Gang Story

Francouzský Michael Mann (režisér Marchal) se tentokrát vydává na opačnou stranu než o které ve svých filmech doposud vyprávěl a nabízí nám pohled do života gangsterů. Ukazuje začátky dnes již zestárlých gangsterů a jejich vzestup na poli nelegální obživy. Herci slušní, vizuální stránka také povedená ale vyprávění je možná až zbytečně utahané a rozhodně se nejedná o styl, který točí např. Scorsese, který mě napadne vždy, když slyším slovo gangsterka a se kterým tak rád daný žánr srovnávám...což asi není moc dobře. (05.07.2012)

V súčasnosti je už pomerne veľkým problémom zapnúť si televízor a nenaďabiť na nejaké strieľanie, výbuchy, naháňačky na autách, oplzlosti a pod. A pre mňa, ako filmového diváka vzniká problém sa v tom mori násilia orientovať, hľadať, čím sa jedna gangsterka odlišuje od druhej, v ktorej je realistickejšie znázornené zabíjanie, v ktorej sú rafinovanejšie podrazy a vystupňované napätie. A v tejto gangsterke bolo zvláštnosťou, že postavy gangu boli Cigáni. Nie síce takí, ako tí z východoslovenských osád, ale Cigáni, ktorých pôvod sa v činnosti gangu prejavoval najmä v ponímaní cti, vynaliezavosti v krutosti a dôslednosti v pomste. Napriek tomu si ani túto gangsterku asi dlho v pamäti neudržím. (15.05.2014)

Francouzská gangsterka, která je zajímavá tím, že má dvě paralelní dějové linie - jednu retro sedmdesátek a jednu současnou. Námět je fajn, obsazení solidní ( pan charisma Tcheky Kayro ) a má to i nějakou tu dobrou akci, ale podtrženo sečteno jako celek mi to přišlo, že je to okopírované a má to dost hluchých míst, které mne nevtáhly do děje. (20.05.2018)

Dobré kriminální drama, kromě jiného bych vyzdvihl skvělý zvuk a slušnou hudbu. Jásal bych víc, ale rozčilovala mě barvotisková idealizace cikánských / kriminálnických morálních hodnot. Že by to byl Marchalův příspěvek k reakcím na Sarkózyho kampaň proti ilegálním imigrantům (především cikánům z východní Evropy)? --- (23.06.2012)

Alespoň, že nějaké ty jistoty (na světě) jsou: „The sky is blue, water is wet, women have secrets a .....O. Marchal má tyhle syrové krimi v malíčku a (nikdy?) nezklame. Tentokráte z pohledu druhé (gangsterské) strany, navíc bez (své) herecké stálice a jistoty v podobě D. Auteuila, za to s charismatickým G. Lanvinem (takže „kus za (poctivej) kus“). Ostatní tj. sy(u)rovost, přímočarost ,vizuál (filtry).... vše při starém (dobrém). Jednoduše žádné zbytečné odbočky, přímý tah na branku, přičemž tenhle „spící tým staré gardy“, (co má na pomyslném žebříčku osobních hodnot na velmi vysoké (nejvyšší) příčce přátelství (alespoň někteří z nich), si vás (hned zkraje) lehce získá na svoji stranu a nepustí až do závěrečného rozhřešení. P.s. jen nějak nejsem sto pochopit, ty neustálé narážky na Kmotra. To, že jednomu z hrdinů přistál v posteli „present“ (resp. nabídka, která se nedá odmítnout) v podobě koňské hlavy a zde si sebou dotyční vezmou „na přátelský pohovor“ (pro zvýšení motivace k navrácení paměti), hlavu lidskou, ještě nutně nemusí (a také neznamená), že jde o stejný typ snímků. Stejně tak tvrzení (resp. holé konstatování) uživ. Rob Roy je lehce nešťastné, leč chápu, co tím myslí. Podobnost jednotlivých snímků „made in France, factory Marchal“ není čistě náhodná a otázkou zůstává (pokud nadále pojede v zaběhnutých kolejích), kdy se to divákovi začne přejídat, přičemž každý máme tu hranu „trpělivosti“ nastavenou jinak. Mě to (prozatím) nadále baví. V neposlední řadě „není (pásová) výroba jako (pásová) výroba“. Znám mnohem horší....... (10.10.2012)