Sharknado 2

Prvorozené Sharknado je ve své naprosté debilitě takřka geniální. Vlastně ne takřka. Je to smršť neuvěřitelných haluzí, která nutí diváka přemýšlet o lobotomii pletacím drátem a zároveň o Oskarovi pro všechny zúčastněné, včetně malovaných žraloků, kteří vypadají, jako by je kreslil Lada. Druhý díl je ještě větší (a zbytečnější) psycho. A protože jsem se při sledování obou potácel v bodech mezi naprostým Odpadem a diváckým Olympem, podělím je spravedlivě. (04.05.2015)

Po zaslouženém úspěchu prvního dílu se tvůrci vydali znovu prošlapanou cestičkou, čili bez scénáře a fungující režie, s katastrofálními efekty a spoustou nehereckých výkonů a hvězdičku jsem opět udělil za nechtěný humor, ale tentokrát i za krásnou oslavu města New Yorku a jeho obyvatel a za nejromantičtější žádost o ruku v dějinách filmu. Udivila mě neúčast Samuela L. Jacksona na tomto projektu, po Hadech v letadle mohl natočit i Žraloky v letadle, a to je přece výzva! Citát z filmu, který mluví za vše: "Mluvíme tu o spadu pěti centimetrů žraloků za hodinu." (24.01.2018)

Prvotřídní a ultrarealistický dokument ze života paryb a vyčpělých céčkových nikdyhvězd, proč ne? Navíc, když se vše povaří na patentovaném dnu s tajnou složkou a jako bonus získáte kosmické nůžky s červenou tečkou? Jen katastrofální tornáda měla stylově předpovídat Alena Zárybnická, tak snad ve trojce... ale no tak, myslím ve třetím legendárním pokračování, čuně. Nehodnotitelné. (22.03.2015)

Bylo jasné, že to bude blbost, jen nebylo jasné, kolik v tom bude WTF scén. Minimálně na závěrečná byla WTF solidně. Jen už mě to prostě nějak moc bolelo, jak je to všechno nehorázně pitomé, takže s hodnocením zůstanu čistě v odpadu. A teď už jen jeden velký SPOILER k závěrečné scéně: Ultra borec ‪#‎Fin‬, obyčejný občan, kterého každý žere (včetně NY starosty a hasičů), se rozhodne z vrcholu Empire State Building zničit sražená tornáda tím, že v nich odpálí freonovou nádrž bleskem. Bohužel drát natažený mezi hromosvod a nádrže je moc krátký. Jako spojovník tedy musí posloužit tělo. Přijde blesk, přijde proud. S touhle návazností to tak občas bývá. Dorazí i silný výbuch. Asi hodně silný, když je Fin vyvržen do výšky, z které dokáže pak padat takovej čas. A to spolu se žraloky, kteří mají furt ohromnou chuť do něčeho kousat. Naštěstí ve vzduchu letí i motorovka. Fin ji nastartuje. Dobře udělal. Jednoho žraloka hned zneškodní tím, že skrz něj přes otevřenou hubu s tou motorovkou proletí. Bohužel následně jiný žralok do něj vrazí bokem. Finovi vypadá z rukou motorovka, takže další řízy říz už asi nebude. A přitom to byl takový pěkný ‪#‎trademark‬. Naštěstí ale vzduchem letí i nějaký řetěz. Fin ho popadne a použije ho jako opratě na jiného žraloka. Stojí na něm jak na vzdorném koni. Ten se nechce vzdát. Tohle je New York a ne Velká Pardubická! Oba padají. A najednou AU! Žralok se napíchne na špičku Empire State Building. Zkrvavený Fin sešplhá z antény ke své přítelkyni, obejmou se, ale co to?! Z nebe stále padají žraloci. A přímo na ně. Hned několik za sebou. Ale furt je kupa času prohlásit "Potřebuju zbraň" a všimnou si vedle ležícího žraloka, který má v hubě ukousnutou ruku. A to dokonce takovou ruku, na jejímž konci je pistole. Pif pif pif, počítejte někdo ty výstřely za mě! 3/4/5 dalších žraloků už dál kousat nebude. Fin sundá z ukousnuté ruky pistoli. Pak z ní sundá i prstýnek. Ruku následně se slovy: "Tohle nepotřebuji", zahodí. Pak se koukne na prstýnek a řekne "Tohle jo". Klekne si a požádá svou přítelkyni o ruku. Dole pod Empire State Building tomuto zasnoubení všichni tleskají. Následuje ohňostroj a rozsvícení oken v budově do tvaru FIN. Romantika, až z toho mám vlhké očíčko. (05.10.2014)

Otázka dnešního dne zní: Z jakého důvodu by se kdokoli koukal na film s názvem Žraloknádo Dvě: Druhé ? A odpověď bude pravděpodobně následující: Protože to bude ubohá příšerná spatlanina, která se při troše štěstí nebere vážně a tím, jak je to celý děsně pitomý, je to vlastně zábava. A protože těmhle formám zvrácenýho humoru celkem holduju, tak jsem se na Žraloknádo opravdu podíval. Že by se ale tenhle kousek dal považovat za skvost Béčkových braků, to se bohužel říct nedá. To, že je to utradebilně utratrapný, je zcela na místě. Ale nedokážu tomu odpustit tu příšernou nudu, kterou jsem protrpěl i za občasného Fast Forward Rewindu... (28.08.2014)