Nadechni se

Jen pro to krátké zachvění srdce, do kterého ti vlétne. Poetická nábojnice s nejkřehčím citem. Odbourá /po/tíže zemské. Rozezní doteky v tóniny nebeské. Očarovaní smrtelníci, kteří jste zabloudili do zátočiny blízkosti něžné. Nechejte proudit celým tělem. Koncert lásky v pozdním létě, i když bude s bolestí dohraný. Poraněni o úlomky času, které nás pojily, jen nám patřily. Však mlčky si v sobě laskej a notuj dál tu /s/novou melodii. (22.07.2018)

Křehké a nenásilné drama s minimálním množstvím slov, ale o to víc jsem si vychutnala ty emoce, které nešly přehlédnout, protože pulzovaly celým příběhem jak pravidelný tlukot srdce. Od letmých pohledů, doteků, úžasných klavírních vyznání lásky a mnoha jiných zdánlivých maličkostí, tak tohle všechno tvořilo navíc ještě dokonalou atmosféru, kde nechyběla ani jistá dávka napětí. Amy a Guymu jsem to pouto, které je přitahovalo a současně z něj měli strach naprosto věřila. Škoda, že postava Sophie nebyla ještě trochu víc rozvinutá. Ono je zajímavé, že ten film není až tak zvlášť vyjimečný, ale po jeho skončení mně bylo tak trochu teskno na duši i když vím, že důležité je přece umět se správně nadechnout a vydechnout............... (10.02.2014)

Vlastně nic zvláštního. Postaršímu učiteli se zapálí lýtka, studentka z Ostrovů je přístupná a tak si hodí románek se všemi slastmi i strastmi, co k tomu patří plus něčím navíc. Žádné překvapení. Film se ubírá jasně vytyčenou trasou a ani na okamžik ze svého směru neuhne. Ale koukalo se na to docela dobře a na Felicity Jones s Guyem Pearcem bylo radost se dívat. Druhá půlka ústřední čtveřice sice za moc nestála, ale i tak se jedná v kategorii "zakázaná láska" o to lepší. 60% (08.10.2014)

Tohle je ten vůbec nejkrásnější film o splynutí duší. I o tom, že i takový vzácný okamžik může druhým ublížit, ale, když se kácí les, létají třísky. Pocit sounáležitosti s druhým člověkem zažijete jen párkrát za život a jestli vůbec. Já to štěstí měla, dokonce několikrát (naštěstí to nikomu neublížilo), a proto jsem si tento film zamilovala. Hlavní hrdina je někomu navíc děsně podobný a tak mi to spoustu věcí připomíná (bohužel i těch smutných). Vůbec bych neřekla, že je to ten "Guy Pearce z Mementa". Perfektně tento film okomentovala mat.ilda! (21.07.2016)

Chtěli, dokonce moc, ale oba pochopili, že svoboda je hodně vrtkavá. Málo slov, hodně detailů, výmluvné pohledy, dokonalá hudba. Komorní drama mi jednou připomnělo už starší kousek V ložnici Todda Fielda, režisérovu předchozí vztahovou imigrační romanci, pak tu dokonce nějaké záchvěvy á la Terrence Malick, abych si vzápětí potvrdil, jak soustředěný výkon podává herecký chameleon Guy Pearce, který ještě před několika lety tak nějak nepatřil k mým oblíbencům. Dnes je všechno jinak. Ostatní jsou tu prakticky za statisty. Jen ona a on v zádumčivém balení. Talentovaná a stále neokoukaná Britka Felicity Jones (mladý režisér Drake Doremus si jí vytáhl právě z předchozí spolupráce Like Crazy) hraje neuvěřitelně pomocí rtů a očí, Pearce zase svým nemalým charismatem dokazuje, že je jedním z nejzajímavějších britských herců své generace. Scénář není zbytečně vyhrocený, nenutí k hysterickým výstupům, jen dle pevného režisérského vedení nabídne sprchu emocí, aby za pár okamžiků umně navodil atmosféru zoufalství a beznaděje. Do počínající krize středního věku umělecky zaměřeného otce od rodiny totiž vstoupí přemýšlivá Britka z výměnného studentského programu, takže ušlápnost rodinného a profesního života dostane alespoň na pár okamžiků do zubů. Samozřejmě najdeme i leckteré chyby, ale proč je pro tentokrát nenechat ve skříni? Uhrančivé a dospělé!! (21.06.2014)