Nepřítomnost

Pokud máte rádi nízkorozpočtovou, nezávislou americkou hororovou tvorbu, tak vřele doporučuju, Absentia je velmi dobrý kousek. Film stojí na dvou sympatických hrdinkách, zajímavě se vyvíjejícím příběhu a atmosféře, která je sem tam opravdu hustá. Lekal jsem se, bál jsem se. Mike Flanagan odvedl velmi dobrou režijní práci (ani náhodou to není natočené amatérsky, jak jsem se tu dočetl :-O) a na jeho případné další žánrové filmy se budu těšit. (05.02.2012)

****Nejprve bych chtěl poděkovat Bohu, potratové klinice v Ostravě Vítkovicích, matce, soudružce učitelce Hoffmanové a veterinární ordinaci doktora Rasa, bez kterých by tento komentář nikdy nevznikl. Dále pak nemohu nezmínit lidi, jejichž neutuchající podpora a láska mi byla v těch krušných chvílích bez inspirace světlem na konci tunelu tvůrčího psaní. Jsou to především: Mižigar Fekete, Esmeralda Villalobos, Milan Mesároš, Iveta Čonková, Dezider Žiga, Sandra Červenáková, José Armando Stojka, Consuella Miháriková, Roman Farzekaš a v neposlední řadě pigmentované slunce mých dnů, Věra Bílá. Děkuji!**** Byla to naprosto příšerná, amaterská pičovina. (22.09.2012)

Relativně originální námět a řemeslně kvalitní zpracování tahá ke dnu rozpočet, který nedovoloval ukázat nám trošku více.... Mám rád náznaky, nejasnosti, takové ty letmé obrazy, kdy člověk koutkem oka možná(a nebo taky né)zahlédl něco znepokojivého-ale tohle bylo málo i na mě. Jinak atmosféra fajn, postavy jsou napsané vcelku rozumně(i když na tu oteklou bečku se nedívá moc dobře) a ten houpavý styl(jak obrazově, tak zvukově)mi nevadil......... Žádná přelomová pecka to není, ale přišlo mi to zajímavé a vlastně mě to bavilo. (05.06.2014)

Tohle se ale povedlo. Absentia, narozdíl od drtivé většiny moderních hororů, pracuje pouze s náznaky a divákovu fantazii dráždí dnes už nevídaným způsobem. Proč všechny ty dary? Co se v tom podchodu ukrývá? Jak to asi vypadá? A co přesně se děje za zdmi toho tajemného tunelu? Spousta otázek, málo odpovědí. Jsem těžce na vážkách, jestli bych uvítal pokračování. Na jednu stranu bych hrozně rád proniknul do "světa za", na druhou stranu by tím film dost ztratil na auře mystičnosti. A v tom bude asi jeho největší síla - představivost. (17.06.2012)

Americká low-budgetová hororovo ladená variácia na klasickú drámu Ivana Stodolu z roku 1928 "Bačova žena" má zaujímavý scenáristický moment: a to lavírovanie medzi tým, čo je pravda a čo len v jednom prípade urban legend a v druhom halucinácie spojené s traumou - táto téma/línia však nie je viac rozvitá, čo by príbehu pomohlo vymaniť sa z povrchnosti a klišé. inak film trpí všetkými neduhmi podobných diel (snaha o herecké výkony, snaha o cool vizuál, tu dosahovaný rozostrenosťou - celé to bolo točené na fotoparáty), no ten jeden moment, tá snaha lavírovať medzi "objektívnou" skutočnosťou a tým, čo sú len vízie zdrogovanej či traumatizovanej (tehotnej, histerickej) ženy pod vplyvom rôzneho strašidelného folklóru, to je na tomto filme to najzaujímavejšie. (21.12.2013)