Procitnutí

SPOILER ALERT Moc otázek a málo odpovědí v seriálu, kterej mě bavil od začátku do konce. Uniká mi, jak to vlastně celý fungovalo. Probudil se vždycky dvakrát do pondělí, nebo spal z pondělí až do středy? Pak v dalším průběhu se tohle lineární střídání dnů úplně roztříštilo, což přináší jen další otazníky. Pletou se mi všechny ty americký televize s třípísmenejma zkratkama, a tak vážně nevím, který mám nadávat za to, že to ukončila. I když kdosi někde tvrdil opak, znamenalo to nejspíš přetáčení konce, kterej byl (snad) v důsledku toho takovej asi nejlacinější možnej. Na druhou stranu jsem opravdu rád, že to nějak skončilo, ačkoli jsem pořád čekal "něco víc" než jen zkorumpovaný policajty a obchod s herákem. Takle si vážně konspiraci nepředstavuju. Takže abych nějak shrnul ty svoje nářky, tohodle seriálu je škoda, měl nápad, úroveň a výbornýho Isaacse. PS: Rád bych si přečetl něčí komentář, pohled či názor, ale drtivá většina zde napsaného se vztahuje jen k pilotu, což nejspíš není úplně optimální.... (11.06.2012)

Skvělý nápad, skvělá kamera, David Slade je tu hodně znát a samozřejmě všemi chválený Isaacs. Plus obrovská pochvala hudebním skladatelům Klimek&Heil (např. Parfém: Příbeh vraha). Obrovská škoda, že tenhle seriál musel skončit už po 13 dílech. Epizody, kde hlavní hrdina začíná blouznit a odkrývat spiknutí, jsou neskutečně atmosférické - drsná detektivka, až horové halucinace, úzkost, beznaděj.... Proto mi v závěru seriálu proběhlo hlavou: Co kdyby Slade a Isaacs spolu točili Max Paynea? (01.08.2012)

Po čtyřech dílech už jsem si na střídání realit zvykla, Jason je naprosto fantastický a jeho Malfoy pomalu upadá v zapomnění. Konečně přišli i Američané s originálním námětem, jsem zvědavá na další vývoj, už teď lituji, že vznikla pouze jedna série. Závěr jsem vůbec nečekala, zřejmě mohl být lépe promyšlený. (23.12.2012)

NBC trochu zazlívám, že si z potenciálně hodně dobrého námětu vynutili policajtskou procedurálku. Po zajímavém rozjezdu to upadne do case-of-the-week schématu, který obzvláštňuje akorát onen motiv střídání dvou odlišných realit. Strašně, strašně jsem u toho cítil Life on Mars dejavu a v zásadě byl přesvědčený, že vím pointu a že je jasné, jak to nakonec dopadne. V poslední třetině to nabralo drajv a, byť jsem z konce docela rozpačitý, jsem rád, že se tvůrcům podařilo příběh tak nějak uzavřít a já měl zároveň jasno, o čem že to celé bylo. Mnou vytvořená a i v komunitě shodou okolností velmi populární teorie se ovšem po přečtení jednoho z rozhovorů, kde ji tvůrce seriálu vyvrací, kompletně rozpadla a v tu chvíli jsem si uvědomil, že mi takové vysvětlení paradoxně vůbec nestačí. (08.05.2022)

Nebýt tam těch paralelních realit, jednalo by se o obyčejnou detektivku. V pozadí se sice rýsuje jakási konspirace, ale koho by to po všech Prison Breacích a Heroesech zajímalo. Nehledě na to, že už ve čtvrtém díle rozdíly v realitách evidentně nemohou vyplývat z té jedné události, která je má spojovat. Také mě nebavila opět přemíra politické korektnosti - takže šéf je žena, kolega v jedné realitě mladý hispánec, v druhé černoch, v první realitě je psychiatr mladý asiat, v druhé postarší žena. Michael je tak jediná stálá bílá mužská 40+ postava! Plus fakt, že Michael Britten žije způsobem: 16 hodin tráví v jedné realitě, jakmile v ní usne, probouzí se na dalších 16 hodin do reality druhé. Takže je nonstop vzhůru, k tomu ještě ve dvou rozdílných světech A VŮBEC MU Z TOHO NEŠIBE. (03.04.2012)