Dvě ďábelské oči

Romerova povídka je dobrá, Argentova úžasná. Zejména ona je přesvědčivým důkazem toho, že hororový žánr není jen nějakou nehodnotnou přehlídkou hnusu, ale může zahrnovat i díla, která jsou velmi poetická a esteticky vytříbená. Poe, jakožto vrcholný představitel literárního temného romantismu, který dodnes neztratil nic na své působivosti, by z ní měl jistě radost. (18.04.2013)

Kdybych měl Due occhi diabolici shrnout fotbalovou terminologií vypadalo by to asi takto. V první půli byl k vidění matný výkon týmu horror hrajícím v červenočerných dresech a zajímavé momenty přišly až v poslední desetiminutovce poločasu. Po přestávkovém uragánu v šatně nastopilo mužstvo do druhé půle jako vyměněné, kouč E.A. Poe stáhl ze hriště nevýrazného Romera a pustil do hry slavného tvůrce hry Daria Argenta známého svou nezaměnitelnou technikou, který bušil do soupeřovy obrany a přidával jeden světlý okamžik za druhým, až postupně celkový dojem hry svého mužstva v zápase dočista změnil... První povídka, bohapustá romerova nuda je smetena z plátna fantastickou druhou částí..... (07.01.2009)

Two Evil Eyes je film (súbor) dvoch pohľadov dvoch významných hororových režisérov (Romero - Argento) na príbehy Edgara Allana Poea..........Prvý príbeh s názvom The Facts in the Case of Mr. Valdemar od Romera sa zaoberá príbehom Jessicy a jej priateľa, ktorý jej pomahá zbaviť sa jej o došť staršieho manžela. Samozrejme tak, aby sa jeho peniažky presunuli k nim. ### Druhý príbeh s názvom The Black Cat je o niečo kvalitnejší. Hlavnou postavou je Roderick Usher – fotograf miesta činu (špecializuje sa rovno na mŕtvoly), ktorému zásadným spôsobom zmení život čierna mačka. V porovnaní s prvou je druhá časť od Argenta viac ucelená , omnoho viac kvalitnej hudby a kvalitnejšie herecké výkony. Zábavné a milé je posledné vyhlásenie v titulkoch, a to, že zvieratá v The Black Cat neboli vystavené žiadnemu fyzickému a psychickému násiliu..........Oba tieto príbehy boli kvalitné, miestami šialené, ale hlavne napínavé, v ktorých rozhodne nechali obaja režiséri svoje tradične filmové stopy. Správne „crazy, hravé, napínavé a MAD“. Kvalitné 4*. (16.08.2007)

Hezky jsem si u toho odpočinul. Obsah Dvou očí dobře popsal už Obitus a kusko. Souhlasím i s hodnocením, že první část je slabší než druhá. Plusem jsou velmi povedené masky a příjemné gore efekty. Romerova povídka zestárla o něco víc. Ta Argentova je svižnější a má pěkný look i 20 let od vzniku - je plná barev a vizualně krásně sladěná. Obě dvě části spojuje to, že moc nevyděsí, ale spíš poskytnou příjemný oddech znavenému divákovi. (07.10.2007)

Reziser George A. Romero /Night of the Living Dead, Dawn of the Dead/ natocil len dalsi nudny a podpriemerny film. Film sa sklada z dvoch nudnych poviedok, pricom ani jedna nedokaze poriadne zaujat. Kulisy su podpriemerne, dialogy az nepocuvatelne. Prva poviedka obsahuje prisernu nudu a nema strasidelnu atmosferu, v druhej poviedke ide o ciernu macku a o tom, ako sa isty herec prepadava do akychsi halusiek kvoli tejto macke. Keitel priserne prehraval a nic nepredviedol ani E. G. Marshall /the Compulsion, Most u Remagenu/ : 30 % (15.03.2016)