Lore

Hezký lidi, barvy, svícení a stíny, hezká němčina, hezký hadry, krajinky, kompozice. Hezký no. Jasně, osudy dětí a jejich vhled na věc vyvolá vždy o něco tíživější pocity a fatálnější vyznění situace, přesto, jakkoliv cynicky to může znít, filmů o cestě (protože hlavním tématem je tato skromná, leč napínavá odyssea skupinky sourozenců, nikoliv zprostředkování zkušenosti války) je kopa a kopa jich je lepších a kopa jich vyvolává otázky mnohem směrodatnější než klasické "čí je to vina" "jaká je síla lásky" či o něco méně banální "jak se vypořádat s válečnou zkušeností." (19.08.2013)

Nikdo, ať stál na jakékoliv straně barikády, to neměl snadné. Zvlášť když se definitivně lámal chleba. Vůdce je po smrti, nikdo moc neví, co bude dál, a nakonec to odskáče nejen porcelánová sbírka. Téma druhé světové války se bude ve filmech objevovat každoročně i třeba za třicet let (pokud do té doby nevypukne nějaká zásadnější), tentokrát na její dopady pohlížíme optikou nejstarší z tlupy hladových sourozenců. A jelikož to masový vrah zvedající pravačku na pozdrav zabalil, musí se svého „národa“ ujmout ona a dovézt spřízněné duše do bezpečí. Snímek Lore s citlivým tvůrčím vkladem hledá nové cesty ke ztvárňování moderních dějin, nejde na to špatně, jen je skoupý na nějaké zásadní dramatické situace. A právě ty možná očekáváme. Přichází se silnou atmosférou plnou nedůvěry a strachu, s putováním pojatém v lyrickém kabátu, s hereckými výkony, kterým lze tleskat. Já tleskám, jen lehce opatrně!! (05.09.2014)

Na poválečný film má Lore dost pomalé tempo, dlouhé záběry a místy minimum dialogů mi vůbec nevadí, ale děj této road-movie se tak posouval jen velmi pomalu. Absenci napětí se tak Cate Shortland rozhodla nahradit krásnými až artovými záběry, za sebe bych se ovšem přimlouval u těchto filmů artu ubrat a napětí přidat. Asi není dobré, že já jako divák, jsem si nedokázal za celý film, s takhle závažným tématem, vypěstovat sympatie kromě Lořiny postavy k nikomu. Postava židovského mladíka Thomase v okamžiku, kdy začínala hýbat dějem, totiž záhadně a bez vysvětlení zmizela. On vůbec celý film skončil tak nějak nejasně, zřejmě at' si ho přemýšlivější divák přebere sám. Závěrem bych sebe pochválil za trpělivost s filmem a slabší čtyři hvězdičky dávám hlavně za vynikající kameru. (08.02.2014)

Režisér chtěl natočit velký příběh, jenže zároveň chtěl být taky velkým umělcem. A tak se stalo, že se utápíme v obrazovém materiálu a prokousáváme se neskutečnou nudou. Mnozí to budou zřejmě vidět jako strhující podívanou, já už po hodině opravdu nemohl. Je to běs, je to běs! Každý záběr třikrát delší než se sluší...40% Zbytek přesně popsal hromino... (03.01.2014)

Vzhľadom k súčasnému premieľaniu témy Holokaustu a zločinov spáchaných počas vojny Nemcami vo všetkých možných médiách, ktorých následkom pre prevarenosť a statickosť vzťahujúca sa k danému tematickému celku, sa môže divák stretnúť (rovnako, ako aj ja) s predsudkom, že "na čo ešte točia ďalší film o tom istom". Pritom Lore je médium s presne opačným charakterom, úspešne nabúravajúcim spomenutú monotónnosť, "obnosenosť" vojnovej tematiky. ......... Princíp rozprávania pripomína Klimovo Idi i smotri alebo československú post-apokalyptickú drámu J. Schmidta - Konec srpna v hotelu Ozon. Jedná sa o vyobrazenie putovania naprieč zdevastovanou krajnou, kde je viac než len viditeľný absolútny spoločenský rozklad, strata hodnôt, či, presnejšie povedané, ich úplná deštrukcia, a mohutná atmosféra dezilúzie. Hlavnou postavou odkázanou na brodenie sa mizériu tento krát nie je žiaden "nepriateľ Ríše" ale jej ideoví "odkojenci", v prvom rade titulná Lore, čím dostáva koncept originálnejší a tým pádom aj údernejší rozmer. ......... Lorin prerod osobnosti je zachytený v nápaditom a vynaliezavom scenári, spájajúcom konštrukciu post-apokalyptického filmu s históriou vyobrazenou v subjektívnej, a naďalej autentickej rovine, prístup ostáva šetrný a skvelo vyvážený, okľukou sa vyhýba prebytočnej emotívnej (patetickej) vypjaosti. ........... Kamerou A. Arkapawa sa podarilo vytvoriť nielen autentický, ale aj naozaj ťaživý dojem blízkosti pocomou kamery držiacej sa "pri tele" postáv, obzvlášť pri ich tvárach. Silne realistický výraz dotvára tiež jej hranie sa detailami, či bravúrne sugestívne snímane krajiny. Zvolením daného prístupu a farebnosti, použitím filtrov, autentická surovosť obrazu presahuje do poetickej roviny, štylistika snímky sa môže pochváliť naozaj originálnym prístupom, ktorý perfektne zvláda kumuláciu myšlienok a ideí. V spojení s celkovou lakonickosťou snímky, ktorá sa nezahrabáva do zbytočne popisných replík , alebo expresívnych prejavov svojich cieľov. taktiež nevkladá zbytočne obsiahle hudobné vložky, vytvára Lore ducha impresionistického diela, vyjadrujúceho sa elegantne, s nápaditými metaforami, bez straty naliehavosti, ktorá interpretuje "ohrané pesničky" chytľavo a osobitne. (08.10.2013)