Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHrají:
Lynn Carlin, Buck Henry, Georgia Engel, Tony Harvey, Audra Lindley, Paul Benedict, Vincent Schiavelli, Tina Turner, Philip Bruns, Allen Garfield, Kathy Bates (více)Obsahy(1)
Manželům Larrymu a Lynn, kteří jsou navenek spokojeni se svým životem, jednoho dne nečekaně zmizí dcera Jeannie. Začíná pátrání, v němž se ukazují marné snahy „rozumně“ objasnit její dobrovolný odchod, stejně jako nalézt místo, kde se ukrývá… Takový je ve zkratce příběh, který natočil režisér Miloš Forman v USA poté, co zde dlouho hledal vhodnou látku pro svůj nový film. Navázal v něm na svoji českou tvorbu (zejména na snímek Konkurs) a zároveň satirickým až zlomyslným způsobem postihl způsob života některých Američanů. Není proto divu, že byl mnohem lépe přijat evropskými diváky. Získal za něj ocenění britské akademie BAFTA za nejlepší režii a na MFF v Cannes Cenu za nejlepší film. Současně otevřel Miloši Formanovi cestu k další umělecké činnosti a možnost přesvědčivě se prosadit mezi hollywoodskými tvůrci. (Česká televize)
(více)Recenze (221)
Komerčne neúspešný Formanov debut v USA sa príliš nelíši čo sa týka sarkazmu a kritiky jeho českým filmom. Ako keby Forman žil celý život v Amerike, ale to je asi tým, že generačné rozdiely sú všade rovnaké, len v USA sa húlila tráva. Scéna s hromadným konzumovaním konope je rovnako vtipná ako balenie Menšíka a spol. v úvode Lások. V úvode sa ocitne mladá Kathy Bates čoby účastníčka speváckeho konkurzu. ()
Na tejto Formanovaj prvotine za veľkou mlákou je vidieť, že ešte len hľadal svoj štýl, pretože aspoň na mňa film pôsobil dosť nevyvážene. Konkurz na "superstar" dostal až nečakane veľký priestor, o dcére, ktorá ušla z domu sa nedozvieme takmer nič a rodičovský humbuk okolo úteku dosť neisto kráča na hrane drámy a komédie. Nájdu sa tu však i podarené momenty, najviac ma zaujala masová skúška marišky na stretnutí rodičov. Ten čo vysvetľoval "čo a ako" bol predstavený ako "pacient". Ja len dodám, že aj vyzeral ako čistý pacient. Prejsť sa dnes s takým strapatým kožuchom na hlave, to by od smiechu pukala celá ulica...60%. ()
Taking Off je regulérním filmem československé nové vlny, pouze kulisy a herci jsou v USA. Jediný Formanův americký film, který má blízko k tomu, co dělal tady. Občas mi ale přijde, že některé věci tam nefungujou a lehce skřípou. Jak už tady někdo psal, začátek je dost zdlouhavý a de facto o ničem, až když se rodiče odvážou a dostanou se do spolku, film se rozjíždí a je jízlivě vtipný a ironický. Vrcholem je samozřejmě už několikrát zmiňovaná scéna s hulením, které kraluje Schiavelli, což byl neskutečný týpek. Taking Off prostě představuje takovou směsku ze všech filmů, co točil ve své vlasti, jen uzpůsobenou na americké prostředí. Platnost filmu je nadčasová a nadnárodní a myslím, že Forman tady potvrdil to, s čim do USA přicházel - že umí skvěle pozorovat lidské povahy a pracovat s neherci. 70% ()
Viděli jste někdy lepší "americkou" komedii ? ...škoda, že Forman nepokračoval v tomto směru... možná bych se podíval radši na něco podobného Taking off nebo Hoří, má panenko než na Amadea (nic proti Amadeovi). Hlavně v dnešní době se ve filmu oběvují humorné scénky založené na tom, že se zhulí někdo, od koho se to nečeká... v Taking off mi to nepřipadá spíš trapné než humorné, jako u zmiŇovaných filmů, naopak je to jedna z nejzábavnějších scén... ()
Rok 1971 je rozhodne rokom prieniku Európy do amerického filmového prostredia. Last Picture Show Petra Bogdanovicha skĺbil úhľadnú elegantnosť vizuálu starých hollywoodskych klasík so spracovaním obsahu v európskom štýle, Antonioniho slow cinema štýl do seba bez problémov absorboval americkú "hippie" ikonografiu vo filme Zabriskie Point. To isté sa podarilo Milošovi Formanovi v Taking Off. __ Alegorický hasičský ples z Hoří, má panenko nahrádza alegorický (a nemenej kúsavo zobrazený) ples rodičov slobodomyseľnej americkej mládeže. Horiacim elementom nie je starčekova chalupa, ale jointy, úzkoprsosť, konzervativizmus a pokrytectvo "dospelej" Ameriky. __ Zaujímavé je dať Taking Off do kontextu s ďalším filmom, ktorého ústredným motívom je vzťah rodičov a mladej "hipisáckej" dcéry, ktorá sa (už naozaj) stratí - nízkorozpočtový horor Wesa Cravena, Last House on the Left. Úroveň Cravenových začiatočníckych režijných schopní sa samozrejme nedá komparovať s Formanovým vycibreným štýlom, avšak jadro filmu, chladné alegorické zobrazenie úpadku hnutia hippies ( podobe dcérinej vraždy) môže tvoriť naliehavý protipól k Formanovmu sarkazmu, kde sú mladí v plnej sile. ()
Galerie (36)
Photo © Mokép
![Taking Off - Fotosky](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/829/162829156_071ef5.jpg)
Zajímavosti (28)
- Při psaní scénáře v Paříži zastihla Miloše Formana zpráva o invasi vojsk Varšavské smlouvy do Československé socialistické republiky. Jeho manželka Věra Křesadlová se oproti němu rozhodla vrátit do vlasti. (JoranProvenzano)
- Filmový debut Kathy Bates a Georgie Engel. (D3VIL)
- Scénář filmu vznikal složitě mezi dvěma kontinenty. Forman rozepsal příběh spolu se slavným francouzským scenáristou Jeanem-Claudem Carrièrem během svého několikaměsíčního pobytu ve Francii. Autorem druhé varianty scénáře byl začínající americký režisér John Klein, který vnesl do filmu především newyorské reálie a atmosféru Ameriky, kam mezitím Forman přesídlil. Umožnila mu to smlouva mezi státní společností Československý Filmexport a americkou distribuční společností Paramount. Nicméně právě v Paramountu scénář nakonec odmítli. Jedinou šancí bylo odkoupit scénář od studia a realizovat jej v jiné produkci, na což však Forman potřeboval 140 000 amerických dolarů, které neměl. Nechtěného projektu se ale nakonec ujalo studio Universal, práva od Paramountu odkoupilo a přispělo na snímek omezeným rozpočtem 810 tisíc amerických dolarů. (Kubrickon)
Reklama