Bohemian Rhapsody

Přespříliš konvenční, od jakékoliv kontroverze odproštěný biografický snímek...překvapivě vzhledem k tématu... Bublina přehnaného očekávání, jednoznačný hype roku! Ten film je záměrně plochý, natočený tak, aby hlavně nikoho neurazil, nebyl ani trochu kontroverzní a měl vysokou návštěvnost. Vysoce konvenční počin o silně nekonvenčním člověku... (09.02.2019)

Rád bych viděl i nějakou tu kontroverzní, na dřeň jdoucí verzi příběhu Freddieho a Queen, ale spokojený jsem i s tímhle feel good hudebním filmem, který črtá standartní story vzestupu, pádu a smíření (a hledání vlastní sexuální identity), ovšem za doprovodu nesmrtelné hudby a s famózním výkonem Rami Maleka jako Freddieho. (04.11.2018)

Jako, asi takhle... po neméně parádních filmovejch flácích/dokumentech o Kurtu Cobainovi, The Runaways, Rayi Charlesovi anebo třeba po Vinylu od HBO, jsem si vždycky nadšeně pořídil hudební alba, ne-li rovnou diskografie od výše vypsaných umělců. V případě Queenů mi teď ale tohle z nějakýho důvodu nehrozí. Tomu filmu totiž chyběla... ehm... no šťáva. Kromě Live Aid, ten byl famózní. Obviously. (22.04.2019)

Krotká a vykastrovaná podívaná, na kterou se ale tak krásně dívá a poslouchá. Tenhle dokonale vymazlený stroj má všechno, co maloměstský divák chce vidět. Má to sice v sobě něco až zlovolně povrchního (postava zlého homosexuála Paula!), ale zrovna u tohoto filmu bylo tak snadné vypnout. Jen by mě vážně zajímalo, co ten Freddie byl vlastně za člověka, čemu věřil a co za zvíře v něm dřímalo. Něco podobného ten film ani nedokázal naznačit či poodkrýt. (10.12.2018)

Nejedná se o životopisný snímek o rozhárané kontroverzní Mercuryho osobnosti. Není to však ani snímek o vzletech a pádech jedné z nejzásadnějších kapel historie. Tam kde Queeni posouvali/bořili hranice, tak tam je film přesným opakem jejich naturelu. Jde „pouze“ o naprosto bezpečný "středoproudý" (aspoň však ne patetický) a fanouškům na ruku jdoucí oslavný snímek formou „letem světem kariérou Queenů a jejich největších milníků/hitů“. A, světe div se, ono to ani trochu nevadí, protože to má jednu devizu, kterou má nicotné promile filmů/dokumentů (nejen) o muzice. A sice zcela nebývalou strhující šťávu a energii, navíc podpořenou výtečnou technickou (a především zvukovou; speciálně pak v Imaxu) stránkou i výkony. A to zdaleka nejen Maleka, i Gwilym Lee jako Brian May a ostatní stojí za zmínku. Ano, můžu jak chci láteřit nad tím, že když obsadím herce formátu Maleka, který více než trefně ne ztvárňuje, ale stává se Freddym (to jak dokázal vyvážit památné pózy a mimiku s momenty, kdy si vystačí jen pohledem, stojí za veškerou chválu, která se na něj snese), do role tak nosné a vděčné role, je vyložený hřích toho nevyužít naplno a neprozkoumat veškeré aspekty jeho života. Ano, je to v zásadě pohádka o outsiderech, kde na zbylé členy kapely nezbývá místo nad rámec jejich role v kapele. Ano, spousta postav plní vyloženě karikaturní roli (především duo Ray Foster/Paul Prenter), časově spusta věcí nesedí, nemálo jich je upravených či rovnou vymyšlených. Našlo by se toho prostě dost a dost. Jenže, jak jsem již zmínil, ta energie a tempo veškeré tyto výtky vytlačuje zcela mimo pole vnímání a místo toho prostě strhne v rockovém rytmu. (04.11.2018)