Heydrich - konečné řešení

Co se týče náplně dokumentu, tak je to vcelku ucházející, ale kdo proboha vybral za průvodce Tomáše Töpfera????? Ten jeho dementní, přiblblý obličej, když předčítá z protektorátního tisku, na mě působí dojmem, jakoby se snad v jeho očích jednalo o nějakou zábavnou etapu našich dějin. Překvapivě, když podává divákovi informace mimo záběr kamery, tak to funguje bez problému. Abych se ještě vrátil k obsahu, tak bych namísto 43. dílů zvolil dejme tomu deset delších a omezil bych údaje o českém odboji a parašutistech (které jsou už všeobecně známé) a naopak bych přidal informace o samotném životě v Protektorátu, kolaboraci, činnosti Háchy, atd. (jsou tam, ale v malé míře a hned se od nich spěchá pryč). (20.11.2013)

Rozsáhlý a svým způsobem unikátní cyklus čtyřiačtyřiceti epizod, předkládající Heydrichův osud po nástupu do funkce zastupujícího říšského protektora v září 1941, sice operuje s přehršlí informací a v jistém ohledu vnáší do uzavřených kapitol českých dějin nové světlo, ale zároveň se jen stěží dokáže ubránit jistým pochybnostem. Nezastupitelná je v tomto případě role odborníků, historiků a v neposlední řadě také přeživších pamětníků; možnost diskuse a konfrontace s archivními materiály pak poskytuje celku jistou výjimečnost, jíž se nám v obdobných dokumentech dostává spíše okrajově. Téma Heydrich zůstává i po sedmdesáti letech jedním z nejtragičtějších okamžiků porobeného českého národa a publicita, televizní či rozhlasová, je bezesporu důležitým krokem k znovuobjevení a pochopení období protektorátního temna. Právě dnes a právě teď. (19.10.2014)

V tomhle dokumentu je všechno, co by v dobrém dokumentu mělo být: téměř neznámá nová fakta, autentické záběry, fundované komentáře... jeho největší vada, zdá se mi, spočívá v tom, že je toho zkrátka všeho příliš mnoho. Ve snaze zachytit všechno a nezapomenout na nic se stává neůměrně dlouhým a občas nudným. (06.10.2011)

Pochvalu si určite zaslúžia strihači a tím, ktorý mal na zodpovednosti rekonštrukčné spracovanie obrazového materiálu, dobových fotiek i tých akože dobových (s výnimkou otrasných digitálnych hraných scénok s instantnými spomaľovacími kreácia ala matrix, ktoré dejinné súvislosti popisujú), ktoré hutne a upozorňujúc na dôležité udalosti dali o sebe vedieť. Veľmi mi prekáža naopak mimoriadne subjektívny a skreslený rozprávač, ktorý na mnohých miestach neprimerane buď vyťahuje triviálne špekulácie alebo dosť nekompetentne analyzuje dobovú situáciu. Čiže informačné vodítka, ktoré majú viesť dokumentárny seriál zlyhávajú obsahovo a nedokážu diváka podnecovať ani vťahovať adekvátne do historickej problematiky. Skôr ťažia z tém, o ktorých sa dá rozprávať donekonečna. (12.06.2017)

Je skutečně směšné vztekat se nad osobou Tomáše Töpfera (jehož přínos či vliv je ostatně prakticky nulový) a vůbec nezmínit podstatnou, výborně zpracovanou obsahovou složku. Celá série dopodrobna rozebírá všechny zásadní i vůči atentátu méně podstatné okolnosti, detailně se věnuje lokalitám, předmětům, ale hlavně - zmiňuje osobnosti a činy, které prostě nesmí být zapomenuty. Jen více podobně zpracovaných dokumentů. (21.05.2012)