Místnost sebevrahů

Námet skvelý, potenciál kolosálny. Ale v konečnom dôsledku to napriek tomu akosi zaostalo za očakávaním. Myslím si, že z takéhoto námetu sa dalo vyžmýkať oveľa viacej. Aj keď po scenáristickej stránke to nebolo rozohrané najhoršie, a malo to nábeh na skvelý film. O to viac ma zarazili tie obrovské anti-logické myšlienkové pochody rozmaznaného Dominika, ktorý sa poriadne opustil a radšej si obľúbil život vo virtuálnom svete. A práve tu podľa mňa prišlo k tomu nevyužitiu celkového potenciálu, lebo sa film akosi až príliš uzavrel do tejto slučky, odkiaľ už nebolo úniku. Finále bolo samozrejme ohrumujúce! Keď to porovnám s filmom Ben X, kde je námet podobný a dokonca je to o 4 roky starší film, tak Sala samobójców sa na tento belgický film nechytá ani náhodou! (02.08.2020)

Jakub Gierszal má talent, a pan režisér ještě navíc i odvahu. A to je asi tak to nejpozitivnější co se dá o Místnosti sebevrahů říct. Film je výborně technicky zvládnutý, slušně zahraný, a vysoce ambiciózní. Všechno ostatní je na pár facek. Cílem bylo natočit výpověď o emo kultuře, a film propaguje názor že emo je především nevychovaným a rozmazleným spratkem, sugerující ostatním iluzi o své výjimečnosti, ale ve skutečnosti jeho rozhodnutí o bezvýchodnosti vlastní situace není nic jiného než dobrovolná rezignace na odpovědnost a povinnosti spojené s dospělostí. Snímek není žádná sonda do nitra ztraceného člověka, nýbrž drsná demýtizace skleníkového světa adolescentů. dOm!n!K je sympaťák k pohledání, stačilo pár minut a měl jsem chuť zavřít ho do temné místnosti se čtyřmi holými stěnami a s břitvou, a pustit mu nekonečnou smyčku Szomorú vasárnap. Jeho rodiče jsou pro změnu stroje na peníze které tráví výchovou minimum času, ale alespoň mají snahu odčinit své chyby, ať už skutečné, nebo domnělé. K realitě má snímek daleko, a i když se o ni snaží vyznívá spíš jako hyperbola. Nevím jestli to byl záměr, nicméně díky tomu nefunguje ani v jedné ze dvou rovin v jakých by nejspíš měl fungovat. Čili ani jako psychologické drama, ani jako buřičský plivanec do tváře polské společnosti. (25.01.2012)

Čím víc Chopina a Schuberta, tím víc art. Čím víc bohatství, tím horší nálada. Čím víc černých patek do čela a růžových vlasů, tím víc sebevražd. Čím víc záběrů z předpotopní počítačové hry, tím modernější film. Jak je to všechno jednoduché. Nejabsurdnější byla reakce hlavní postavy na dvě fáze jeho coming-outu aneb francouzák s chlapem před celou školou mu nevadí, dokonce si užívá i následné "dozvuky", ale jakmile někdo napíše na facebook cosi o ejakulaci, oheň je na střeše a šílenství propuká jako lusknutím prstů. Výborná první scéna a kvalitní kamera, ale jinak těžce umělé, vykalkulované a vedoucí do slepé uličky. (07.01.2015)

Rozmazlený spratek, který je buzerant, a ještě k tomu se zamiluje do špinavkyně přes internet. Opravdu je to takový, jak to zní. První deset minut jsem tomu chtěl dát dát ihned odpad a několikrát jsem si řekl, že je to totální blbost. Jenomže ono je to ve skutečnosti dost dobře natočený. Hnedka po mrdkostřelecké scénce to začne být postupně víc zajímavější. Tolik, že budete chtít vědět, jak jeho příběh skončí. Nejdřív jsem se bál, že to bude nějaká animovaná blbost, ale ono je to velice ukázkově smíchané. Největší plusko má samotný herec Gierezal. Kompletně celou roli zahrál mistrovsky. Sám jsem mu měl s největší chutí dát facku. Je velká škoda, že postavy mi přišly docela ironický. Jak už jsem říkal, chlapec je homosexuál, ale pak z ničeho nic mu holka nevadí. Každopádně budu chápat, že se bude film někomu hodně líbit. Obzvláště teenagerským holkám, protože člověku, co má už něco za sebou si myslím, že nic moc nepřinese. (16.03.2019)

Jakub Gierszal je pro mě prostě borec světového formátu. Zničehonic se v polské kinematografii vyloupl a teď, kde se objeví, tam září. Vrcholem jeho hereckých aktivit je pak role nemocného Dominika v tomto filmu. Jeho role je geniálně vykonstruovanou psychologickou zpovědí všech těch, kteří žijí v rodině z vyšší společnost (ale nemusí nutně být podmínkou), kde na děti nemají čas, a tak utíkají do počítačového světa. Hrají onlajnovky, žijí více v počítačovém světě. Prostě utíkají od reality tam, kde jim je dobře. Kolik takových jsem ve svém okolí v období puberty měl. Nedokázal bych to spočítat ani na prstech dvou rukou. Přitom pokud je někdo labilní, respektive není natolik silný, aby dokázal potlačit depresi, tak ten pád je pak hodně rychlý. Dominik tu ze začátku působí jako absolutně rozmazlený fracek, který neví, co se životem. Ve druhé polovině filmu se ale před obrazovkou naprosto dokonale proměňuje v nemocného kluka, kterému nikdo neví, jak by pomohl. Škoda, že film je natočen lehce nepřístupnou formou divákovi. Není to úplně klasicky odvyprávěné drama. Navíc hodně dobré jsou momenty, kdy je Dominik u počítače, ale zase jsou v kontrastu se scénami z počítačové hry, které spíš rušily. Ale jsou nezbytné. Jako celek nicméně musím říct, že se opět jedná o skvělé polské drama, navíc věcné a s myšlenkovým přesahem, aktuálním především v dnešní době. (16.10.2019)