Přepadení

Režisér Julien Leclercq mi sice nic moc neříká, ale už po třetí mě přesvědčil, že dokáže točit kvalitní, civilně natočené filmy, které se nebojí jak napětí, tak akce. A to podle mě není náhoda. Přitom srovnání s Greengrassem je vysloveně na místě, protože tento film přesně přináší ten podobný realistický sestřih, jaký umí v Evropě snad jenom on. První půle je tedy hodně kecací. Režisér divákovi naservíruje situaci, která je doslova k posrání. Možná je to chvílemi nuda, ale je to pořád nuda, která dává smysl. Jakmile se ale objeví hoši z francouzské protiteroristické jednotky GIGN, úplně jsem zapomněl, jak se vlastně dýchá, dokud jsem se nezačal dusit. (04.11.2018)

Arabský fundamentalisti unesou letadlo a asi hodinu volaj do kontrolní věže, ať jim od letadla odvezou pryč schůdky; tolik asi první polovina filmu. Ve zbytku pak po sobě teroristi se SWATem vystřílí asi milion nábojů, aniž by kdokoliv cokoliv trefil. Nejzásadnějším poznatkem je pro mě fakt, že policajti ze SWATu nejraději bezhlavě střílí z revolveru a nad jinýma taktickýma možnostma ani neuvažujou. Jestli zkratka SWAT skutečně znamená Special Weapons and Tactics, tak týpci tentokrát tedy žádnou speciální taktiku nepředvedli (pakliže tedy není speciální taktikou ležet na zemi a pálit jako blázen). Jako debil pak působí týpek - cestující - kterýho teroristi pošlou ven z letadla, ať odjede ze schůdkama, když to nejde, tak se vrátí (místo aby zdrhl) a za svojí blbost je po zásluze popraven. (20.06.2012)

"Allaáah ba aqua" i Alláh umí plavat, beztak. Nejspíš je někde napsané, že když je to "podle skutečné události", všichni se z toho... až na mně teda, jak jinak. Arabi už od pradávna sere náš zaužívaný systém emancipovaných žen, taky bezbožnictví, prachy (jejich šejkové)... nejspíš je sere celý náš řád a proto mají tendenci unášet letadýlka, vlaky, lidi jiných národností. Je to dnes takový trend, každý druhý arab = kamikadze a nebo taky v jejích ponímaní syn boží. No a tady roku páne 1994, 4 synové boží "unesou" letadýlko. Chápu, že to psal život, no v reálu by mi bezesporu svíralo koule víc, než tady to provedení, u kterého sem malém usnul. Nejenom, že sem musel čumět asi pul hodky na letadlo na zemi, ale taky neustále poslouchat Allaáah ba aqua. Jak silným to nejspíš mnělo být, tak slabým to ve finále je. A to raděj ani nemluvím o zasazení "milostného" prvku do příběhu, který natolik zaujal. Francouzi se bály o své šrotovné z Ajfelofky a proto nasadili svůj GIGN team, no a tak se začala éra všech speciálních skupin ve světě. 4/10, protože je to ze života. (05.01.2012)

Po počátečních kladných dojmech obrovské zklamání. Pokles v hodnocení byl obrovský, musím bohužel uznat, že zasloužený, poněvadž jsou daleko záživnější filmy v letadle. Napětí, nějaké pořádné překvapení, toho se divák nedočká, což považuji jako jeden z největších záporů. Pár momentů není špatných a dokonce občas i hudba dokázala přesvědčit, ale to je málo na snímek, z kterého by se mohlo vyždímat daleko více... 4/10 = 45% (23.05.2012)

Navzdory nepříznivým statistikám jsem při žádném ze svých čtyř letů nepotkal na palubě aktivního arabského teroristu, se kterým bych si mohl dosytosti zařvat Allah akbar. Přitom v každém filmu, ve kterém je nějaký záběr na letadlo, vyskakuje z nejbližšího roští skupina osmahlých hochů s podivnými touhami směřujícími ke zničení západní civilizace. Tentokrát se to neslo v dokumentárním duchu skutečných událostí, při nichž všichni zúčastnění určitě získali doživotní adrenalinový zážitek, ale divák v tomto směru poněkud ostrouhal, protože před pořádnou akcí dostala přednost uslzená rodina či politické hrátky a nečekaně často na mne mrkala netradiční návštěvnice akčního filmu - nuda. (11.12.2012)