Michael

Jak mohli na roli Michaela sehnat herce, to vskutku nepochopím. Opravdu ohavná role. Moc jsem si přála, aby ho konečně odhalili. Nevím, zda je vůbec možné podobné filmy obdivovat, když se zabývají dnem lidského chování. Psychopati a zvláště pedofilové by se neměli stávat slavnými. Odpad nedám, protože film celou tu hrůzu ztvárnil dobře, ale nechtěla bych tento film vidět znovu. (29.05.2017)

Film, který tematizuje (ne)vděčnou myšlenku, že i úchylové, pedofilové či znásilňovači mají svoji denní rutinu - potřebují se najíst, vydělat peníze, popít s kamarády, no a nakonec taky uspokojit svoje choutky. Znepokojivá sonda mezi Rakušany. Schleinzer si pomáhá decentním stylem, kde je největším ozvláštňujícím prvkem náhlý střih vytvářející tu vtipný, tu děsivý kontrast. Hanekeho mi jeho styl ani film celkově nepřipomínal (aspoň co se týče Hanekeho novější tvorby, se začátky zatím zkušenost nemám), přišlo mi, že tam, kde Haneke dává pouze nápovědu, jde Schleinzer přímo k věci. (12.08.2012)

Hodně komentovaný autorský film Markuse Schleinzera, který se měl skutečně o co opřít. Kromě známých reálií poslední doby a estetiky Michaela Hanekeho, to může být i román Johna Fowlese "Sběratel" (1963), který vychází z podobné akční situace (použití někoho jako katalyzátoru pro své temné cíle). Dalším momentem je fenomén nacismu, který v Rakousku propukl nečekanou měrou, a po válce zase (ne)čekaně zmizel - kam zmizel? co čeho se převtělil? Schleinzer se tedy postaral nejen o vysoce efektivní režii, ale i jeden nejlepších scénářů posledních let. Na Michaelovu smrt jsme připraveni, ale stejně tak i na možnou smrt jeho "chráněnce" (viz Fowles). Ostatně nemůže to jít tak dál věčně! Nebo může? Nebo tomu tak někdy je? Nebo tomu je tak právě teď?... Kdo dává pět hvězd, nemůže se mýlit. (26.02.2015)

Kinematografická reakce na rakouský fenomén posledních let, na dlouhodobé věznění a zneužívání dětí (případy Fritzl či Kampuschová), rakouské provenience. Michael je snímek velmi promyšlený / až ledově klidný / bezemoční / cynický. Tato forma koresponduje s počínáním hlavní postavy a její oběti / hračky / přítele… Plus za perfektně načasovaný střih! ~ Film o rozporu mezi tím, co je a co není vidět. Mezi veřejným a soukromým životem. Je třeba si uvědomit, že nic a nikdo nemusí být takové, jak se navenek jeví. I psychopat. ~ ~ To je můj nůž a to je můj pták. Co mám do tebe zapíchnout? (17.02.2013)

Asi jsem čekal poněkud jiné zpracování tématu, který není ve filmech vzácností, než jsem dostal. Po herecké stránce nemám co vytknout a samozřejmě motiv únosu je stále aktuální, tudíž je dobře, že ho kinematografie zohledňuje. Jenže pomalé tempo, jež pro mne postrádalo napětí, a naprosto otřesný vizuál evokující mi české TV inscenace 80. let mě otrávily. Ano, film tak připomíná spíše hraný dokument, ale ty mě v tomhle případě nebaví. Pár děsivějších momentů se našlo - cesta do lékárny, kopání jámy či lov mezi diváky, ale to pro mě bylo málo. Jakási civilnost dává filmu sílu, ale pokud máte nakoukáno, nijak vás to neohromí. Pokud se zde zmiňuje Haneke, tak ano, měl jsem podobné pocity jako z jeho Funny Games (oba filmy), co mě, na rozdíl třeba od Pianistky, rovněž nebavily. Závěr připomene, možný spoiler, Schrödingerovu kočku a nevadil mi. (23.06.2023)