Ragtime

Úžasný film, myslím, že jeden z Formanových úplně nejlepších. Touhu po svobodě podává z několika pohledů, zprvu zdánlivě samostatné příběhy postupně proplétá a v závěru naráz vypointuje. To vše vidíme člověka, který nebyl Američanem a toužil po podobných věcech jako jeho postavy, a tak se mohl na téma podívat trochu jinak než jak by se asi podívali jeho američtí kolegové.___P.S. Skvělá hudba Randyho Newmana. (01.12.2019)

Silné téma, nádherná retro výprava a architektonická stylizace a vtahující druhá polovina, která komplexní příběh zužuje na prostorově omezený rasový konflikt. Jenže ve vší snaze o komplexnost příběh zkrátka nepůsobí vůbec soudržně - motivy se spíše vidlemi hází jeden přes druhý a zcela mi uniká, proč vlastně musela vypovídat první třetina o tom, o čem primárně vypovídala. Forman měl našlápnuto na další skvělý film, leč skončil u působivé dobové skládačky s nevyrovnaným tempem a občas haprující návazností scén. Rozhodně však potěšili stařičký James Cagney a mladý Sam Jackson, který měl stejný hlasový projev snad už od školky. 70% (06.03.2021)

Proč mi nikdo neřekl, že Ragtime je tak dobrý film? Jasně, Forman přepálil stopáž minimálně o půl hodiny, ale jinak je to naprosto nadčasový film, kterému je dneska už víc jak pětatřicet let. A na svůj věk rozhodně nevypadá. Měla jsem pocit, že se ve filmu pořád něco děje a zpětně nejsem schopná říct, která dějová linka se mi líbila nejvíc. Asi ten černý pianista a jeho nablýskané fáro byli nejlepší. Jenže pak i dějová linka ženy-manželky se mi moc líbila. I jejího bratra, který zezačátku vypadá trochu jako úchyl. A vlastně i ta tanečnice, která nemá ve vztazích úplně jasno, mě oslovila. Nebýt té délky filmu, zkoukla bych to hnedka znovu. A vidět Ragtime v kině Ponrepo v rámci přehlídky Formanových narozenin pro mě byl skvělý zážitek. Všechno nejlepší, pane Formane, do dalších let. (16.02.2017)

Měl jsem z toho filmu trochu obavy, a nakonec se z toho vyklubal opravdu nejslabší Formanův film, co jsem zatím viděl. Přesto jsem nakonec spokojený, někdy v půlce to vypadalo mnohem hůř. Především jsem nepochopil, proč Forman rozštěpil ten film do tolika pro děj naprosto nepodstatných dějových linek (celá situace kolem slečny Evelyn, onen Rus.....). Kdyby se příběh věnoval hlavnímu hrdinovi - černému Walkerovi a byl o hodinu oněch zbytečných kliček kratší, bylo by to na jasných pět hvězd. Věčná škoda, možná chtěl oněmi vedlejšími dějovými linkami Forman zavzpomínat na svoje první "bezdějové" filmy, ale srovnání s nimi vyznívá absolutně do ztracena, protože zatímco v těch prvních filmech ony bězdějové momenty ten film dělaly, tady ho poškozují. No ale nebudu zas tak kritizovat, ten závěrečný výstřel ve mně pořád dost vězí... (11.02.2009)

Doktorowův román měl podle všeho řadu ucelených a propracovaných dějových linií. Nevím, zda zařazení většího počtu linií do filmového zpracování neubírá filmu na hloubce (resp. ubírá vždy, ale snad ne přespříliš; Doktorowa jsem nečetla mohu tedy odhadovat pouze z filmu). Také nevím, zda fragmentárnost začátků a roztřepenost konce byla skutečně zamýšlena v rozsahu, v jakém působí na diváka, který je do děje "vpuštěn" jen skrze film a nemá jinou návaznost na svět románu. Přesto film považuj za poměrně zdařilou, i když asi svých vlastních ambic nedosahující, filmovou adaptaci. Je jen velmi málo filmů, které dokáží zdařile kompenzovat převod kvalitního textu na filmové plátno. (31.07.2010)