Čapkovy kapsy

12/12 Jest to blaho, pošušňání, to se nedá svítit. Počínaje rokem 1947 se filmaři a televizní pracovníci pravidelně vracejí k Čapkovým povídkám z jedné a druhé kapsy a hledají v nich inspiraci tu pro filmy, tu pro krimi seriály, tu pro retro miniatury. Ale vždycky s láskou a umírněnou pietou. Tento nejnovější seriál se nebojí opětovných adaptací známých textů a zároveň poprvé vytváří takto výrazný celek. Kažká povídka má svůj styl, zajímavé herecké obsazení, rekonstruuje dnes už neexistující místa a celkově patří k těm počinům ČT, na které by se nemělo zapomínat. (05.09.2011)

Čapkovy povídky jsou nádherné. Proto mám radost z opětovného zpracování v ČT. Úvodní triptich měl vzestupnou úroveň - první povídku Básník /režíroval Jan Chramosta - Klobouček/ dost srazil velmi nevýrazný herec v titulní roli. Je to škoda - právě studentský film tohoto režiséra Kouzelný most mne velmi dostal /všem doporučuji/. (05.09.2011)

Povedený projekt, ve kterém dostali začínající režiséři možnost natočit krátké příběhy, které mají hlavu i patu. Čapkovy předlohy jsou čtenářsky (a teď i divácky) vděčné, herecké obsazení provtřídní, některé filmečky trochu lepší (čtyři hvězdičky), jiné slabší (pod tři žádný nešel). Jenže je to dáno spíš potenciálem samotného příběhu. Všech dvanáct epizod vypadá, téměř jakoby je natočil jediný tvůrce. Možná je to dobré pro seriál, nikoli však pro český film (70%). (25.09.2011)

V zásadě lze souhlasit s tím, že Čapkovy kapsy představují výrazný nadprůměr hrané původní televizní tvorby České televize, jenže to je dáno nízkým průměrem vzhledem k záplavě šmíry, kterou naše milá veřejnoprávní televize produkuje. To hodnotné představuje samotná literární předloha Karla Čapka, která oprávněně zaujímala ve své době to nejpřednější postavení v naší literatuře. Doslova to dýchá člověčinou a příjemně se to čte i na to kouká. Na druhé straně je ze série znát, že se na ní podílelo více režisérů, protože kvalita režie ale např. i castingu je kolísavá. Některé díly se opravdu povedly a je z nich cítit prvorepubliková atmosféra i duch předlohy, jiné mi z různých důvodů nesedly a výsledek byl velmi průměrný. Navíc vzhledem ke zmíněné pověsti Karla Čapka už byly tyto povídky zpracovány v minulosti, některé i vícekrát a výsledek byl, pokud mě paměť neklame, zřetelně lepší. Snad nejlépe dopadla povídka Soud pana Havleny, kdy režisér dovedně využil dobového tisku už v titulcích a navíc si vybral opravdu dobré herecké obsazení. Naproti tomu třeba v Příběhu sňatkového podvodníka mně vyloženě neseděl Radek Holub v titulní roli. Něco tak slizkého by přece nemohlo mít v tomhle řemesle úspěch. Nebo byla situace žen v době první republiky opravdu zoufalá... Celkový dojem: 65 %. (04.10.2011)

Některé díly skvělé (Zločin v chalupě, Případy pana Janíka), jiné velmi slabé (Ztracený dopis, Básník). Ale například Zločin na poště v podání Menšíka mi přišel mnohem více čapkovský, i když pan Navrátil je rovněž skvělý herec a této role se zhostil výtečně. Zato tomu chlapci v Básníku jsem nevěřila ani to, že báseň napsal natož aby měl na pokoji dívku. A proč pojali roli sňatkového podvodníka jako protiúkol, rovněž nechápu. Velmi nepřesvědčivé a ve srovnání s Jiřím Sovákem, který si s rolí pohrál jako s čerstvě okradenou vdovičkou, velmi slabé. David Novotný však pojal roli výborně. Vetchý nebo Preiss také pěkné. Škoda, že se nenatočily některé jiné povídky, dosud nezpracované a rovněž pěkné. (18.04.2014)