Thor: Temný svět

Z mého pohledu dosud nejslabší přírustek do novodobé rodiny marvelovských komiksovek. Utápí se v únavných dialogových sekvencích, velkolepá akce schází (příznačná třeba pro nového Kapitána Ameriku) a příliš mnoho času se stráví na poměrně nezajímavém Asgardu, jehož historie a celé to mytologické blbnutí kolem dojem neudělá. Jednou z mála zábavných věcí je sledovat, jak filmy podobného ražení vytváří někdy až totožné žánrové vzorce a jak variují žánrová klišé - proměnlivý vztah hlavního hrdiny a hlavního záporáka, zdánlivá smrt záporáka či jednoho z hrdinů, hrdinovo neuposlechnutí rozkazu od otce/mentora/nadřízeného, které posouvá vyprávění vpřed, vše je přitom "temné" (nejlépe i v samotném názvu filmu), svět čeká zkáza, ze tmy ale přichází neohrožený bojovník s jedinečnou zbraní, který lidstvo zachrání – a tím, jak je nový Thor, resp. jak jsou i ostatní marvelovky avengerského universa na sebe, občas dost kostrbatě napojeny, a jak na sebe vzájemně odkazují. Přijde mi, že se tady jede až příliš na neutrál a že samotná značka Marvel má být zárukou komerčního úspěchu. Jen aby na to tvůrci, resp. producenti příliš nedoplatili. U filmů s rozpočtem 150+ milionů by se nad tím měli minimálně zamyslet. (12.06.2015)

Už od první pětiminutovky je jasné, že Thor podbízivě balancuje někde mezi Pánem prstenů a Hvězdnými válkami. Snaha o epickou story nefunguje, příběh je vytříštěný mezi nevyrovnané linky (Země naprosto zbytečná), nevyužívá potenciál vedlejších postav (ani hlavních) a závěrečný souboj je tragický. A Chris Hemsworth je polonahý asi pět sekund, což je naprosto netolerovatelný diletantismus. Vtípky jsou nicméně fajn a nebýt sterilní režie tak to v rámci předkopulačních popcornových manévrů není úplně zatraceníhodné. Kdyby se seškrtaly světelné meče, byla bych nicméně spokojenější. Mám pocit, že Thor by strašně chtěl být dalším Star Trekem, ale krom červené hmoty (která je sama o sobě ve škatulce wtf) s ním nemá společného nic. (21.12.2013)

První Thor mě bavil, ale od té doby omrzel a dvojka přišla s podivným mixem průměrné komiksové moderny, kde pořádně nefungovalo ani temno, ani lehkost a humor. Celé to moc netáhlo a závěr už je prostě moc... p*čovina. Budoucnost tohoto universa je i přesto slibná, pro mě v rukou Iron Mana, Kapitána Ameriky a snad o dvě třídy lepších AVENGERS. Na další prázdný vesmírný fantasy už mě nehne. (31.05.2014)

Nejzoufalejší marvelovka. Spousta peněz, luxusní triky, kinetická kamera a dynamický střih ženou dopředu absolutně prázdný příběh, který by nevadil, kdyby Taylor uměl kočírovat. První třetina je odzívaná (klasická marvelovská nahrávka na smeč, vyměňte už dramaturga), druhá regulérní nuda (u Ódina, to těm hercům nikdo neřekl, že jejich postavy mají i něco prožívat?) a závěrečná vás už regulérně bere do vývrtky (čti: sere s každou vteřinou). Ačkoliv finále v Greenwichi je příjemná zaoceánská změna a vtípek s metrem boží (to fakt scénáristi nepochopili, že Asgardská vážnost by se měla naředit?), nebýt Hiddlestona, užívajícího si každou Lokiho vteřinu v ději, chcípnul bych z té sterility jak muňka. (14.07.2015)

Kladivo a čarodějnice, Shakespeare a Star Wars, Londýn a Loki, Marvel a plevel. Jsou filmy, které si pro sebe ukradne vedlejší postava. Joker v Temném rytíři zastínil Batmana. Darth Vader si ukradl Temnou stranu Síly a celé publikum ve Star Wars. Christoph Waltz převálcoval ostatní Hanebné pancharty. A Benedict Cumberbatch ovládl všechny vesmíry Star Treku. A teď se k nim připojuje Loki, zlobivý bratr norského (polo)boha Thora, v okouzlujícím podání Toma Hiddlestona. Thor má velké kladivo, Loki charisma vyžilého rockera, který čerpá svou psychopatickou a zranitelnou hanebnost od hitchcockovských záporáků i Alana Rickmana. Ale je s ním větší legrace. V pokračování Thora je ústředním komickým a zároveň ironickým elementem: stal se z něho hláškostroj, který obratně shazuje jak marvelovskou mytologii, tak ostatní hrdiny z Avengers. Nechybí ostatně ani odzbrojující cameo, po němž kino bouřilo smíchy. Jenže Lokiho je ve filmu málo a kromě něj funguje bezchybně už jen druhý britský import, londýnské lokace. Jinak totiž zbývá jen na vodě postavená mytologie, blouznivá astrofyzika a pokus o meziplanetární romanci na ose Londýn-Asgard, který ovšem monumentálně ztroskotává na nulové chemii mezi Natalií Portman a australským lamželezem Hemsworthem. Snímek je pozoruhodně nevyrovnaný: zatímco první půlka je pomalá, ospalá jízda skrze stáda zlotřilých elfů a naivních osmdesátkových zápletek, jakmile Loki dostane víc prostoru pošťuchovat se s bratrem, Thor se rozjede a nabere takové komediální obrátky, že se nestačíte divit temnému názvu. Takže pro příště, milí Marveláci, nechte Thora hospodařit někde na kukuřičném poli v Nebrasce a přihrajte nám šťavnatý spin-off s Lokim. Vždyť Bohové musejí být šílení. (09.11.2013)