Vrásky z lásky

Celkem nevyužitý potenciál. Z roadtripu energické, živelné báby s uťápnutým, pravidly se řídícím dědkem se toho dle mého dalo vytřískat mnohem více. Notabene s kompletní českou hereckou elitou (více známých herců tam, myslím, opravdu nacpat nešlo). Jo, sem tam jsem se zasmál, ale celkově poměrně slabé... 60% (11.12.2016)

Dramaturgickou nesevřenost tohoto filmu naznačím jedním příkladem: Taťjana Medvedcká (jakkoli hraje výborně, což se týká všech, a nejvíc Jiřiny Jiráskové) měla podle všeho ztvárňovat vrchní sestru, která je na chvíli znechucená nesnesitelnými výstřelky jedné své uživatelky (Bohdalky). Problém je, že ony výstřelky nejsou absolutně ztvárněny tak, aby působily nesnesitelně, vždyť Bohdalka proboha jenom učí lidi hrát na nějaký nástroj, případně je děsí historkami o nočním přízraku. To je fakt tak strašný maso, aby se z toho ona (opět opakuji, že ve filmu vylíčena jako veskrze HODNÁ) vrchní sestra musela hroutit a neutralizovat Bohdalku sedativama?! Takových samoúčelně vykonstruovaných schémat je ve filmu celá řada, s vrcholem konkurzu a postavou mimozemsky jednajícího režiséra. Těšil jsem se na tento film a jsem velmi zklamán. Některá srovnání s Babím létem jsou totálně mimo mísu. 40% (08.12.2012)

Film plný úcty ke staří a nebo ještě přesněji, radost z něj, vždyt, že zestárneme, neznamená, že máme přestat užívat si života, to přesně jsem si z filmu bral a užíval si nenuceně pozitivní energii, která z filmu vyzařuje. Pani Bohdalová vzpoměla jak to měla kdysi s uchem a zahrála jeden ze svých nejlepších výkonů a druhý z ušního páru pan Brzobohatý předved nádherný civilní herectví. Abych to tady režisérskýmu sympaťákovi z Edenu jen nechválil, přijde mě zbytečný prokládat dvě scény delším záběrem na krajinu, postava řiditelky domu pro seniory byla možná až moc kráva, když si vemu že tenhle film je pro stárnoucí lidi fakt naprosto dokonalá volba, tohle by je mohlo trošku a možná i zbytečně vylekat, ale to jsou jen drobnosti, protože film funguje velmi dobře a myslím si, že se na něj může koukat celá rodina, aniž by se členové jednotlivých věkových generací nudili. (12.05.2015)

Příliš velké naděje jsem do tohoto filmu nevkládal, čekal jsem takové to uctivé, pro radost natočené, "nic proti ničemu" hašteření mezi hereckými legendami v kmetském věku. A ono to přesně takové je - ale ne celou dobu. Několikerá proměna Jiřiny Bohdalové a hlavně scéna castingu jsou z dost jiného soudku a dávají okusit její herecký um, který nemá s Televarieté nebo Chalupáři nic společného. Faktem ale je, že jsem při té několikagenerační sešlosti české herecké elity doufal v něco víc než takovouto nekomplikovanou záležitost. Víc jsem si rozuměl s Babím Létem, které šlo jinou cestou a nebylo tak idylické. Ačkoliv celkem vzato Vrásky Z Lásky taky nejsou žádná pohodička, té svojí nezpochybnitelné hřejivosti dosahují díky přístupu hlavních hrdinů k životu a překážkám, které jim staví do cesty. Co se týká předvídatelnosti, "vede" jednoznačně Strachův film, a i proto mu nemůžu dát osmdesátiprocentní absolutorium. Červenou zónu by ale rozhodně okupovat měl, protože kromě toho určitého deficitu originality mu nejde nic vytknout (obzvlášť zvuk stojí za to). Takže 70%. (04.01.2014)

Dvě české herecké legendy si vrásky z lásky nedělají. Po letech se znovu sešly před kamerou, aby se jejich cesty jednou provždy definitivně rozešly. V tomto filmu tomu ale tak není. Starý, a podle svých pocitů nepotřebný učitel v penzi Ota má problémy se zrakem, své rodině je na obtíž a vedle toho nemůže zapomenout na jedno dávné setkání s kdysi slavnou herečkou, po němž mu zbyla jen zašlá fotografie s jejím podpisem a věnováním. Také kdysi obletovaná herečka neprožívá ideální období. Žádný z režisérů si na ni ani nevzdechne a podzim svého života tráví v ústrání v ústavu sociální péče, kde nepatří pro svoji komplikovanou povahu právě k nejoblíbenějším. A zanedlouho se tihle dva povahově rozdílní lidé setkají znovu, a jejich bezprostřední shledání jim dá symbolickou naději, že i v jejich věku se dá plnohodnotně žít a ne jen přežívat. Dílem smutný a dílem veselý je tento celovečerní počin režiséra Jiřího Stracha, kterým oslovuje především nejstarší generaci diváků. Přes všechna příjemná divácká pozitiva, film nedisponuje nijak zvláště silným příběhem, ale je poměrně originální v režii, příběhové linii a celkovém pojetí. Škoda strnulosti některých scén, které nemají daleko do statického televizního standardu, ale v kinech film obrazově obstojí. Jiřina Bohdalová dokazuje, že je pro ni maličkost utáhnout celý film a Radoslav Brzobohatý je svým civilním projevem zdatným hereckým přihrávačem. A právě vrásky tenhle film spolehlivě vyhladí po dobu své stopáže a nehraje si na žádného posla životních mouder. Právě naopak. Sympaticky se totiž nebere moc vážně a má dokonce i jadrnou mluvu. A životní nadhled je potřeba. A to nejen ve filmu. Mé hodnocení: 70% (30.04.2012)