REVENANT Zmrtvýchvstání

Tak musím s politováním konstatovat, že to Iňáryju zas až tak v prdeli ještě nebude. Po Birdmanovi, nejhnusnějším, nejafektovanějším a nejotravnějším to velesvinstvu jaké kdy zprznilo celuloid, se artista vrhl na Rodokapsy, a na vrážení si vidliček do očí a hřebíků do uší to tentokráte opravdu není. Akorát mi to kapku připomínalo ten starý vtip, jak z pohřebáku vypadne na silnici mrtvola, po chvíli ji všemi šesti koly přejede kamión, řidič panicky odtáhne tělo do pole u silnice a ujede. V poli sklízí zrovna kombajn obilí a frajer mu totálně ucpe mlátičku, načež ho kombajnista pohodí v lese, kde právě probíhá hon, a několik myslivců do něj ještě nedopatřením našije pár ran z kulovnice. Ti pak zavolají záchranku, druhý den se jdou do nemocnice optat, jak to s poškozeným dopadlo, a doktor jim oznámí, že to sice byla šichta, ale pacient bude žít. Já vím, že když to říkal Džim Bridžr, tak to asi musí být pravda, ale nad takto podaným jakože skutečným příběhem by si nejeden traumatolog prochechtal fonendoskop. Tomu nepodchladitelnému Poslednímu Dykapryjovi by záviděl snad i nejslavnější zimní plaz na osm – Meresjev. Nejprve mu naprosto fantasticky podaný medvídek grizzly oholí dozajista vysterilizovanýma tlapičkama záda až na kost, prohryže mu snad všechny měkké tkáně, poláme hnáty a šlápne na hlavu, načež se náš hrdina nahrubo sešitý a reponovaný odborným traperským koželuhem a alkoholikem vykope z vlastního hrobu a jme se urazit v kurevské zimě tři sta kiláků během šesti týdnů. Při tom plazení a pajdání mrazivými severními teritorii se dostává do formy zejména tím, že třeba cvičně zhučí volným pádem ze stometrové skály, nebo si hoďku rehabilitačně zaplave zabalen v zázračně nadnášející stokilové koupací medvědí kožešině peřejemi s teplotou kolem nuly. Po připlazení se do civilizace se ani neohřeje a vyrazí za pomstou, kdy v sáhodlouhé bitce naporcuje nožem dobře živeného, odpočatého a nezraněného dvoumetrového zálesáka. Inu, na Mistrovství světa v rychlohojení a pohrdání gangrénami by frajer dozajista skončil na bedně, ale tomuhle v anotaci trochu chybělo sci-fi / fantasy. Nicméně, natočeno je to naprosto famózně a jedná se o totálně strhující paralympijskou pohádku s úchvatnou výpravou, při které uteče i ta prasácká stopáž jako jednonohý slepý překážkář na steroidech svému vodiči. Ale víš jak, milé Iňaryju, za to trauma z Birdmana už u mě budeš navěky v hajzlu a automaticky jedna dolů za dříve způsobená příkoří, ať natočíš cokoliv. (28.12.2015)

Že Iňárritu patří už delší dobu do režisérské extraligy, se mezi fanoušky ví, a Revenantem Mexičan své postavení jen potvrdil. Snímek představuje špičkové filmové řemeslo a jen nepřehlédnutelný nejen v rámci svého žánru a v příslušném roce vzniku. V mnoha ohledech znamená protipól představ o komerčním trháku. Jde o pomalý kousek i přes úvodní krvavou bitku komorní, nesnažící se o laciné efekty. V superlativech se dá mluvit o kameře, která zachycuje fascinující záběry drsné horské krajiny amerického středozápadu, zoufalý boj o přežití v téměř beznadějné situaci i magické halucinogenní obrazy odehrávající se v hrdinově mysli. Po dějové stránce je to emocionálně přímočarý příběh o zradě a následné odplatě, proložený šíleným survivalem napříč mrazivou nehostinnou horskou krajinou, která neodpouští slabost a zaváhání. Zápas s rozzuřenou medvědicí je pro Leonarda DiCapria po jeho drogovém tripu ve Vlkovi z Wall Street v krátké době už druhou výjimečnou scénou, kterou se zapíše do filmových dějin. DiCaprio nepředvádí žádné velkolepé charakterní herectví, ostatně pod klubkem rozježených vlasů a mohutných vousů toho moc vidět není. Natáčení od něj ale vyžadovalo extrémní fyzické nasazení, svou roli musel doslova oddřít a lecčím si určitě prošel. Skutečnou hvězdou snímku pro mě ale zůstává kameraman Emmanuel Lubezki, který potvrzuje své výjimečné kvality. Americký západ nepředstavuje ve filmu romantické místo ani zemi zaslíbenou, nýbrž oblast, kde vládnou tvrdé podmínky k přežití a většinu energie zabere obstarávání základních lidských potřeb. Přes nesporné kvality 5* ode mě Revenant nedostane. Iňárritu je totiž o poznání lepší režisér než scénárista. Jeho hrdina představuje mistra v přežívání, kterému musí závidět i James Bond. Uniknout z indiánského obklíčení nebo přečkat útok grizzlyho je jedna věc, nekonečné ráchání v ledové vodě horské řeky sevřené chladem zimy a přechod zasněžených hor je věc druhá. Od zkázy Titanicu a konvojů spojenců do Murmunsku víme dobře, jak dlouho trvá, než člověk studené vodě podlehne, a nejedná se ani o hodiny, jako spíš minuty. Glassovi by se povedlo umrznout nesčíselněkrát. Korunu všemu nasadí pronásledování uprchlíka dvěma muži. Chápu, Iňárritu potřeboval efektní koncovku - typicky westernové finále boje muže proti muži, jenže to měl ošetřit šikovněji (třeba pádem laviny). V reálném životě by se za zlodějem, který z obyvatel pevnosti udělal žebráky, vydal aspoň tucet mimořádně motivovaných chlapů. Celkový dojem: 85 %. (04.02.2016)

The Revenant je typ filmu, počas ktorého sa viem ponoriť do kože hlavnej postavy, a cítiť sa ako šesťročný chlapec, ktorý číta svoju prvú dobrodružnú knihu. The Revenant je síce scenáristicky obmedzeným filmom kôli knihe Michaela Punkeho, hlavne, čo sa nadmierneho výskytu náhod týka, ale samotné naturalistické spracovanie materiálu režisérom z neho robí plnokrvný dospelácky epos o pomste, aký sme tu už dávno nemali. Keby sa bol film netočil podľa knihy, a bol by ňou len inšpirovaný, mohlo to dopadnúť s dynamikou deja v druhej pôlke filmu ešte lepšie. Je to ale len parciálna výčitka, pretože hlavnou doménou filmu neni ani tak príbeh, ako herecké výkony, kamera a režíjne spracovanie. I. Na Iñárritua si môže nadávať kto chce čo chce, ale behom dvoch rokov mať dve také špičkové a žánrovo tak neskutočne odlišné filmy je jednoducho genialita hraničiaca s nolanovskými výškami - samozrejme každný vo svojom duchu. II. Lubezki predviedol svoj um už v pre mňa revolučnom Birdmanovi - opať používa glidecamovo/ramenový záber evokujúci neustále sa obzerajúcu tretiu osobu, akurát tentokrát v ešte akčnejšiom prostredí. K totálnemu vrcholu záberov patrý úvodná akčná scéna, ktorá demonštruje majstrovstvo Iñárritua v schopnosti uchopiť dramatickú scénu ako jeden celok ala divadlo. III. Herci sú tentokrát jednoznačne najsilnejším článkom celku. Gleeson potvrdil svoje kvality už v kontroverznom Black Mirror či novátorskom Ex Machina, a tu len svojú prvotriednosť potvrdzuje. Tom Hardy kúzli daľší neskutočný charakter obohatený jedinečnou karikatúrov prvoplánového zloducha, kde pracuje jak s rečou, držením tela, ale opäť aj so svojím hlasom. DiCaprio - čo dodať. Veľa ľudí hovorí, že je celý projekt vypočítavým počinom pre to, aby Leo konečne doniesol domov sošku. Je úplne jedno či sa tak stane/stalo, pretože pre mňa, a viem, že i pre mnohých iných, je bezkonkurenčne číslom jedna. Ps: Umenie sa ajtak nedá objektívne hodnotiť... :) 100% (11.01.2016)

“UŠEL JSI CELOU TU CESTU JEN PROTO, ABY SES POMSTIL?.“... /// Nepřekvapuje mě, že Iñárritu dokáže mít 2a půl hodiny erekci nad píčovinou, ale to, jak dokáže bejt nádherně krvavej a akční. Když zrovna necáká krev (což je podstatnej časovej úsek), je to exhibice zviditelňující tři jedince. Je fajn, že k sobě kromě kameramana přizval i Leoše, kterej je kurva fakt brutální! Jen ten studenej a špinavej příběh plnej smrti a touhy se pomstít, měl trvat devadesát minut (Co? No dobrá, devadesát tři!). Sice by za něj pro Iñárritua nebyl plešoun, ale já bych se stopro víc bavil. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stará a parchant jsou žlutí a za dveřma jsou lovci (bílý). 2.) Jedu všechny filmy, kde se neustále heká (a nepíchá). 3.) Thx za titule „-OverLord-“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (16.03.2016)

Revenant: Zmŕtvychvstanie je film rozporov. Na jednej strane krásna divočina... ale nie je to zasa ani nič mega-úchvatné... ale tá veľkoleposť a maličkosť človeka oproti prírode tam každopádne je. Tvorcom sa podarilo nájsť miesta presvedčivo simulujúce mimoriadne nehostinnú a pochmúrnu americkú divočinu 19. storočia, v ktorej bolo možné naraziť skôr na (do) grizlyho, než na človeka. A to bol možno ešte ten lepší prípad, lebo ľudia sú väčšie svine, než divoké zvieratá. Na jednej strane sa herci veľmi snažia... ale nehrajú postavy, ktoré by boli nejako extra náročné (na čokoľvek). Ale veď sú to drsní lovci kožušín, tu naozaj žiadna veľká psychológia nemala čo hľadať (a tak tu ani nie je). Naopak, dokonca by som povedal, že na to, že ide „len“ o lovcov kožušín, sú postavy dobre vykreslené, vierohodné a realistické. Na jednej strane vydarené vedľajšie postavy (kapitán, samotársky Indián, Will Poulter)... ale majú príliš malý priestor a ich odchod z deja je nie vždy uspokojivý. Na jednej strane ten, kto tvrdí, že mimo začiatku a konca sa nič nedeje, klame. Sú v tom vražedné indiánske kmene, osamelí bojovníci, Francúzi, bizóny, vlky, splavovanie rieky (bez člna) a nečakaný pád z útesu. Na jednej strane veľa snových a halucinogénnych výjavov... avšak nemôžem povedať, že by ma otravovali alebo že by v príbehu nemali miesto. Naopak, posúvajú ho dopredu a vcelku šikovne (a bez slov) vysvetľujú v deji nepovedané/zamlčané informácie. Na jednej strane dosť drsné... ale drsnosť nie je samoúčelná. A takto by sme mohli pokračovať. Proste, ako vravím - film rozporov. (02.02.2017)