Bahno z Mississippi

Matthew McConaughey předvádí jeden z nejlepších hereckých výkonů svojí kariéry, to ale nic nemění na tom, že ho strčili do kapsy dva hlavní dětští představitelé Tye Sheridan a Jacob Lofland. Parádní, scénáristicky promyšlený a hlavně na nic si nehrající inteligentní drama, kterýmu se nevim proč nedostalo adekvátního ohlasu. Každopádně Jeff Nichols mě (i přes rozvláčnost) znova bavil a stejně jako jeho předchozí palba Take Shelter, si i Mud zaslouží pětihvězdu! (25.07.2013)

Matthew má, co postava, to unikát. Jsou tu ale určité momenty, které se neustále opakují. Například bažiny. Bažiny jsou místo, ve kterých se Matt snad narodil. Jinak si to neumím vysvětlit. Co film, to nějaká bažina. Také ale ten texaskej slang. Nevím, kde na to přišli, ale ta jejich mluva popírá veškerou anglickou mluvnici, co mě na škole učili. Nicméně i přes tohle všechno mě tenhle film bavil celých 131 minut. A na to, jak je jednoduchej, bych to popravdě vůbec nečekal. Nejvíc se mně ale líbilo, jak tvůrci prokombinovali svět dospělých a svět dětí. Ty děti tomu dejchli právě tu dost zajímavou atmosféru, u které jsem věděl, že nekoukám na špatnej film. Co se týče závěru, tam se opakuje třetí pravidlo Mattových filmů. Když už někde hraje, má kolem sebe kopu totálních vidláků, co by si mysleli, že slovo Česko je arabská nadávka. Ten závěr mě naprosto dostal. Oni po Mattovi jdou nějací lovci hlav a vystřílí kvůli němu barák, kde jsou dvě děti. Buď jsem divnej já a nebo v Americe už dávno překročili práh lidskosti. (13.04.2014)

Inteligentní a nesmírně uvědomělý film o lidech, kteří myslí víc na ostatní než na sebe. Že to zdejší buranská klika absolutně nedává, je toho jen důkazem. Dokonalý film, po Take Shelter další vynikající kousek. Potlesk pro Jeffa Nicholse, Matthewa McConaugheyho a především pro výborné dětské herce. (06.08.2013)

To, že vás nudná kravina na konečných dvacet minut donutí zpozornit, neznamená, že nezůstane nudnou kravinou... Už i poster je podezřelý jak leták na zboží s osmdesátiprocentní slevou a Matthew McConaughey působí jako dezorientovaný finalista "Muže roku", unesený na pustý ostrov přímo z promenády v plavkách (ne, že bych mu dala hlas). Ani vlastně netuším, jaký byl leitmotiv - jestli láska, tak leda v pokroucené podobě, pokud dobrodružství - pak v chladném provedení, bez jakékoli dychtivosti a vzrušení, ze kterého hoří tváře, což snad díky zabýčenému výrazu mladého Ellise nebylo ani proveditelné... nu a závěrečná přestřelka mě už zanechala taky zabýčenou. (06.01.2014)

Poprvé to může být náhoda, podruhé je zaděláno na (vysoký) standart, potřetí je to pravidlo. Osobně doufám resp. ze srdce si přeji, že mě v tom Jeff (i se svým dvorním hercem M. Shannonem) v Midnight Special definitivně utvrdí. Kombinace inteligentního vrstevnatého scénáře s volně plynoucí, nikam nespěchající (plíživou) režií je kombinace vzácná. O to více potěší, když nese pečeť jedné osoby. Čím snadněji resp. radostněji se mi však Nicholsovi snímky sledují, tím hůře se mi následně hledají slova, aby se to nezvrtlo v (patetický) blábol. Přemýšlel jsem, bolelo to a jak :-), v čem tkví kouzlo resp. síla jeho snímků a nepřišel jsem na nic objevného. Čistota, upřímnost, smysl pro (pomalé) vyprávění bez snahy o šokující zvraty, dobrá volba resp. znalost ústředních témat (prostředí), plnokrevné charaktery a s tím související dobré vedení herců. To jsou hlavní atributy jeho snímků. Jeff si je moc dobře vědom, co chce natočit a jak toho následně i docílit. Potom i takový M. McConaughey, když zrovna nebrázdí nekonečné saharské písky, dokáže podat, řekněme uvěřitelný výkon. Přesto středobodem (pro mě) není postava Muda, ale příběh nazíraný optikou (očima) čtrnáctiletého Ellise. Tedy pohledem zkresleným resp. nezatíženým nemilosrdnou realitou, úměrným jeho věku. Divák je tak přímým svědkem jeho postupného dospívání, konfrontace s realitou (rozpadající se vztah jeho rodičů, první pusa, první zlomené srdce...) a tak je ochoten pro naplnění (jeho představy) čisté lásky, v podobě Muda a Juniper, udělat cokoliv. Přičemž není nezajímavým, sledovat ten rozdílný pohled (přístup) obou chlapců, utvořivší se výchovou resp. prostředím, které je formovalo. Zatímco Neckbone již dávno (předčasně) dospěl, Ellis teprve dostává (pravda, i rozdává) první facky. Přesto je pojí přátelství a touha po dobrodružství a je to právě to, co je svede dohromady s Mudem. Vrstevnatou, nečernobílou postavou, nesoucí v sobě jak duši věčného romantického snílka se smyslem po dobrodružství, tj; „uvězněného malého kluka v dospělém těle“ , tak dospělého, životem otřískaného, nesoucího si s sebou spoustu šrámů, muže, pohybujícího se na resp. za hranou zákona. Je na zvážení, zda-li snímku neškodí (mnohými zde zmiňovaný)akční závěr. Já jsem opačného názoru. Realita zde byla definitivně konfrontována se zkreslenou (dětskou) představou a došla naplnění. Ledy se pohnuly a je načase jít dál. Ta paralela s rozebráním domu u řeky není náhodná. Nastává nová životní etapa. Jak pro Muda, tak pro Ellise. [Někdo si stačí vyžehlit puky na všech kalhotách resp. vytrhat tarzaní prales na mužné hrudi.. to já si nestačil vytrhnout ani ten jeden chloupek z nosu. A že mi tam zatraceně překáží]. 90% (19.12.2013)