Obsahy(1)
Uprostřed noční bouřky nachází pět cizinců útočiště v opuštěné restauraci. Arogantní podnikatel (Steve Borden), osamělá svobodná žena (Jaci Velazquez), pár na pokraji rozvodu, a mladá uprchlice. Majitel jim však slouží nejen chlebem. Tento geniální hostitel (Bruce Marchiano) zná všechna jejich tajemství a má odpovědi na všechny problémy - stačí mu věřit. Je to zázračné setkání, které všechny přítomné poznamená. (KrestanFilms)
(více)Videa (1)
Recenze (47)
Upřímně - jsem potěšený, že jsem mohl konečně vidět poměrně zdařilý film s křesťanskou tématikou. Po všech těch kýčovitých žvástech typu "Vzepřít se obrům" atd., je to příjemné osvězení. Tedy film, který bych se nestyděl pustit ani tomu nejzatvrzelejšímu ateistovi. Samozřejmě, k dokonalosti pořád ještě mnoho schází (především herci s výjimkou Ježíše byli dosti průměrní), ovšem scénář mi připadal kvalitní, prostředí opuštěného baru originální, film odpovídá na často vyřčené otázky. Mínusem jsou pak někdy až příliš vyumělkované dialogy, někdy dokonce nedávající smysl (třeba rozhovor dívek na toaletě: Zatímco jedna rozhořčeně říká druhé, že klidně může odejít ven, ale ona zde zůstane, druhá se nikdy nevyslovila, že by chtěla odejít. Spíše naopak - chtěla zde zůstat.). Celou dobu jsem se děsil nějakého hnusného nereálného happyendu na americký způsob, ten se sice částečně konal, ale dalo se to strávit. A jedná malá tragédie se přesto konala, což odporuje americkým filmům, díkybohu za ni! Film hned vypadá důvěryhodněji. Teď je přemýšlím, zda kouknout i na druhý díl, ale asi si nebudu kazit chuť... ()
Když vám zmaterializovaný Chesus Gonzáles naservíruje v hostinci U Zprasení na rozjezd svěcené Mojito bez rumu a máty, nemůžete se jako vypatlaná, beznázorová loutka dočkat, co bude k večeři. Na jídelním lístku jsou pro hladovějící, nesvéprávné gurmány připraveny: Vývar z aureoly s celestýnskými hostiemi, Vypečené katolické dogma s bezduchou omáčkou, Křesťanský blud v trojobalu nadívaný iracionální pohádkou, Restovaný katechisticky blábol hustě posypaný zkreslenou realitou, Šťouchaný církevní výplach s demagogickým salátem a jako dezert Palačinky s manipulativní, sakrální šlehačkou. To vše naservírováno s vřelým až prdelním úsměvem samozvaného Mesiáše, co hraje rád šachy s mentálně postiženými chudáky. A pokud mu to všechno sežerete, máte jisté, že jednou můžete stát po kolena v mlze a čumět do blba, zatímco my ostatní budeme v klidu tlít s pocitem, že jsme neutopili životní radosti s obojkem na krku v omezujícím balastu černoprdelnických teroristů. Zkuste se někdy opravdu dobře podívat, co jíte, kudlanky pomatené!! Komedie roku!!! ()
Jeden kresťanský film a ateisti idú z kože vyskočiť a odpadujú jedna radosť. Pritom, ako mnohí priznávajú, ani si ho nepozreli do konca. Film je iste tendenčný a ani to nijako neskrýva. Snaží sa ale poskytnúť určitý pohľad na kresťanskú filozofiu z dnešného pohľadu, pre lepšie pochopenie v očiach človeka 21. storočia. Okrem oprávnenej kritiky cirkvi však nie je nič, čo je na kresťanstve ako myšlienke zlé. Nie je nutné preto nezmyselne snímok posielať do koša. Nie je silný formou, je lacný, ale je silný obsahom. ()
Poslední dobou vidím stále zajímavější filmy, kterým dávám plný počet hvězd...Když se kouknete na tento, tak hned ze začátku na vás dýchne TV zpracování...Pak to ale nabralo takovou, jak to říct, LOST-seriálovou atmosféru...Krásný příklad dokonalé dramaturgie...Zírám, co všechno jde vymyslet v oneroom prostředí...A příběh? Pokud se vám osoba Ježíše Krista nidky nevryla do paměti, nebo ji nemůžete snést či snad nechápete, co to vlastně na tom Ježíšovi ti křesťané vidí, tak tento film vám zaručeně dá, na dnešní dobu, srozumitelnou odpověď, proč je Ježíš tak důležitý nejen pro křesťany, ale i pro každého člověka... ()
Tma. Cesta, jež by směle mohla aspirovat na první místo ve Zputnikově projektu Výmoly.cz. Pár aut se zmateným osazenstvem. Policejní poručík s příznačným jménem De Ville, který je vrací kvůli bouřce a záplavě zpět. Hospoda ve tmě, uprostřed ničeho, jen si tak svítící. A uvnitř... Uvnitř chlap s tím BEZKONKURENČNĚ NEJPROTIVNĚJŠÍM úsměvem na rtech, co jsem kdy viděl. Neměl jsem ho rád už předtím, než začal mluvit. A že toho teda nakecal. Mlel a mlel, až se mi v hlavě rozblikaly žárovičky, signalizující přetížení systému z návalu všeobjímajících informací. Zničehonic mne začala prostupovat dobrota a láska v takové míře, že jsem se záhy pocítil značně přesycen a musel jsem si jít ulevit na toaletu. Ve zbytku filmu mi majitel hospody vypálil svým přelaskavým pohledem do hlavy dvě díry (ano, vím, že ty díry na nose jsem měl už předtím). A těmito dvěma novými dírami naštěstí vytekl i nestrávený zbytek filmového obsahu s vysoce kladně nabitým nábojem emočna. Pro všechny, kteří se v tom snímku shlédli (a že jich tady je, nicméně mám za to, že většina byla již před Encounterem "na správné cestě", i bez pomoci GPSky) mám vzkaz od poručíka De Villa a taky od Dartha Vadera: Nebýt temné strany Síly, byla by na Zemi a ve vesmíru děsná nuda! ()
Reklama