Teď a tady

Úplně zbytečnej film. Stejně od začátku víte, jak to skončí, takže akorát sledujete nesympatickou Dakotu Fanning, jak si poslední měsíce před smrtí strašně užívá a navazuje vztah s nějakym hezounkem ze sousedství. Ono to podle toho filmu vypadá, že rakovina je vlastně hrozná pohoda, že si můžete život užívat na plný pecky a o nic se nestarat. Sice je to dost nevěrohodný, ale řikal jsem si, že to aspoň neni klasickej srdceryvnej doják. Jenže ke konci začnou všechny ty dojemný a srdceryvný okamžiky přibejvat. Takže zhruba hodina je taková nic moc romantická komedie a zbytek klasická ždímačka na slzy. Nejvíc z celýho filmu se mi líbily úvodní titulky. Pak ještě stojí za zmínku pár záběrů z pobřeží (sice kýčovitejch, ale pěknejch) a docela slušná muzika. Tohle stačí dohromady tak na ty 2 hvězdy. (20.11.2014)

Po 50 / 50, Restless a dalších přišel další film se stejným tématem, ale tentokrát je hlavní hrdinkou Tessa, dívka v mém věku, se stejnými radostmi i starostmi jako já... A konec je taky poněkud jiný. Možná se to někomu může zdát jako hra na city, ale je to prostě krutá realita a takové filmy o rakovině prostě jsou. Ne vše ve filmu bylo dokonalé, ale prostě splnil to, co asi mě, rozbrečel mě a dlouho mi ležel a bude ležet v hlavě. Už ho nikdy nechci vidět (jistě každý pochopí proč), ale přesto 5 hvězdiček a to bez rozmýšlení... (27.12.2012)

Problém vidím především v tom, že oproti jiným filmům s touto tématikou je Now is Good nevýrazný. První polovina je díky hlavní postavě trochu otravná, jakmile ale začne jít do tuhého, deprese padne na diváka naplno a musím říci, že ji bylo na mě v závěru až moc. Scény s hroutícími se rodiči mě dostanou pokaždé. Sice naštěstí nemluvím z vlastní zkušenosti, ale dle mého názoru je horší, než umírat na rakovinu, je mít dítě, které umírá na rakovinu. Každopádně zatímco 50/50 mělo vtip a The Fault in Our Stars příjemnou romantiku, Now is Good je v obou ohledech mírnější, až moc reálný a tudíž i těžší a ne moc zábavný. Dakota hraje skvěle, ale přesto to na víc jak 3* nevidím. (28.08.2014)

Když každej den neprožíváš jako by byl poslední, nežiješ, jen přežíváš. A taky platí, že život není tehdy ani jednou, žiješ teď a tady (!!!) Now Is Good je zkouška naší všední slepoty, nebo možná taky zaslepená romance, každopádně Dakota Fanning pěkně vyrostla (i herecky) a ten krátkej sestřih ji taky sekne. Jasně, nemůžou u toho chybět Lana Del Ray ani Ellie Goulding, natož O'Halloranův klavír a smyčce. Bojíme se, máme strach z věcí, který lze zvrátit natož pak z těch, kterým se vyhnout nejde. Bojíme se bolest cítit i prožít, i když je naší součástí, i když bez ní by radost a štěstí byly jen prázdný slova. Ol Parker je jak na pomezí dvou světů, na jedný straně všechen ten patos, andělé ve sněhu, s motorkou na pobřeží a uvědomělým manekýnem, kterýho jí sešle zatracenej osud, až doposud. A proti tomu, žádný hrdinský řeči, nebo aspoň ne tolik, jen cynickej slalom mezi vzdorem a nevyhnutelností, mezi touhou a strachem. Tess. Mám jí to věřit? Já nevím, co když to vlastně ani nečeká, nespoléhá na to? Jak je to dál? Někdo musí zemřít aby se jiný naučil žít? K čertu s tím, pořád se učíme. Tohle není dokonalej film, takový klony Aleca Baldwina mezi rodičema často nenajdete, přesto jsem se naučil dávat šanci lidskosti, bez ohledu na uměleckou formu. Jenže tohle pro mě i tu formu má, lidských [final rate: 80%] (25.02.2014)

Díky silnému závěru (poslední asi 1/3 filmu) z počátečních 3 hvězd hodnotím ještě o něco výše. Silné téma holt asi vždy bude působit, že útočí na city, ale nevim moc, jak jinak jej divákovi podat. Sympatická představitelka, hezká hudba, emoce. 'Náš život je sled událostí, nenechte je odejít. Všechny směřují k tomu jednomu...' 70 % (30.01.2014)