Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Život je jako schody na jeviště. Jen si nezlámat vaz. Jedno z nejlepších děl americké muzikálové tradice převedl do filmové podoby legendární choreograf a režisér Bob Fosse. Příběh o milostných vzplanutích několika hrdinů se odehrává v Berlíně třicátých let, tedy na pozadí nastupujícího fašismu. Britský student Brian si zde najde podnájem a vydělává si vyučováním angličtiny. Zamiluje se do lehkomyslné americké kabaretní zpěvačky Sally. Do jejich vztahu však vstoupí aristokratický boháč Maximilian, který svede oba dva. Zamilovanou dvojici vytvoří též obchodník Fritz a dcera zámožných židovských rodičů Natalia. A zatímco všichni prožívají své milostné trable, v ulicích německých měst dochází k násilnostem. Mládež v hnědých košilích organizuje svůj vlastní druh podívané, a na rozdíl od kabaretních umělců to myslí smrtelně vážně... (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (151)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

V Nėmecku se dostávají k moci nacisté, ale lidé se stále chtėjí bavit a doufají, že je kdykoliv zvládnou. Konferenciér v kabaretu varuje před nebezpečím, ale v publiku není žádný moudrý král, který by naslouchal svému šaškovi. V čele příběhu se však rozvíjį vztah kabaretní divy a učitele angličtiny. Minnelli je jako vždy afektovaná a přehrává, navíc odhaluje svoje nepěkné tělo, ale obstojně zpívá i tančí, takže svým herecky nepříliš přesvědčivým výkonem nedeklasuje jinak výborný film. ()

giblma 

všechny recenze uživatele

Liza Minnelli je strašně ošklivá a její hrdinka je neuvěřitelně otravná. Nějak nesnáším ten vyžírkovský diblíkový typ á la Snídaně u Tiffaniho. Mezi svobodomyslností, nekonformností a naivitou, blbostí je holt tenká hranice.. S postupující stopáží houstne atmosféra a konec s prvoplánovou metaforou pokřiveného zrcadla je ve výsledku naprosto přirozený. Něco hloupého ve mně mi říká, že dekadentní Berlín kabaretů a caligarismu mohl být fajn. ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Bob Fosse zbavil muzikál stigmatu rozjuchané zábavy. Ovšem pro samou vážnost, tak nějak opomněl na samotný muzikál. Postavy nezpívají, nejsou zde žádné stylizované pěvecké scény a kabaretní čísla nejsou nijak dějotvorná. Tvoří pouze přechod jednotlivých částí. Čili je to muzikál či není? Dle mého nikoli. Funguje to totiž jako klasické drama. Jenže v tom případě jsou zde kabaretní výstupy jaksi dopočtu a zbytečně natahují stopáž. Kabaret mi zčásti nesedl právě pro tu jeho žánrovou nevyhraněnost, ale zároveň je mi to i sympatické, jelikož je to alespoň něco jiného. Sice něco co se ne zcela povedlo, ale i tak... Poněkud paradoxně nejvíce snímku ubližuje jeho nejlepší scéna s Hitlerjungen a osazenstvem pivnice. Je tak působivá, výmluvná a silná až z celého filmu ční a výsledný dojem se omezí právě jen a pouze na tuto scénu. A to je málo. ()

MISSha 

všechny recenze uživatele

Tento muzikál se mi teda těžce nezamlouval,snímek který tolik Oscarů ukradl Kmotrovi mistra Coppoli (8 a včetně režie!)je docela vrchol nevkusu Akademie, že začínám myslet, že v roce 1972 museli být pořádně sjetí, protože já na téhle ujetosti nevidím vůbec nic výjimečného. Samotný příběh je velice tuctový a neuvěřitelné ke konci (milostný trojúhelník) roztahaný,herci kteří taky za moc nestojí zvláště Liza Minnelli mi neuvěřitelně lezla na nervy, písně mi taky zrovna nevoněli a jediná choreografie čísel se vcelku podařila. Ode mě slabých 40%, a to všeobecně k muzikálům ze srdce tíhnu. ()

classic 

všechny recenze uživatele

V berlínskom kabaretnom Kit-kat klube už normálne cítiť závan nacistického vzduchu, pretože v danom roku začínajú pomaličky vystrkovať rošky, ale zatiaľ ešte nie tak razantne, aby sa tanečnica a speváčka Sally Bowles, nedajbože strachovala, že by sa uvádzací „Majster ceremónii” nezúčastnil zakaždým vypredaného večera za doprovodu gogo-tanečníc. A keď sú oni dvaja taktiež k tomu pohromade, tak táto šou má neuveriteľné grády, až to tam doslova vrie ! Ona je moc ľahkovážna, čiže skúša všelijaké vzťahy s opačným pohlavím, a takto sa na piedestál ponúkajú viacerí kandidáti s rôznymi tajomstvami, ale jedno ich úplne predčí, a vtedy by ste mali byť extra pozorní, aby ste na to prišli, je i strašne atraktívna, vyzývavá žena, ktorá by si mohla uchmatnúť kohokoľvek, na koho by ukázala palcom. Rozporuplný Angličan v Nemecku, Brian Roberts je toho aj názorným príkladom. Rozmarný boháč Maximilian von Heune si ich uchmatne nakoniec oboch, a tým sa dostávam k prezradeniu jednej z poínt. Postavy, ako sú Natalia Landauer a Fritz Wendel sú Židia, keď majú vlastné starosti, že už očakávajú dopredu očakávateľné. Je tu mix rôznych životných peripetií, ktoré sú defacto riešiteľné, no sú komplikované, ako hrom. A netreba podceňovať ani Majstra ceremónii, čo sa šibalským úsmevom usmieva. _ Ktože to vyfúkol Coppolovi oscara za réžiu prvého Krstného otca ? No, predsa Bob Fosse, muzikálový expert-par excellence, ktorý sa poistil génmi, ktoré nikdy nesklamú, pretože Liza Minnelli je celá mama Judy Garland, kde jej otec Vincente, nie je nikto iný, ako režisérsky tvorca Američana v Paríži a Gigi, a tak podáva pravý, nefaľšovaný, herecký výkon, ktorému zručne sekunduje (prihráva) i reálny tatko “Baby” z Dirty Dancingu, Joel Grey. Ostatní ma až tak e-x-t-r-a neoslovili, aj keď sú pomerne dosť dobrí: York, Griem, Wepper a Berenson. Naopak, veľmi ma oslovili tieto f. veci: DP-G. Unswortha, ktorý sa podieľal na Vesmírnej Odysey, Stanleyho Kubricka, či aj montáž Davida Brethertona. 8 prestížnych Cien Akadémie je dosť, nie je to vôbec málo, že dlhé roky ešte potrvá, pokým príde ďalší oscarový muzikál... ()

Galerie (76)

Zajímavosti (35)

  • Podivná žena, ktorá sa objavuje na začiatku filmu a sedí vzadu v Kit-Kat Clube a drží cigaretu, je založená na maľbe z roku 1926 „Portrét novinárky, Sylvie Von Harden“ od nemeckého expresionistického maliara Otta Dixa. (Arsenal83)
  • S týmto filmom dokázala Liza Minnelli dosiahnuť niečo, čo jej matka Judy Garland nikdy nedokázala: vyhrala cenu Akadémie. V skutočnosti sa v tlači špekulovalo, že Minnellin Oscar bol možno len odškodnením za to, že Judy bola po všetky tie roky ignroovaná. (Arsenal83)
  • V roku 2007 Americký filmový inštitút označil film ako 63. najlepší film všetkých čias. Bolo to prvé zaradenie tohto filmu do takéhoto zoznamu. (Arsenal83)

Reklama

Reklama