Řbitov zviřátek

Nemůžu říct, že bych to přímo čekal, ale Řbitov zviřátek je skvělý poctivý horor. Z Kingovy předlohy si bere to nejdůležitější a nebojí si s ní pohrát tak, aby byl výsledek překvapivý i pro toho, kdo ji zná, ale aby to zároveň pořád zůstalo stoprocentně kingovské. Při několika scénách zavládlo ve slušně plném kinosálu naprosto hrobové ticho, což myslím hovoří za vše, na postavách mi záleželo a postupem času už jsem si nebyl jistý skoro ničím a děsně jsem si to užíval. Jason Clarke se hodí přesně do takovýchto rolí a měl jsem z něj radost stejně jako z Johna Lithgowa, dobrá je i hudba hororového experta Christophera Younga, které si při sledování takřka nevšimnete, ale za samostatný poslech stojí. Jsem prostě maximálně spokojený i přesto, že jsem se těšil na frankensteinovské šílenství z knihy a dočkal se něčeho úplně jiného (ale stejně dobrého). Všechno vyvrcholilo nesmírně vypjatým finále na zamlženém hřbitově... A ten konec! To nebyl konec jako od Stephena Kinga, to byl konec jako od Richarda Bachmana! (13.04.2019)

Příslušně archaická exhumace Kingova dávno pohřbeného pera. O jaký druh pera jde, se dá snadno polemizovat, vždyť i český distribuční název připouští odchylky od standardně užívané češtiny, tudíž není pero jako péro. A kočky rády skáčou na klimbající se ohanbí, takže je třeba se mít na pozoru, hlavně před těmi nemrtvými. Historku o starém indiánském pohřebišti, na němž vše pohřbené spolehlivě ožije, už ale po návratu mezi živé není naladěno na přívětivou notu, netřeba rozsáhle osvětlovat, je dostatečně známá. Určitým rizikem bylo ji filmově oživit po 30 letech a vzbudit opětovný divácký zájem o archaický materiál. A už bylo načase vtisknout látce důstojné zpracování. Mary Lambert neumí filmy režírovat a její směšné hloupnutí nepodrželo vůbec nic, až na chytlavou skladbu Ramones. Druhé dějství už byla naprostá beznaděj, kdy vypůjčený námět vydatným šňupáním kokeše zazdil i Eda Furlong. A v podstatě nebylo nijak náročné dva existující filmy překonat. Režijní dvojce Kevin Kölsch a Dennis Widmyer se podařilo do jejich verze nasypat všechny příslušné ingredience, na glutamát už nedošlo, ovšem napětí, atmosféru a gore to má v dobrém poměru. Nejdříve umře kocour, pak se čeká až přijde kocour, a pak si zahrajeme snooker s cisternou, kdy kvalitní šťouchanec vyřídí malou holčičku. Režie dost bojuje i vzdoruje předvídatelnosti, kterou je materiál stižen. Rozjezd to nemá kvapný, ovšem série tragických událostí je umně podána a s rodinnými příslušníky se dá spolehlivě prožít. Gore má kvalitu, film s ním nakládá uvážlivě. Někdy až moc uvážlivě, načež vyhřezlý mozek umírajícího černého mladíka střídá holčička v neporušeném stavu po nárazu cisterny(!). Finální část už má punc (c))hutné atmosféry, překvapí i zakončení. Jason Clarke a spol. si vedl spolehlivě, vypíchl bych zlou holčičku ztvárněnou Jeté Laurence. Odlišnosti oproti knižní předloze se najdou, to už k tomu patří, nemá smysl to tudíž řešit. Důležité je hlavně to, že obdivovatelé osmdesátkových hororů mají na co jít do kina, neb tenhle počin obsahuje podstatnou část toho, co měly kdysi dávno staré poctivé horory, které si ve videích ustlaly a na které se už (v kinech) tak trochu pozapomnělo. 8/10 (24.04.2019)

Z hlediska současných hororů, nadstandardní kousek, kterému však vyjma závěru chybí inovace a větší drive. Takhle dokáže občas vyděsit, ale stupňovanou atmosféru, nikdy nedokáže řádně vygradovat. A v mnoha ohledech je to opravdu škoda, protože potenciál na hororovou pecku tu byl, přestože tu už jedno filmové zpracování bylo. (16.05.2019)

Bezkoncepční rutina, která nejspíš potěší nekritické teenegery s popcornem (lekačky i gore obsahuje), ale sklame nebo naštve fanoušky předlohy i myslící fanoušky žánru. Silné momenty film má (obejmutí mámy dcerkou) a místama i hezké vizuály (pohřebiště), ale zároveň je blbý až za hrob a hlavně postrádá režijní vizi “chci dát osobité předloze adekvátně zajímavé filmové ztvárnění”. Herci fajn, rodinné souznění a počátečná atmosféra mrazivého prostředí fungujou, ale později se ve filmu začnou dít jednotlivosti, které ho shodí. (17.04.2019)

(80%) Viděno v kině. Na ŘBITOV ZVÍŘÁTEK jsem se rozhodně těšil. Tyto novodobé horory beru všemi deseti. I když je to poslední dobou už celkem dost ohrané a ne vždy se dílko zdaří. Zato tento horor se dle mého názoru docela povedl. Není tu nic zásadního, co bych vytýkal. Je to Rko, bohužel ale ne na 100pro využité, ale trocha krve, pár trochu brutálnějších scén – to rozhodně potěší. Ale furt se nejedná o nic drastického a nijak extra děsivého – tohle bych rozhodně trochu doladil. A dále jsem si nemohl nevšimnout takové té žánrové nerovnoměrnosti. Myslím tím zejména ke konci, kdy se to snažilo tvářit děsivě, a přesto tu bylo pár napůl (asi nechtěně) nadlehčených scén. Takže závěr to trochu shazoval, jinak by z toho mohla být ještě větší pecka. Ale dost kritiky. Nuda zde nehrozí, hned od začátku se jde na věc. Navíc dle traileru jsem usoudil, že jistá osoba zemře skoro hned na začátku a ono to bylo úplně jinak. Najde se tu i pár dobrých lekaček, chvílemi to je trochu drsné, i ty emoce docela fungují dobře. Má to funkční příběh, dobré herce včetně hlavního Jasona Clarka, který je prostě skvělý. Konečně se mu povedl horor (nedávný Winchester mě moc nebavil). John Lithgow mě též bavil, i když si splnil takový ten nutný standart. Hudba byla celkem vydařená. No, knihu od S.Kinga jsem nečetl, ale rozhodně si jí do budoucna pořídím. Nicméně jsem dostal o něco víc, než jsem očekával, paráda! (14.04.2019)