Kabaret

Muzikály nesnáším jak mor, ale Liza Minelli je taková smršť, že na ni nelze nezírat s otevřenou pusou. Navíc slaďáky, hlavní to ingredience většiny muzikálů, se tady nekonají, takže se vrozený odpor překonává tím snáz, nemluvě o roztomilém Michaelu Yorkovi. Ale co je vůbec nejlepší, že muzikálová část je spíš vycpávkou pro skvělé drama, a to můžu za všech okolností. (19.07.2010)

Trochu vice zapracovat na zaveru, dam bez vahani plny pocet. Vyborny film, vubec jsem necekal, ze si tak ziska mou pozornost. Krasne vykreslena atmosfera Nemecka, let tricatych a pomaly nastup Hitlera k moci. Zajimave sledovat milostny trojuhelnik hlavniho hrdiny ci bohate zidovky a chudeho obchodnika... K tomu vytecne kabaretni pisnicky v cele s Joelem Greyem. (03.09.2014)

Výborný muzikál, který je svým schématem trochu jiný, než bývá zvykem a to mu přičítám jedině k dobru. Většina pěveckých a tanečních čísel se odehrává na jevišti berlínského kabaretu, takže skoro vůbec neposouvají děj a možná i díky tomu je zbytek příběhu tak dobrý, když se nemusí soustředit na násilné zakomponování písniček. Příběh Sally Bowles, jejíž život kabaretní zpěvačky plný sexu, alkoholu a zábavy naruší mladý učitel, do kterého se zamiluje, příběh prosáklý fašismem a předválečnou atmosférou gradující písničkou na jedné zahradní party, příběh, který si bezesporu zasloužil svojí Oscarovou nominaci za scénář a samozřejmě i všech těch 8 získaných zlatých naháčů, protože všechno, od režie přes choreografii a hudbu po herecké výkony je skoro perfektní. (28.08.2007)

Donedávna jsem si myslel, že muzikál Moulin Rouge jen tak nepřekoná. Avšak dnes, těsně po půlnocí, jsem poznal, že jsem se mýlil. Film Kabaret není film, ale hotový skvost světové kinematografie. Je to dílo o lásce, smutku, a veselí. Kdybych měl napsat zkrácenou charakteristiku děje, napadají mě pouze dvě slova: crazy & sexy. Bláznivý je film díky úžasné a nenahraditelné Lize Minneli, jejíž role kabaretní zpěvačky se jí stala životní a nepřekonatelnou. A sexy je toto dílo díky nesmírně chytlavé hudbě typickou pro má milovaná 30. léta a skvělému výkonu Joela Greye. Právě Grey, bláznivá Minneli, zakouřená kabaretní hudba s motivy ústřední písně "Cabaret", elegantní 30.léta gangsterů, skvělý "nonamatérský" komparz a vedlejší "špeky" herců a hlavně dokonalá režie Boba Fosse dělají z jinak nudného filmu neopakovatelný muzikál, jenž si zaslouží být prohášen světovým kulturním dědictvím. Za poslechu nádherné písně Cabaret končím slovy: "Life is a Cabaret, old chum, only a Cabaret, old chum, and I love a Cabaret!" (17.05.2007)

Kabaret se svými obscénostmi, frivolnostmi, jízlivostmi a (skvělými) oplzlými písničkami na jedné straně - a na druhé zlidovělá píseň romantická píseň opěvující rozkvetlou louku a na ní pasoucího se srnečka, třpytivou zeleň lip a Rýn směřující k moři, dítě v kolébce a včeličky na květech atd., a mezitím a na konci "nastane ráno a svět bude můj, der morgige Tag ist mein. Je to lyrické až úderné, pikareskní až nacistické, krásný příklad německého romantismu, z kterého nacismus čerpal (svoji sílu). (Čekal bych zu spíš písničku Hanse Baumanna ,Es zittern die morschen Knochen - Už se chvějí zpráchnivělé kosti‘ s proslulou větou: "Denn heute gehört uns Deutschland und morgen die ganze Welt - Dnes nám patří Německo a zítra celý svět", ale v době filmového příběhu, předpokládám, že kolem roku 1932, se místo "gehört uns" zpívalo "da hört uns" - bude nám naslouchat.) Pozn.: Film glosuje i Slavoj Žižek (Nepolapitelný subjekt) poznámkou adresovanou pseudointelektuálům. "Nacistická ‚Událost‘ [převzetí moci, na rozdíl od ruské revoluce] je estetizované divadlo, padělaná událost, která je ve skutečnosti neschopná učinit konec dekadentní a ochromující slepé uličce. Přesně v tomto smyslu je obvyklá reakce [podmanivá svůdnost] na nacistickou píseň z filmu Kabaret správná ze špatných důvodů; nechápe, nakolik naše předchozí cynická záliba v dekadentních kabaretních písních o penězích a sexuální promiskuitě vytvořila pozadí, které nás učinilo vnímavými k působnosti této nacistické písně." (06.04.2017)