REVENANT Zmrtvýchvstání

Pionýrský Bear Grylls v krajině bez Boha. Je zajímavé sledovat, jak se vyvíjí western coby žánr, v 50. letech byli indiáni ti zlí, s nástupem demýtizačních anti-westernů cca 70. let se optika obrátila a indiáni byli naopak ti dobří...a v postmoderní současnosti není už dobrá ani jedna strana. A tenhle rastr má i svou vnitřní logiku - v zemi, kde právě probíhá střet dvou civilizací a západní civilizace bílého muže pomalu vytlačuje v líté vyhlazovací válce civilizaci původních přírodních kultur, nemá Bůh své místo, je to země, krajina bez boha, bez bohů... Iñárritu prochází zajímavým vývojem a hledáním Boha v krajině připomíná Terrence Malicka (Revenant nejvíc připomíná samozřejmě asi jeho film Nový svět, jen má zcela rozdílné vyznění, když jeho leitmotivem je čistě westernový motiv pomsty), s tím rozdílem, že oproti Malickovi žádného Boha nenalézá, Bůh nietzscheovsky mlčí, nebo prostě už vůbec neexistuje... S tím souvisí zvolený explicitní naturalismus - detailní popisné scény jsou mistrovsky natočené, realita je dovedena téměř k dokonalé autentičnosti (bohužel mi s tím nekoresponduje až příliš hollywoodsky nadsazené řetězení nehod a zranění, hlavní hrdina chvílemi už vypadal, že vládne nějakou superschopností). Co se formální stránky týče, zaujme především Lubetzkého kamera, je dechberoucí sledovat nám nasnímané a komponované scény, tentokráte nepluje v jedné dlouhatánské nepřetržité jízdě jako v Birdmanovi, ale střídá umělecké polohy, hru přírodního světla, panoramatické okouzlení, deformaci detailem rybího oka...vysoké uznání zaslouží též trikové scény, například scéna napadení medvědicí je tak dokonale provedená, že se skoro ani nechce věřit, že jde o počítačovou animaci, absolutně věrná nápodoba skutečného světa... A pak ještě Leonardo DiCaprio, představitel ,,fyzického" herectví, který zřejmě pochopil, že nejlépe svůj herecký talent vydestiluje v rolích, v nichž musí plížením překonávat nějaký fyzický handicap, nezapomenutelná byla scéna ve Vlkovi z Wall Street, nyní se plíží skoro celý film... (16.01.2016)

Událost roku 2015. Už od první scény přepadení tábora je jasné, že filmařsky je to někde jinde (ta kamera a minimum střihů !). I když je mnoho věcí zbytečně diskutovaných (např. herci), ten zážitek při sledování tohohle syrově špinavého survival příběhu se dostavil tak, jak se všeobecně očekávalo. Innaritu je nejsilnější ve vyobrazení čehokoliv. Scénáristicky se nic moc objevného nedá očekávat, vždyť hnací motor celého filmu je pomsta - jedno z nejprimitivnějších a zároveň nejvděčnějších témat. Ale punc který tomu dokáže tenhle Mexičan vdechnout pomocí vypiplané formální stylizace tvoří jedinečně opulentní a žánrově čistou podívanou. Bylo to příliš dlouhé - jediné selhání. Kdyby bývali tvůrci zůstali jen striktně přízemní a odpustili by si snové scény ala Terence Mallick, bylo by to flawless. (17.01.2016)

(1001) -"I found God" he used to say. "And while sitting there and basking in the glory and sublimity of mercy... I shot and ate that son of a bitch." --- Před sledováním jsem si přečetla, že: Revenant in French also means (reverting to) "spirit" or "ghost". Což mě samozřejmě velmi natěšilo, ale i přese všechny horečkové snové vize jsem neměla pocit, že by se film dotkl duchovní roviny. Vlastně mám ve výsledku dojem, že se jedná o křížence Malickova Nového světa a Jarmuschova Mrtvého muže, přičemž se Revenantovi nedaří dosáhnout kvality ani jednoho z nich. A když to srovnám ještě s Birdmanem, do kterého se mi původně vůbec nechtělo, ale hned po prvních pár vteřinách jsem od filmu vůbec nemohla odlepit oči, jak byl hypnotizující, tak tady jsem se musela vyloženě nutit, abych se vůbec dokoukala do konce. A to jsem člověk, který by raději strávil celý život v lese, než aby jednou vkročil do víru velkoměsta. Vlastně nemám ani moc ráda, když v sobě Terrence Malick přespříliš probouzí svého vnitřního Terrence Malicka, natož abych to ještě snášela u ostatních režisérů. Inarritu podle mě vlastně udělal nejzásadnější chybu v tom, že filmu dodal lidského záporáka a hrdinovi jinou motivaci než jednoslovné "přežít", protože mi přijde, že tím paradoxně mizí důvod, proč by ten film měl existovat. "Přežít, abych zabil vraha svého syna" je extrémně klišé motivace pro tak nehostinné, dravé a kruté prostředí, jaké se filmu podařilo poskládat dohromady. Slušel by tomu mnohem víc nihilistický příběh osamělého zálesáka, který bojuje o svůj život, protože nic jiného neumí a nezná. A ještě víc bych za něco takového bojovala s přihlédnutím k tomu, že Tom Hardy vypadá pořád moc inteligentně na to, abych mu takovou roli uvěřila, a tím pádem spadá jeho herecký výkon do kategorie nepříjemně se sledujícího pitvoření, které rozhodně není důstojnou protiváhou Leova minimalismu. (A taky tedy dodám, že jsem výjimečně ráda, že když už mu tu sošku chtěli mermomocí dát, tak že mu ji dali zrovna za tenhle film a ne třeba za Letce nebo Vlka z Wall Street. I když mě osobně jako herec nezajímá už tak patnáct let.) Domhnall Gleeson teprve podruhé přenáší trochu závaží ze strany "hezký muž" na stranu "dobrý herec". Forresta Goodlucka jdu sledovat na Instagramu. Willa Poultera si přidávám do sbírky herců, kteří krásně brečí. A jako poslední zmínku jsem si nechala poznatek, že mě úplně neskutečně rozčilovala kombinace té prvoplánovité "západní filmové" hudby, která jako by se snažila každý záběr, ke kterému hrála, nafouknout a dodat mu falešný pocit důležitosti, spolu s tím japonským hudebním minimalismem, který doprovázel například finální souboj, a který skvěle vystihoval primordiální pudy a emoce, o kterých pro mě celý film byl nebo měl být. Kdyby tak byl podkreslený celý film, nejspíš bych mluvila úplně jinak, a určitě i hodně dalších lidí, kteří mu vyčítají mělkost a pozérství. Inu, třebas se na Revenanta podívám znovu za deset let a zklamání mě přejde, ale zatím sbohem a šáteček. (27.11.2018)

Příroda, Tom Hardy a Emmanuel Lubezki (král optiky, jeho záběry uchvátí každý divácký oko) perfektní, ale zbytek špatný feil, který se snaží zaujmout diváka za každou cenu. The Revenant se snaží být art a zároveň popcorn, který zasytí celou rodinu. DiCaprio dává pot, krev, ale nikoli hloubku a uvěřitelnost - chvilku se plazí, chvilku chodí, plave, třikrát umře, tváří se tak utrápeně, až mi ho bylo líto, jak chce tu sošku vyhrát. Dlouhé záběry a pomalé tempo začíná nudit už v polovině Revenantu, když každý ví jak to dopadne. Hardy nejlepší na plátně, který přehrává Lea na plné čáře (i když je Leo můj druhý nejoblíbenější herec) a pokud dostane sošku Leo, tak z povinnosti za Djanga a Vlka. A pokud se diváci budou chtít k Revenantu vracet, tak jen kvůli scéně s medvědem a závěrečnému souboji. 12 nominací na Oscara je zlý vtip. ************* Druhé zhlédnutí: Nádherně natočená prázdnota. (15.01.2016)

Viděno v kině. Musím ovšem souhlasit s komentářem El-Barto. Bejt to kratší nebo míň utahaně hloubavý, to by byl teprve sakra trhák! První půlka, než se DiCaprio vyhrabe z hrobu, byla skvělá. Útok medvědice bylo něco tak šílenýho, že i já - už zcela otupená milionem mých oblíbených krvákových hororů - jsem se u toho cukala a zbývá si jen představit, jak těžký to asi bylo natočit. Jsou tam hromady úžasných záběrů, např. bizoni nebo útěk po řece a DiCaprio si nejspíš vážně s tímhle sáhl na dno svých hereckých možností. Není asi moc velkej rozdíl v tom spát ve skutečným vykuchaným koni a jeho slizké napodobenině. Nicméně, musím to napsat, byla to nuda. Líbila se mi epizoda s indiánem, strašně moc se mi líbil Hardy a hlavně Gleeson byl parádní, závěrečný zúčtování bylo taky dostačující, ale ty skoro tři hodiny se stráášně vlekly. Přítel vedle mě zíval a nejspíš litoval, že mě nepřemluvil, abysme šli na Hvězdné války. A co se týče DiCapria, velice moc mu už konečně přeju Oscara, klidně za tuhle roli, hrál výborně, ale ve filmografii má role, za který by Oscar seděl mnohem víc (např. už vůbec ta jeho první nominace měla být proměněná!). Dávám něco jako 75-80%. PS: A že tam hrál Kristoffer Joner jsem zjistila až ze závěrečných titulků. Tutově to byl nějakej neidentifkovatelnej vlasáč z úvodu. (20.01.2016)