Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Život je jako schody na jeviště. Jen si nezlámat vaz. Jedno z nejlepších děl americké muzikálové tradice převedl do filmové podoby legendární choreograf a režisér Bob Fosse. Příběh o milostných vzplanutích několika hrdinů se odehrává v Berlíně třicátých let, tedy na pozadí nastupujícího fašismu. Britský student Brian si zde najde podnájem a vydělává si vyučováním angličtiny. Zamiluje se do lehkomyslné americké kabaretní zpěvačky Sally. Do jejich vztahu však vstoupí aristokratický boháč Maximilian, který svede oba dva. Zamilovanou dvojici vytvoří též obchodník Fritz a dcera zámožných židovských rodičů Natalia. A zatímco všichni prožívají své milostné trable, v ulicích německých měst dochází k násilnostem. Mládež v hnědých košilích organizuje svůj vlastní druh podívané, a na rozdíl od kabaretních umělců to myslí smrtelně vážně... (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (151)

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Inovativní muzikál s nadčasovým poselstvím, jehož kabaretní rámec důvtipně prostupuje tkanivem příběhů, pootvírá možnosti jejich jiného rozumění a uzavírá se jen zdánlivě - právě tak jako scénická férie. Písničky zdaleka nedoznívají a divadlo se hraje i v hledišti a na ulicích. Předstírání, podvádění či sebeklam v osobním životě předznamenávají panoramatické národněsocialistické sebeobelhávání celého národa (které přesně charakterizovala Hannah Arendtová v knize Eichmann v Jeruzalémě). Propad do divadelnosti co existenciálního modu v devatenáctém století se v těchto letech ještě prohlubuje vyznáním lži jako pravdy, v jejímž jméně se smí spáchat jakýkoliv zločin. Kabaret co protipól Wagnerovy opery, dezinterpretovaného hudebního emblému této quasi-kultury, se paradoxně jeví jako pravdivější než zneuctění klasiků i (veřejný) život sám. Obnažuje tělo v jeho groteskní animalitě jako nástroj rozeznívaný neovladatelnými emocemi a kontrastuje se strohým stejnokrojem davu (skvěle vystiženým venkovskou veselicí, v níž je každý vesničan oděn právě jen tou svou uniformou – a s ní ztotožněn). „Willkommen, bienvenue, welcome / im Cabaret, au Cabaret, to Cabaret.“ ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Kabaret se svými obscénostmi, frivolnostmi, jízlivostmi a (skvělými) oplzlými písničkami na jedné straně - a na druhé zlidovělá píseň romantická píseň opěvující rozkvetlou louku a na ní pasoucího se srnečka, třpytivou zeleň lip a Rýn směřující k moři, dítě v kolébce a včeličky na květech atd., a mezitím a na konci "nastane ráno a svět bude můj, der morgige Tag ist mein. Je to lyrické až úderné, pikareskní až nacistické, krásný příklad německého romantismu, z kterého nacismus čerpal (svoji sílu). (Čekal bych zu spíš písničku Hanse Baumanna ,Es zittern die morschen Knochen - Už se chvějí zpráchnivělé kosti‘ s proslulou větou: "Denn heute gehört uns Deutschland und morgen die ganze Welt - Dnes nám patří Německo a zítra celý svět", ale v době filmového příběhu, předpokládám, že kolem roku 1932, se místo "gehört uns" zpívalo "da hört uns" - bude nám naslouchat.) Pozn.: Film glosuje i Slavoj Žižek (Nepolapitelný subjekt) poznámkou adresovanou pseudointelektuálům. "Nacistická ‚Událost‘ [převzetí moci, na rozdíl od ruské revoluce] je estetizované divadlo, padělaná událost, která je ve skutečnosti neschopná učinit konec dekadentní a ochromující slepé uličce. Přesně v tomto smyslu je obvyklá reakce [podmanivá svůdnost] na nacistickou píseň z filmu Kabaret správná ze špatných důvodů; nechápe, nakolik naše předchozí cynická záliba v dekadentních kabaretních písních o penězích a sexuální promiskuitě vytvořila pozadí, které nás učinilo vnímavými k působnosti této nacistické písně." ()

Reklama

Radyo 

všechny recenze uživatele

Naprosto skvělý a úžasný muzikál s jedinečnou dobovou atmosférou, při níž člověk úplní cítí ten nastupující fašismus na vlastní kůži. To vše je umocněno skvělou hudbou a výbornými hereckými výkony v čele se známou herečkou a zpěvačkou Lizou Minnelli. A opět jedna scénka vstoupivší do historie : když mladý nacista zpívá procítěně písničku "Tomorrow Belongs To Me", která tak nenápadně začíná a tak emotivně končí (na téma, že svět patří fašounům). Tuhle písničku prý dokonce v Německu z filmu vystřihli, aby její sugestivnost nevyvolala nežádoucí emoce mezi lidmi. ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

A opět projekce ze zlatého fondu světové kinematografie v Aeru... Špičkový muzikál z doby Berlína 30. let. Působivý příběh o lásce s živelnou Lizou Minnelliovou v hlavní roli ( musíte si jí zamilovat ). Na filmu si mimo písní ( které reflektují společenské změny ) a špičkové choreografie cením i vykreslení postupného nástupu nacismu k moci ( Výborná scéna se zpívajícím mladým náckem ) až z toho jde trochu strach. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Já takovej druh filmů nemám moc rád - kde jsou takový šarády a zpívání. Ale teda myšlený to nebylo vůbec špatně. Obzvlášť si dovedu představit, že v době, kdy to bylo natočený, to mělo celkem zásadní pobuřující reakce (kvůli tomu přístupu k sexu, chlastu a všemu). Navíc je v tom docela dobře zakomponovanej odpor k náckům. Liza Minnelli podává přes svůj neobyčenjě škaredej vzhled (kterej se s přibývajícíma rokama ještě víc a víc zhoršil) zajímavej hereckej výkon, hlavně ty výrazy v obličeji při tom zpěvu (hledal jsem nějaký chyby prozrazující, že to nezpívá přímo před kamerou na živo a bylo to fakt těžký). A ten konferenciér byl záživnej. Takže trauma z toho nemám, ale psa bych v dešťu pro to do půjčovny už asi neposlal. Ani kdyby bylo hezky. Památnej dialog: "A proč s ním teda nešoustáš?" "Šoustám." "Já taky." ()

Galerie (76)

Zajímavosti (35)

  • Jean Rossová – na ktorej bola založená postava Sally Bowlesovej (Liza Minnelli) – sa k filmu vyjadrovala ambivalentne. Cítila, že zobrazenie Berlína 30. rokov "bolo celkom, celkom odlišné od reality". (Arsenal83)
  • Mark Lambert odmítal účast na natáčení, protože si nechtěl nechat obarvit vlasy na blond. (Terva)
  • S týmto filmom dokázala Liza Minnelli dosiahnuť niečo, čo jej matka Judy Garland nikdy nedokázala: vyhrala cenu Akadémie. V skutočnosti sa v tlači špekulovalo, že Minnellin Oscar bol možno len odškodnením za to, že Judy bola po všetky tie roky ignroovaná. (Arsenal83)

Reklama

Reklama