Podoba věcí
The Shape of Things
Sexuálna rekonštrukcia
Obsahy(2)
Rachel Weiszovou můžete znát z filmů jako Sestřička Betty, Mumie, nebo Jak na věc. Paul Rudd si zahrál hlavní roli v Pravidlech moštárny. Oba se teď osudově setkali ve filmu režiséra Neila LaButea s příznačným názvem SEXUÁLNÍ REKONSTRUKCE. Studentka umělecké školy Evelyn hledá vhodný objekt pro své zásadní umělecké dílo, kterým chce zakončit svá studia. Tím objektem má být průměrně vyhlížející muž. Přesně tak vypadá Adam, student, kterého Evelyn potká, jak si přivydělává v muzeu jako hlídač v uniformě. Adam se okamžitě do Evelyn zamiluje a jeden ze způsobů, jak být Evelyn nablízku, je přistoupit na její návrh. Adam se stává objektem šokujícího uměleckého pokusu, který má z něho učinit dokonalého muže. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (165)
Jeden z filmů, kde je nutné vyčkat do konce, protože pak přijde pointa. Ale to přece neznamená, že by se mělo kašlat na prostředek? A zde se podle mě tak stalo. Slabý scénář, přihlouplý Paul Rudd, který z toho dělá grotesku, zatímco krásná Rachel je dramatická a vážná. Film navíc vypadá mnohem starší, než ve skutečnosti. Za 2,5* ()
Ve své podstatě hodnotný film, který z 90% brnká na citové struny a zobrazuje partnerský vztah jako nejšťastnější způsob žití. Zbylých 10% ukazuje mnohem temnější ( bohužel asi i reálnější) stránku vztahu. Zpočátku je divákovi naservírováno nevinné seznámení, které se po pár dnech mění v obyčejné láskyplné soužití. Po tuto dobu se jedná o romantickou komedii. Závěrečných 15 minut se však mění v deprimující drama, ze kterého se skoro zvedá žaludek. Pro Reichel Weisz mám velkou slabost a tady je neodolatelná, ať už se to týká vzhledu či hereckého projevu. Prkenný Paul Rudd jí nejde moc do noty, ale s trochou tolerance to lze překousnout. Z hlediska dialogů se dle mě jedná o hlubší dílo, avšak kontroverzní závěr, který ve mě vyvolal špatnou náladu mi nedovoluje jít s hodnocením výše. Pardon. 70% ()
Pokud bych mohl své hodnocení rozdělit a hodnotit zvlášť prvních 80 minut a zvlášť poslední 15 minutovku, vyšlo by z toho velmi rozdílné hodnocení. První 80 minutovka je prostě sračka. Jestli tyto dialogy fungovali na jeviště, nedokážu posoudit, ale ve filmu vůbec. Jako kdyby je napsala nějaká zamilovaná puberťačka, která chtěla, aby se z určitého chování po břítkém a přínosném dialogu dostali do jiného stavu chování. Jenže jakým způsobem se vždycky do toho jiného stavu dostanou je otřesný a směšný. Samotní herci tomu taky moc nepomáhají a často hrají jako prkna, ne-li jako školní amatérské neherecké divadlo. A pak po útrpných 80 minut přichází na řadu výstava hlavní hrdinky, ve které nás čeká překvapivý zvrat. Zvrat, který jsem vůbec nečekal a který mi malinko vyrazil dech. Herci najednou vědí, jak aspoň hrát a přinejmenší Rachel Weisz se probudila ze svého zimního spánku. Jenže těch závěrečných dobrých 15 minut nespráví tu předešlou 80 minutovou sračku. ()
Pokud je život umělecká studie, kdo je tím umělcem? Tenhle malý film, tak negativně hodnocený, mě právě proto přitáhl. Způsob, jakým se věci jeví, vás může ovlivnit negativně i pozitivně. Neplatí to jen ve vztahu k druhé osobě ve spojení "s určitými sexuálními hrátkami", ale všeobecně. Snímek klade znepokojivé otázky. Na některé si už divák musí odpovědět sám. A co se týče režie, když to někomu nestačí po milion šestý, musím to napsat po milion sedmý: prostě to MUSÍTE brát jako adaptaci divadelní hry. Výtečnou adaptaci. No a to je všechno... ()
Herecky geniálně zvládnuto. Dost originální problematika a celkový nápad fakt drsný. Ale představa, že se mi tohle stane, asi bych byl ještě trochu míň příčetný, než hlavní hrdina. Tohle, jak řekl, nemá s uměním nic společného. Tohle je zahrávání si s lidskou duší. Nedokážu pochopit, jak by s tím někdo mohlo žít. Že něco takového provedl. Ale i tací jsou. Film kvalitní. Herci skvělí. Příběh drsný. Průměr. Zážitek zvláštní. Závěrečný zvrat hodně šokuje. A rozhodně nevím, jestli v dobrém světle... ()
Reklama