The Theatre Bizarre
Obsahy(1)
Všetko sa začína v okamihu, kedy mladá žena menom Enola Penny (Virginia Newcomb) vkročí do interiérov hrôzostrašne vyzerajúceho opusteného divadla, ktorého budova ju dlhší čas fascinovala. Na pódium vzápätí vystúpi na pohľad nevinná bábka Peg Poett (Udo Kier). S ním prichádza aj zbierka šiestich príbehov s tematikou smrti, násilia, mágie, snov a závislostí, doplnená nie práve najmenším množstvom krvi. V prvom sa pár cestujúci po odľahlých končinách Pyrenejí stretáva s krásnou čarodejnicou. V druhom čelí paranoidný milenec hnevu svojej partnerky, ktorý prekonáva všetky medze. Sny neverného manžela sa pohybujú na hrane medzi nadprirodzenom a realitou v treťom príbehu. V ďalšom sú hrôzy skutočného sveta vnímané mysľou dieťaťa. Predposledný príbeh je o žene závislej na spomienkach iných ľudí. Nakoniec prichádza na scénu pár, ktorého prekliatím je posadnutosť sladkosťami. Jednotlivé príbehy oživujú podivné divadlo a spôsobia, že sa Enole začne diať čosi nevysvetliteľné a desivé... (ash99)
(více)Videa (1)
Recenze (20)
První povídka o čarodějnici zaujme atmosférou, ale ničím jiným. Je to prostá pohádka o ježibabě z lesa. 40% Druhý příběh je víc než zdařilá konverzačka o paranoidním žárlivém manželovi, který se nechce vzdát své milované a ta mu na to konto připraví psychické peklo. 90% Ve třetí story se sukničkář pohybuje na hraně reality a snu. V hlavní roli manželka, penis a týrání. Nic moc. 30% Čtvrtá povídka zaujme svou poetičností. Matka s dcerou se setkávají se během jízdy autem setkávají s několika podobami smrti. 70% Pětka má asi nejlepší nápad. Vypráví o feťačce vzpomínek, která si vybírá opuštěné narkomany a bezdomovce, jimž pomocí injekční stříkačky krade vzpomínky. Depresivní a špinavé. 80% Poslední část o lidech závislých na sladkostech mě absolutně nesedla. Vůbec nevím, co si mám myslet. Snad jen závěr, kladoucí důraz na gore, vzbudil částečně mojí pozornost. 10% Celkově 50%. ()
Dostal jsem chuť na nějakou hororovou antalogii. Do oka mi padlo právě The Theatre Bizarre. Udo Kier jako uvaděč představuje šest povídek točících se více méně kolem smrti. Jak mám u antalogií ve zvyku. Hodnotím každou povídku zvlášť. 1. THE MOTHER OF TOADS - Povídka s odkazy na H.P. Lovecrafta nebyla ze začátku vůbec zlá. Zklamáním byl až konec. Slabší 3 hvězdy. 2. I LOVE YOU - Láska je kurva. No co vám budu povídat. Romantika jako kráva, která si u mě vysloužila 4 hvězdy. 3. WET DREAMS - Režie Tom Savini. Sám si tu zahrál i " skromnou " roličku. Je to můj oblíbenec proto je pro mě tahle povídka trochu zklamáním. Čekal jsem od něho lepší gore. Je vidět, že už nemá formu jako dřív. I tak slabší 3 hvězdy. 4. THE ACCIDENT - V téhle nejkratší povídce se snaží matka zodpovědět otázky ohledně smrti na které se jí dcera ptá. Pravdou je že tohle s hororem má pramálo společnýho. Ale že by mi vadila se říct nedá. Slabší 3 hvězdy. 5. VISION STAINS - Kraťas plnej očního kontaktu ( jehlou ). Scénář, režie, kamera Karim Hussain. To hovoří za vše. Slabších 5 hvězd. Nejlepší povídka celé antalogie. 6. SWEET - Už jsem si říkal, že by to mohla být jedna z mála antalogií která by neměla vyloženě slabou ani jednu povídku. Poslední povídka ale moji předchozí domněnku vyvrátila. SWEET je za mě nejslabší povídkou, kterou zachránil před odpadem až konec. 1 hvězda. Když to shrnu jako celek tak jsem spokojenej. 3 hvězdy. ()
Ve výsledku vlastně jen průměrná antalogie. Sice ani jedna z částí není vyloženě špatná, ale na druhou stranu tu byly mírně nadprůměrné jen poslední dvě - v předposlední, "Vission Stains", se vytáhne Karim Hussain se svou působivou a nepříjemnou povídkou, která je za mě to nejlepší, co Theatre Bizarre nabízí a dále poslední, zajímavou jednohubkou pro gurmány jsou "Sweets", která ale kromě relativně pěkné vizuální stránky nenabízí žádnou hlubší myšlenku. Jo a - možná příjde i Lovecraft a Udo Kier ;) ()
Musím říct, že od The Theatre Bizarre jsem čekal přeci jen o něco víc Bizarre a daleko míň nic neříkajícího a nudícího The. Teď už si ani nedokážu vybavit o čem vlastně 2 třetiny filmu byly, což asi přeci jenom není úplně dobré. Ovšem když už jsem si říkal, že mě z nudy nejspíš nic nevytrhne, tak přišly dvě závěrečné, chutné lahůdky, které naplno udržely mojí pozornost až do dobrého závěru v divadle, kterému ale mohl být dán větší prostor. Tedy ony ty 2 třetiny nebyly zas tak nudné, vlastně každá z povídek má aspoň jeden zajímavý aspekt, ale čekal jsem něco úplně jiného (lepšího), takže nejsem moc spokojený. ()
The Mother Of Toads - pro mne asi nejslabší povídka, nebavila, nudila. I Love You - taková normálka, o bizarnosti tady nemůže být sice moc řeč, ale líbilo se mi. Minimálně za ten závěr stojí dokoukat. Wet Dreams - při zobrazení "Directed By Tom Savini" jsem se začal hodně těšit, no nakonec se z toho vyklubala zase jenom taková blbůstka, naštěstí gore nechybělo, ale gore bohužel není všechno. Tady jsem čekal teda rozhodně víc. The Accident - meh, tahle povídka je hodně mimo obor ostatních, nicméně je docela silná a působivá a vedla mne trochu k depresivnímu zamyšlení nad smrtí, takže myslím účel splnila, dobré. Vision Stains - pro mne jednoznačně nejpůsobivější a nejzajímavější povídka. Hnusná, odporná, velice nepříjemná (jehla - oko, co může být hnusnějšího? Snad jen kladivo - zuby :) ), ale zatraceně působivá a bavila mne nejvíc. Sweets - tady mi strašně vadil ten uřvánek, ten byl na facku, ale jinak docela zvrhlá, bizarní a docela nechutná povídka, ale celkovej dojem tak nějak prázdnej. ()
Reklama