Čapkovy kapsy

Vždy jsem nějakým způsobem tíhla k tvorbě bratří Čapků. Samotného Karla Čapka mám ale ovšem raději a jeho tvorbu jsem si už jako (dejme tomu) dítě oblíbila. Dát do kupy takovýto seriál je dle mého soudu umění. S takovou předlohou se pracuje určitě mnohem obtížněji, než s obyčejným scénářem. Na první pohled v příbězích vítězí pravda, láska a spravedlnost - a to je podle mě okouzlující. Krom hereckých výkonů mě okouzlila forma zpracování a na seriál jsem se nemohla vynadívat. (05.04.2014)

Povedený projekt, ve kterém dostali začínající režiséři možnost natočit krátké příběhy, které mají hlavu i patu. Čapkovy předlohy jsou čtenářsky (a teď i divácky) vděčné, herecké obsazení provtřídní, některé filmečky trochu lepší (čtyři hvězdičky), jiné slabší (pod tři žádný nešel). Jenže je to dáno spíš potenciálem samotného příběhu. Všech dvanáct epizod vypadá, téměř jakoby je natočil jediný tvůrce. Možná je to dobré pro seriál, nikoli však pro český film (70%). (25.09.2011)

Výborné... Čapek je výborný, jeho zpracování také... jak scénáristicky, tak režisérsky. Dokonalá atmosféra. Nejvíce se povedly povídky Zločin v chalupě, Soud pana Havleny a Zmizení herce Bendy. Tolik zajímavých dialogů, tolik zajímavých myšlenek... i když v Čapkově originále je to ještě lepší: Všecky vaše milióny nevydají za toho opilého komedianta; se všemi svými milióny nesvedete ten královský pokyn ruky – tu vylhanou, a přece úžasnou velikost člověka. (04.09.2011)

Když budu hodnotit všechny díly, tak mi vychází průměr. Zpočátku mě povídky celkem nudily, byly takové plytké (asi první tři). Poté jsem viděla takové, u kterých jsem s napětím očekávala, jak to tedy dopadne. Myslím, že víc bylo nezábavných dílů, než těch lepších. Ale celkově si myslím, že všechny díly byly dobře, příjemně natočené a samozřejmě dobře zahrané. (10.10.2012)

Ačkoliv i po Kapsách stále čekám na zfilmování některých svých oblíbených povídek, a upřímně doufám, že někdo vyzve na čestný souboj legendárního Pánaboha Františka Smolíka, jsem se zpracováním Čapkovy klasiky určeným "mé generaci" navýsost spokojen. Natočené povídky nejsou sice všechny stejně dobré, ale nezapomenutelné herecké výkony a příběhy jednotlivých postav tu jsou zastoupeny v míře na české poměry neobvyklé. Na Viktora Preisse v obou jeho rolích nejde zapomenout, stejně tak na samozvaného soudce Oldřicha Navrátila nebo Jaromíra Medunu jako soudce spravedlností povolaného k rozhodnutí o osudu Vladimíra Javorského. Tandem Holub-Novotný zase válcuje příběh o sňatkovém podvodníkovi, a už v dokonale odhlečeném duchu se dostáváme k neodolatelně prvorepublikově zdvořilému Arnoštu Goldflamovi nebo Václavu Neužilovi mladšímu a jeho experimentu s živým nástrojem v podobě papouška. A když vás pak ještě Martin Myšička přesvědčí, že zrcadlo je zbytečnost a se vším se lze vyrovnat a využít to, nepřekvapí vás ani Čapkem nikterak nenaznačené rozuzlení Závrati podané Tomášem Pavelkou. Ten sice tvrdí, že z lékařského hlediska výčitky svědomí neexistují, nicméně ať je to jak chce, nikdo z těch, kdo na Čapkových Kapsách pracovali, je mít nemusí. Jakkoliv jsem vychválil herecké výkony - což se týká i těch, které jsem neuvedl výslovně, včetně vedlejších rolí - a teď se pochvalně vyjádřím i ke kostýmům, nemůžu se naladit na stejnou notu se stylizacemi některých povídek. Zkrátka dokonalá není ani totalita, natož nějaký televizní sborník;) Je to sice trochu ošemetné, ale tvrdím, že těch pár slabších kousků se hravě schová za ty výše zmíněné parádní momenty, a můžu si tak dovolit dát 80%. (24.07.2012)