Bohemian Rhapsody

Nikdo na světě mě nemůže obvinit z toho, že nejsem fanoušek, protože v životě asi nebyla jiná kapela, která by mě tak strhla jako kdysi v jinošském věku Queen. Nic jiného jsem pár let neposlouchal, hltal písničky, texty, koncerty, četl biografie. Asi proto mi Bohemian Rhapsody přijde jako hodně hajdalácká rešerše z historie, kterou navíc mocně vykastrovali žijící členové kapely. Zůstal tedy jen chatrný příběh zlobivého dítěte a trojice jeho taťků, která se snaží nezvedenou ratolest chránit před zlem v podobě odporné verze Tom of Finland a jeho party teplých kámošů v kůži. Měl to být portrét hluboké samoty, je to jen povrchní a špatně motivovaná sbírka chatrně odvyprávěných historek. Celkem bych přežil, že vše temné (sexualitu, drogy) film odbývá až puritánskými náznaky, kdyby alespoň nabídl víc než sitcomové figury a hodně toporně aranžované scény (opravdu se někdo v roce 2018 spokojí s teatrálně svícenou a highlanderovským songem podbarvenou scénou z AIDS centra? zjevně jo...). Film drží nad vodou skvělý střih a také to, že má rytmus typický pro tenhle typ žánrovek. Na Live Aid je cítit, že to ještě Singera celkem bavilo. U některých scén jsem měl pocit, že režisér buď chrápe, nebo nedorazil. Paradoxem je, že právě pro všechny ty slepé skvrny vznikl dokonalý produkt. Lidem dává génia bez všeho, co na něm bylo outrageous a z Queen zachovává patetickou gloriolu stadionových bavičů. Jen ten Roger byl tak trochu zlobivý sukničkář. Ale však víte, jak to s takovými bývá... (09.11.2018)

Queen. Legenda, která hudebně nezestárla. Vynikající herci ve správných rolích a Rami Malek, který v obličeji není podobný Freddiemu, ale pohyby zvládl dokonale (zpět samozřejmě FM). Celé je to plné dramatických momentů, člověk se baví celou dobu, hraje mu do toho oblíbená hudba a finále je prostě působivé. Jaký s tím mám problém? Jen taková drobnost... tohle prostě překrucuje příběh Queenů a hlavně Freddiho do dost odlišné polohy a návaznosti a motivace postav je naprosto mimo realitu (zásadní body ve zkratce -> Freddie zjistil, že má AIDS více jak rok po koncertě Live AID, všichni členové skupiny měli sólo dráhu dřív než Freddie, první Freddieho zkušenost s muži je z jeho 14ti let, atd...). Rozumím, nemá to být dokument, v podstatě ani biografie, je to pocta skupině (kterou si sami vystavěli) a jejich frontman tu má pozici, která pro film dává smysl a diváky dožene k slzám, jen prostě to ke skutečnosti má daleko... Škoda, podle mě si postava člověka jako je Mercury zaslouží víc. (08.11.2018)

Óda na Queen. Fanoušci budou vrnět blahem a krepčit v kině, užívat si špičkování titulní čtveřice, perfektní atmosféru a spoustu drobností... Nebudou chápat, jak může někdo zpívat tak podobně jako Freddie (já bych několikrát dal ruku do ohně za to, že slyším fakt jeho, ale prý ne) a vypadat úplně stejně jako Brian, a budou čekat na finále - na Live Aid. A že to je nějaké finále! Cítím se, jako bych tam byl, případně jako bych vážně sledoval Queen ze záznamu. Smekám. Koho mrzí, že Bohemian Rhapsody není "odvážnější", ten má zkrátka pech. Film nijak nezamlčuje, co se dělo na Freddieho bujarých večírcích (naopak třeba dojde na trpaslíky s balíky drog, což je věc, kterou Peter Freestone vehementně popírá snad v každém rozhovoru), ale zkrátka a dobře to neukazuje, protože to ukazovat nepotřebuje. Tohle je film o lásce, přátelství a odhodlání jednoho člověka vydat ze sebe naprosto všechno, na jevišti i mimo ně. A je to skvělý film. (01.11.2018)

Bohemian Rhapsody je asi tak film, jako je Frankensteinovo monstrum člověk. Sešitá z mnoha očividně nepadnoucích částí, budící nedůvěru a pochybnosti, ale nakonec přece jenom chodí, mluví... a v tomhle případě i zpívá! Takže hádám, že úkol splněn. V první půlce ten film absolutně nezvládá a kupí scénu za scénou, aniž by se dařilo evokovat dojem plynulého příběhu. Ke konci se trochu sebere, proto je výsledný dojem pozitivnější (paradoxně jsem totéž psal nedávno u Tomana - tak odlišného, a přitom svým způsobem podobného filmu ve svých problémech). Některé scény působí, nejen že jsou utnuty v náhodném bodě, ale že je v náhodném bodě utnut rovnou každý záběr - absurdně nepřijatelný střih prozrazuje produkční komplikace. Úpěnlivá snaha přeživších Queenů vyjít z tohohle příběhu dobře a strach z nepříjemných aspektů Mercuryho života taky nepomáhají. Řemeslně a morálně jde o katastrofu, které musí člověk vyloženě nekriticky propadnout, pokud chce dojít k závěru, že to je zvládnutý film - což asi není nemožné, ale neumím si představit, jak se k tomu bodu osobně dobrat. "Lajkovat" tenhle film každopádně není úcta k Freddie Mercurymu, ale zakoupení vypreparované, vycpané Barbie s jeho obličejem, kdy od původního člověka bylo odděleno vše, co různým stranám během produkce nepřišlo vhod. (A ne - zjevně ne z respektu k Freddiemu, ale ze sobeckých důvodů osobních a obchodních.) 5/10 - protože Mercuryho jen respektuju, ale nezbožňuju. Kdybych si říkal jeho fanoušek, musel bych dát z principu odpad. Vidět názory tolika lidí prohlašujících se za obdivovatele Mercuryho, kteří oceňují tenhle film, který jeho osobu brutálně znásilňuje bez sebemenšího ohledu, mi přijde víceméně legrační. Je mi ale upřímně líto, že člověk zřejmě výjimečný a jedinečný, a to v dobrém i zlém, jako Freddie Mercury, bude v důsledku tohohle filmu znám jako tuctová popová hvězdička, nad kterou se fetišisticky dojímají srdíčka. (02.11.2018)

Bohemian Rhapsody je krása s nesmírnou duší. Já ji dík zde získané deformaci hodnotila jako film a děkuji za příležitost si na podruhé uvědomit, že přátele a lásky, co formují váš život a dostanou vás z depek do výšin, je takhle vnímat hambárna. Kdo nezná a chce dál plout na vlně, ať si dá Tribute … jedinečné rockové díkuvzdání Freddiemu do nebe. (17.11.2018)