Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHrají:
Lynn Carlin, Buck Henry, Georgia Engel, Tony Harvey, Audra Lindley, Paul Benedict, Vincent Schiavelli, Tina Turner, Philip Bruns, Allen Garfield, Kathy Bates (více)Obsahy(1)
Manželům Larrymu a Lynn, kteří jsou navenek spokojeni se svým životem, jednoho dne nečekaně zmizí dcera Jeannie. Začíná pátrání, v němž se ukazují marné snahy „rozumně“ objasnit její dobrovolný odchod, stejně jako nalézt místo, kde se ukrývá… Takový je ve zkratce příběh, který natočil režisér Miloš Forman v USA poté, co zde dlouho hledal vhodnou látku pro svůj nový film. Navázal v něm na svoji českou tvorbu (zejména na snímek Konkurs) a zároveň satirickým až zlomyslným způsobem postihl způsob života některých Američanů. Není proto divu, že byl mnohem lépe přijat evropskými diváky. Získal za něj ocenění britské akademie BAFTA za nejlepší režii a na MFF v Cannes Cenu za nejlepší film. Současně otevřel Miloši Formanovi cestu k další umělecké činnosti a možnost přesvědčivě se prosadit mezi hollywoodskými tvůrci. (Česká televize)
(více)Recenze (221)
Miloš Forman se přesunul přes Západní Evropu do Spojených států a udělal zde to, co mu šlo nejlépe i v Československu. Natáčel lidi. On je nejprve studoval a pak z nich vyhmátnul přesně ty správné okamžiky, které budou na plátně vypadat dobře a donutí vás přemýšlet. I když se asi nejvíce do hlavy zapíše scéna s jointem, tak památných scén, které nahlížejí na Američana své doby, je zde více. ()
,,Všechno, co nás postihne, je zkušenost, ze které bychom si měli odnést co nejvíc." Po skvělém "Hoří, má panenko" další velká filmová palba Miloše Formana. Ryze americké téma hippies v československém šatu "nové vlny 60. let" mě narozdíl od dobových amerických diváků oslovilo. První Formanův zahraniční film se nese v podobném autentickém duchu jako český Konkurs, ale současně rozehrává zajímavý děj ze života (nejedné) americké rodiny so ztracenou dcérou uprostřed velkoměsta plného drog a zločinů. Zábavná komedie s typickým Formanovym rukopisem v americkém prostredí přerastá až do horkých absurdit při schůze sdružení s kouřením marihuany a následbá zábavu během "vznášejícich" pocitů. ,,Nepřemýšlejte, nechte se unášet. Vnímejte podněty a následujte je!" . . . Od začátku originální konfrontace příběhu s textami písní v podaní amatérských zpěvaček na konkursu (o lásce, snech, smutku i drogách), někdy až drobné miniaturní gagy (např. rozbití bílého vajíčka u jídelního stolku, následně na to o dva metry dál štuchnutí houlí do bílé koule na biliardovém stolku...). Pak neskutečný rozjezd v závěreční třetině, úžasně jsem se bavil hlavně nad scénou u karet se svlékáním částí odevu coby trestem za prohru. Stále kontroverzní téma, podána v slušném komediálním nadhledu překvapivě bez trápných momentů, i s kapkou dokumentárního či vzdělávacího charakteru. Jako bonus uprostřed filmu živé vystoupení Tiny Turner "Goodbye, So Long". (90%) (poprvé viděno v rámci Challenge Tour: Rok s největšími světovými režiséry) ()
První americký film Miloše Formana zcela zjevně a vědomě navazuje na režisérovy předchozí české filmy, takže by nebylo těžké jej řadit spíše ještě k filmům "nové české filmové vlny", než k dalším, později vzniklým Formanovým americkým filmům. Přesto rozhodně nelze tvrdit, že by šlo o film netknutý americkou realitou. Právě naopak. Stejně jako dokázal Forman velmi trefně glosovat českou maloměstskou společnost, dokázal totéž i s "velkoměstskou" společností americkou. Člověk jen žasne, jak rychle s v ní dokázal zorientovat a přesně ji pochopit. Nenajdeme zde ani náznak, z něhož by bylo možné soudit na pohled cizince... Sám Forman kdesi prohlásil a vehementně to prohlašoval i kameraman Ondříček, že jde o "Konkurs po americku", přesto bych si s tímhle tvrzením dovolil nesouhlasit. Jistě, výchozí body příběhu jsou v zásadě týž, ovšem to, co bylo v Konkursu pouze okrajovým dějem, stalo se v Taking Off tím nejpodstatnějším. Daleko spíše zde lze odhalit styčné body s jinými Formanovými opusy, především s Černým Petrem, do jisté míry i s Láskami jedné plavovlásky a s Hoří má panenko. Konkurs na zpěvačku zde totiž tvoří přinejlepším pouze jakýsi dekorativní rámec, rámec sice velmi zajímavý, sám o sobě i vcelku nosný, ovšem v rámci vlastního příběhu vlastně nepodstatný a postradatelný. To podstatné je zásadní generační střet, přesně ten, který tolik hýbal celou tehdejší západní společností. Generace hippies a beatniků se sice na počátku sedmdesátých už mohla zdát ideově poněkud vyprchaná, ovšem o to silnější byla v realitě běžného života. Zde už vlastně nešlo o nějakou plánovitou revoltu, ale prostě o střet dvou odlišných světů, které si při nejlepší vůli nemohou vzájemně rozumět. Přes všechny snahy o navázání kontaktů, přes všechny přednášky v klubu rodičů dětí uprchlých z domova, přes odvážné experimenty s drogami, zeje mezi rodiči a dětmi nepřekonatelná propast. Snahy ji překlenout mohou působit smířlivě, ale jejich jediným výsledkem je grotesknost. Paradoxně přitom generace rodičů vyznívá jako ta méně rozumná, chovající se zcela iracionálně a neskonale naivně. Jejich jednání zde ovšem vyznívá nejen jako nesmyslné a situaci daleko spíše komplikující než řešící, ale ještě navíc prozrazuje obecnou nefunkčnost základních modelů chování "dospělé" společnosti, velících působit navenek utěšeně a bezproblémově, problémy "odborně řešit" případně potlačovat a vždy a všude vystupovat jako ten, kdo má pravdu a disponuje jakousi vyšší autoritou... Řemeslně skvěle podaný film s excelentními hereckými výkony, skvělou kamerou, brilantně režírovaný a sestříhaný, obsahově film velmi výbušný a nutící pozorného diváka přemýšlet o nikoli nepodstatných otázkách... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, jitrnic, Tetsuo ()
Prvni Formanovo americkej film jeste spis pripomina jeho ceskou tvorbu, takze to je takova mila, pohodova komedie. Akorat bohuzel ze zacatku, nakejch dvacet minut, nez se rozjede hlavni pribeh, tak je to tak trochu o nicem a je to jen sled nasekanejch zaberu z konkursu a ty me moc nebavily. Nicmene po ty pulhodince se rozjede super mila a prijemna komedie o rodicich hledajicich svy deti. Ne ze by tu byly nejaky brutalni vtipky, to ne, spis je to v ty mily rovine, ale proste se na to desne prijemne diva, pohodova hudba, super sympaticky herci, z kterejch asi nejvic zaujme Henry, kterej vypada jak nenervozni verze Woodyho a pak ultimatni hulic/instruktor Schiavelli ve svy prvni roli. Skoda toho zacatku, jinak bych sel na plny hodnoceni, ale spokojenej jsem. ()
Společensko-kulturní boom, který zasáhl Ameriku v 60. letech, mě nikdy zvlášť neoslovil a proto jediný film, který se dle mého do této doby strefil nejlépe byl Forrest Gump . Už když jsem dřív viděl od Miloše Formana Vlasy , tak jediné co mě na nich zaujalo byla pouze forma. Jenomže ani to se o Taking off nedá tvrdit. Pro mě se totiž stalo jenom hodinu a půl trvajícím vyprávěním na téma rodinných neshod, útěku z domova, rodičovské zabedněnosti a ukázkového kouření marihuany. Ne, po celou dobu jsem jenom s apatickým výrazem sledoval něco, co mě vůbec nezajímalo a dohromady nudilo, takže se sám sobě divím, že jsem film nevypnul. K plnému docenění snímku je asi třeba většího pochopení jistých „kulturních hodnot“ a „společenských pravidel“. Jenomže ať se snažím sebevíc, tak ono pochopení nenacházím. Měl bych dospět ()
Galerie (36)
Photo © Mokép
![Taking Off - Fotosky](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/829/162829155_f34da1.jpg)
Zajímavosti (28)
- Podle vzpomínek Miloše Formana se o účast v konkurzní scéně filmu ucházela také tehdy ještě neznámá Madonna, ale nebyla přijata. (raininface)
- Miloš Forman si přál, aby herci při natáčení scény s hraním svlékacího Pokeru nevěděli, kdy na ně přijde řada, a tak před první klapkou seřadil karty tak, jak potřeboval, ale herci sami hráli doopravdy. Protagonisté tak sami skutečně nevěděli, jaká karta přijde na řadu. (ČSFD)
Reklama