Gang Story

Marchalův styl mám moc rád, jeho díla jsou skvostně prostoupena melancholií a jakousi marností života. Přestože Les Lyonnais je poněkud na štíru s emocemi a vůbec celkovým vyprávěním příběhu, já se zkrátka zase nechal strhnout podmanivou hudbou a některými skvělými scénami trademark Marchal. Takže jedna hvězda navíc za to, že si Marchal stále jede tu svojí pochmurnou ligu. (22.09.2013)

Pozerať gangsterku odohrávajúcu sa z polovice v sedemdesiatych rokoch sa zdá vzhľadom na kvantum filmov z tohto obdobia a prostredia nakrútených v sedemdesiatkách trochu kontraproduktívne. Tá atmosféra sa skrátka nanovo vybudovať nedá, nech sa snažíte, čo sa snažíte. Marchal oživuje rozprávanie dvoma časovými rovinami, ktoré sú samozrejme navzájom prepojené. Vyvstáva tu opäť ideologický problém, kedy nám je predstavený kvázi sympatický mafián a vzápätí sa dozvedáme, že kedysi bol brutálny zločinec a vrah a až tak veľa sa toho nezmenilo. Napriek tomu sa scenár snaží balancovať na tomto tenkom ľade a príliš to nevadí, film dokáže udržať pozornosť. Stále však osobne neviem, aký si mám vytvoriť vzťah k človeku, ktorý v rámci vlastnej sociálnej štruktúry udržiava pravidlá a česť, ale inak má na konte desiatky mŕtvol. Vlastne viem, i keď sa tvorcovia snažia skôr o vyvolanie opačného dojmu. (08.03.2020)

Zpracováním typicky pro krimi á la française, a tedy precizní jak po stránce režijní, tak technické. Perfektně zvládnutá je i atmosféra vykreslená v duchu chladném až neosobním, což dodává reálnému příbehu na autentické působivosti. Bohužel v kontrastu právě toto potlačuje jakékoli snahy o navázání vztahu k hlavním hrdinům, jež jsou sice zahrány Lanvinem, Duvalem a dalšími velice přirozeně, po zhlédnutí nicméně budou jedním z posledních aspektů, které by Vám film byly schopny v budoucnu připomenout, a to je myslím škoda a taky jediná věc, jež schází do plného hodnocení a vyrovnání se kolegovi Mesrinovi. (28.11.2014)

Po hokejovém zápase Česko-Slovensko, který mi vždy působí těžké útrapy, neboť nevím, komu mám fandit, jsem nechal zapnutou STV 1, která již delší dobu vysílá kvalitní evropské filmy se zaměřením na moji oblíbenou Francii. O Les Lyonnais vím delší dobu, jelikož jsem k nim psal i obsah. Francouzské krimi v režii Oliviera Marchala slibuje pořádnou porci zábavy, naturalistických scén a nejspíš nemůže zklamat. Bohužel pro mě jsem se musel potýkat s celotýdenním spánkovým deficitem, takže jsem v první půli filmu párkrát zaklimbal, což mi orientaci v ději příliš neusnadnilo. Ačkoli mám rád prostřihy z minulosti a dvě dějové linie v knihách a filmech, v tomto případě to na můj unavený mozek působilo příliš rušivě, šlo to natočit jinak. Občas jsem měl pocit, že se dívám na mozaiku krátkých příběhů, které mají něco nastínit, ale nic zásadního sdělit. Vzpomněl jsem si hned na Mon père Francis le Belge, kterému jsem vyčítal totéž. Druhá půlka byla už hodně svižná a zbytečně neunavovala prostřihy. Lanvin i Karyo na jedničku. Obecně řečeno, Francouzi zkrátka vždycky uměli natočit výtečnou kriminálku a vysokou kvalitu stále prokazují. (10.05.2014)

Momon si ze všeho nejvíc cení přátelství. Je schopný pro něj obětovat téměř cokoli, i kdyby to mělo znamenat, že opět, po pětadvaceti letech, poruší zákony. Co když ale všechno není takové, jaké se to zdá být? Další pecka od Oliviera Marchala, podpořená vynikajícím výkonem Gérarda Lanvina. Francouzi tenhle žánr prostě umí, což už ukázal Veřejný nepřítel č. 1. (možný spoiler!) Jediné, co mi zkazilo stoprocentní zážitek, bylo podivné sledování policií. V jednu chvíli je na hlavního hrdinu nalepených snad pět aut a v další chvíli, navíc po povedené akci, ho nikdo nehlídá.(konec možného spoileru) Dávám čtyři hvězdy, protože je to možná drobnost, ale mně to vadilo. (speciální poděkování patří uživateli topr harley za titulky) (09.04.2012)