Řbitov zviřátek

Řbitov zviřátek je v minulém století zamrzlou a rutinně režírovanou přehlídkou vyčpělých prostředků, jimiž se tvůrci marně snaží diváka vyděsit, zlověstně se tvářícím kocourem počínaje a pohřebním průvodem dětí v karnevalových maskách konče. Oproti Kingově předloze jde o psychologicky velmi plochý a řídký horor, trpící absencí napětí, zakletý v opakujících se nočních můrách svých hrdinů, jednoduchých záhrobních motivech a obligátních lekačkách ze čtvrté cenové, realizovaných bez známky vynalézavosti. Od předchozí, třicet let staré adaptace, se to liší jen minimálně - sporadické změny v ději dávají tušit, že tvůrci se aspoň snažili nenatočit úplnou kopii, tím (a kvalitním obrazem a současnými herci) ale ta modernizace bohužel končí. (04.04.2019)

Jóó tak tohle se povedlo, knihu ani film jsem nečetl ani neviděl, takže jsem nebyl nijak ovlivněn spojlery a mohl jsem si užít překvapivého děje. Ze začátku asi do půlky to bylo takové spíše seznamovací a pomalejší, což se mi až tak nelíbilo a pomalu jsem s filmem ztrácel slibné naděje, ale pak se to zlomilo a až do konce to byla teda brutální jízda, u které mi srdce bilo 200/minutu a málem jsem nedýchal. Hodně překvapily nečekaně drsné scény (týpek v nemocnici, vraždy ke konci) a taky emocionálně vypjatá smrt Ellie. Další věcí, co filmu drželo tempo, byly docela povedené lekačky a zajímavá mytologie tamního lesa. Samotné finále a závěr filmu mě teda dostal a nebýt pomalejšího rozjezdu, pálil bych tady plný počet. (14.04.2019)

Starou verzi mám rád, i když je to béčko. Je pro mě s knihou spojená pupeční šňůrou v jeden celek, dovysvětluje závěr, King na ní spolupracoval a ve svých vzpomínkách ke knize si vybavuji zároveň i film. Nová verze je taky béčko (už jsem dlouho neviděl, že by herci byli v "lesním studiu"), ale je od knihy daleko. A vlastně moc nechápu proč, vlastně si děti úplně prohodily role. A čím je film dál, tím se víc a víc od knihy vzdaluje. Mám knihu moc rád, je to vlastně to první, co jsem od Kinga četl, tak má u mě speciální místo v mozku. Nakonec je vlastně to rozuzlení a pointa relativně přijatelná alternativa, je to ale udělané hloupě. U scény, kdy Elie směřuje k pohřebišti (ve filmu ani nezazní, že Mikmackému!), už jsem se musel i nechtěně smát, a to nedělám u filmu zas až tak často. Na druhou stranu pár scén krátce po prvním lidském návratu bylo skvělých, zejména česání a postýlka. Pak to šlo ale do kopru. Je tu až moc halucinací, celý děj se odehrává asi tak během tří dnů. Proč to vlastně vzniklo? Oceňuji nejvíc dvě věci - Jud kouří, bál jsem se, že nebude a za druhé - konečně správný překlad distributorů, chválím. (04.01.2020)

Jelikož předloha patří mezi to nejlepší a nejděsivější, co jsem kdy četl a od začátku mi bylo jasné, že se jakožto adaptace prostě nemůže vejít do jednoho filmu a je to materiál spíše na minisérii, už od začátku jsem k tomu přistupoval spíše jako k volné adaptaci a snažil jsem se to jakkoli s knihou neporovnávat v rámci kvality. Z tohohle hlediska se mi to nakonec i vyplatilo, jelikož se tvůrci uchýlili k v celku velkým změnám oproti předloze, které tomu v závěru dali docela dost jiné vyznění. Samotný nápad tedy chválím, ale to bohužel z hlediska scénáře tak všechno. Jinak se bohužel jedná o vcelku průměrný hororák, který párkrát vybubá a je docela napínavý, ale o nic zas tak zásadního se na poli žánru nejedná. Chybí samozřejmě veledůležitá psychologie postav, která se sice naznačená, ale kvůli malému množství on screen času jí tvůrci nedokážu správně budovat a využít a proto v se v jedné scéně postavy chovají nějak a v té druhé už zase jinak - sice vcelku logicky k ději, ale právě kvůli nedostatku času, není vidět ten přerod z jednoho stavu do druhýho a tak se zdá, že mají prostě v hlavě tlačítka, který se přepínaj. Co musím pochválit je obsazení, hlavně postav Louise a Juda (u kterýho mě to odstrčení do pozadí zamrzelo nejvíc) a docela vyvedenou hudbu. Co se týče změn v ději, je vidět, že tvůrci věděli, čeho tím chtějí dosáhnout, ale bohužel se jim to až tak úplně v závěru nepovedlo, právě opět díky tomu, že měli málo času a vesměs to působilo docela lacině. Ač jsem řekl, že jsem nechtěl nijak porovnávat s knihou, úplně se tomu člověk samozřejmě nevyhne, ať se snaží, jak se snaží a co mě v tomto kontextu zklamalo nejspíš nejvíce, byla právě osekaná mytologie celýho filmovýho příběhu. Doteď si pamatuju scénu z knihy, kdy jde Louis skrz les a bažiny na "ono" místo a jen při pomyšlení z toho mám husí kůži, či na vyprávění Juda z dob jeho mládí. Tady celou tu scénu sfoukli během minuty a nezanechala ve mě vůbec nic a linii Juda, jak jsem již řekl, zcela pochopitelně osekali až na kostru. A to je asi hlavní problém celýho toho filmu. Nic moc nezanechá, ikdyž ten potenciál v tom vidět je. V rámci toho, že se jedná o film ale tvůrcům musím seknout pochvalu, že se do toho vůbec odhodlali pustit, a že to dokázali ukočírovat aspoň do stavu, kdy z toho vylezla docela fajn hororová jednohubka, která rozhodně neurazí, ale fanoušky knihy, kteří "ví" tak nějak zamrzí promrhaný potenciál. ... "The soil in a man's heart is stonier, Louis. A man grows what he can, and he tends it. 'Cause what you buy, is what you own. And what you own... always comes home to you.” (07.07.2019)

No rest in peace.. Odklon od Kinga v jistých detailech vůbec nepřekážel, podivínský děd Lithgow zastiňuje Clarkea a je to silné v některých jednotlivostech (sestra v jídelním výtahu, cisterna, škodolibý konec se zvukem centrálního zamykání). K tísnivému pocitu může přispět i fakt, že jste rodič a to pak morální dilema o lásce až za hrob působí podstatně osobněji.. Sice žádný zázrak, ale rozhodně pár osvěžujících kapek v suchu současného hororového mainstreamu. Zdejší podprůměrná hodnocení jsou mimo, jak investiční záměr postavit v obci Ludlow kafilérii.. (07.06.2019)