower Hour někteří přirovnávat.) (20.06.2011)

Člověk by se až podivil, kdo všechno může strkat ruku do maňásků. Nešťastná parta čtyř smrtelníků se nedokáže vzepřít ponižování od svých nejbližších-bratrů, spolužáků, otce nebo zeleného maňáska, ale společná zkušenost jim nakonec pomůže překročit svůj vlastní stín a vyrovnat se se svými nedostatky. Film který neřekne nic zásadního, vizuálně neohromí, ústa se vám od smíchu také nezaseknou a chvíli pro vás příběh bude spíše utrpení, jehož závěr budete již od poloviny tušit. Zážitek ze Sunflower Hour ze mě vyprchal dřív, než jsem řekla borůvkovej koláč. (18.06.2011)