Teď a tady

Nemůžu si pomoct, ale můj dojem jedné z prvotin Ola Parkera byl trochu vlažný. Po absolvování už několikátého filmu s umírající tématikou jsem se neubránila mírnému srovnávání. Dakota Fanning je určitě výborná, ale tady se do toho položila na moje gusto až moc, prostě příliš hrála a bylo to vidět. Nepřirozenost celého příběhu byla určitě ve zbytečné vyhrocenosti, vyumělkovanosti, velkého množství patetických, těžko uvěřitelných chvil a tak se stalo, že ve výsledku mně to tak trochu emotivně minulo. Ani Adam nebyl tou nejlepší volbou nejen po herecké stránce, kde mě moc nepřesvědčil, ale myslím, že pro partnera Dakoty by se hodil méně playboyovský typ. Když namátkou vzpomenu třeba na Vtip s Emmou Thompson, tak je mi to líto, ale výš dnes nemůžu jít. 70% (23.01.2013)

(Jáko želva.) Ještě lepší než Restless. Lepší hlavně v tom, že se zde neklade přednostně důraz na (jaksi "alibistický") snění, nýbrž na samotnou konfrontaci s drsnou realitou. Ta budí dojem, že by byla drsná i bez toho umírání, což tomu akorát přidává. Stejně jako divákova nerozhodnost při "výběru", v čí kůži by spíš nechtěl bejt. Tessy, táty, Adama, mámy ... nevim, já si teda uspokojivě odpovědět nedokážu. --- Tessa je svym způsobem bezvadně vadná osobnost se skvělou optikou světa, aplikovatelnou docela klidně na zcela zdravý lidi. A pokud ne, je aspoň perfektně uchopitelná. Tessa v jednu chvíli nemoci zneužívá; jindy se naopak vytočí, že se s ní zachází jako s mrtvolou. Tessa je pesimistou i optimistou v jednom. Tessa se může jevit jako zdánlivej necita, co ublíží a vezme nebo nevezme zpět, jak si zrovna usmyslí. Při sledování Tessy byste snad v jednu chvíli i chtěli podobně onemocnět; jo, a posléze byste se za takovou myšlenku hrozivě styděli. Tessa na jednu stranu chce oporu, na stranu druhou oporou (dost dlouho nevědomky) sama je. A pro tohleto všechno je pro mě Tessa zároveň někym, v koho by se zřejmě více či méně za daných okolností proměnil každej z nás. Ať už jsme v jádru, jací jsme. --- Dakotka docela slušně natrénovala britskej akcent a ukázala světu (resp. mně jakožto někomu, kdo ji zná jen "od vidění"), že je sotvadospělou slečnou herečkou. A ostatní tolik nezaostávají. --- "And don't have casual sex." - "Really?" - "No, darling, you must always always try as hard as you can." :) (24.11.2013)

Zas ďalší z filmov,ktoré sa vám riadne dostane pod kožu.Veľmi silný príbeh o holke,ktorá sa po svojom vysporiada s tým že ma rakovinu a veľa času jej už neostáva.Tie dialógy sršia cynizmom.Naozaj jeden s tích lepších filmov s touto veľmi ťažkou témou,ktorou vážna choroba určite je.Film viac ako napetím ma dostal svojim dobre spracovaným dejom,nehovorím že tam nebolo pár frustrujúcich momentov ale len v pár.Tento film je založený hlavne na jednej postave a to D.Fanning ktorá zahrala rolu umierajúcej teenegerky s prehľadom a dobrý boli aj ostatný herci.Len ja som strašná osoba,nedá mi neporovnať ho s inými a musím aj dodať kvalitnejšími snímkami a to sú Walk to Remember a My Sister's Keeper boli poňaté svižnejšie a hlavne precítenejšie ako tento. (17.02.2014)

[imdb: 7.3/10] | me: Ťažký film, ktorý vám určite nezlepší náladu. Je to film o zdanlivo nezlučiteľných témach a citových následkoch ich spojenia. Musím priznať, že hoci je film ozaj dobre spracovaný, nie som fanúšik tohto žánru. Nebyť Dakoty a veľmi slušného hodnotenia, určite by som si tento kúsok nepozrel. No napriek obom týmto faktom, nie som rád, že som ho videl. Aj keď sa jedná o dobre herecké výkony, práve jeho reálnosť a náročnosť ústrednej myšlienky stoja za veľmi smutným konceptom a to je práve fakt, ktorý ma nepotešil. Čiže v skratke: Film je fo dobrý, no útoči na tie najbolestivejšie miesta a ja toto nemám vo filmografii rád.Will I still be your brother when you're dead? (15.11.2014)

Život je sled okamihov, to má byť hlavná myšlienka filmu o prirodzenej láske človeka k životu. Dakote krátke vlasy nesvedčia, ale o to tu nejde. Ak si pozriete Kým si po nás príde a pozeráte sa na dvoch pánov v rokoch s rakovinou ako vystrájajú rôzne bláznovstvá, to je stráviteľné. Film o teenagerke s rakovinou však tak ľahko stráviteľný nie je a obávam sa, že kniha, ako aj film, boli vytvorené účelovo s cieľom dojať diváka, ktorý od začiatku pozná koniec. Napriek peknej hudbe, pár dobrým obrázkom a troche romantiky je film v podstate nepríjemný, hnusný. Keďže sa hovorí, že kniha je ešte depresívnejšia, tak to autorke gratulujem, to musí mať iné psychické stavy. (30.01.2017)