Odpojit

Ve zkratce: DISCONNECT je celovečerní fikční debut dokumentaristy, který bohužel značně vykonstruované vyprávění a manýristický styl lacině dolující emoce uzpůsobil společenskému přesahu, který ale začíná a končí u banalit a explicitně sdělených tezí. Obšírněji o tomto midcultu: zde. (14.09.2013)

Film začíná jako laciná verze studentského filmu a s trhanými záběry kamery si nejsem jistý, zda to vypnout, aby mě po dvou hodinách nebolela hlava. Nicméně film dostává zápletku, a to hned pro několik samostatných příběhových linií, které spojují internetové zločiny. Příjemně vygradované zápletky, dobří herci a věrohodnost na výbornou. (19.09.2015)

Malý nenápadný film, který si ovšem diváckou pozornost rozhodně zaslouží. I když s přehnanými ambicemi ve scénáři rozehrál hru, kterou nemohl vyhrát. Na hraný debut přesto velmi vydařené. Televizní reportérku až moc intenzivně začne zajímat příběh mladíka, který se před web kamerou uspokojuje, pak tu nerozvážný školácký vtípek dožene samotářského hocha k pokusu o sebevraždu a v neposlední řadě tu máme manželský pár, který se každý po svém vyrovnává se ztrátou dítěte. Pojítkem jsou tu média – v první linii je jejich vliv zřetelný, ve druhé se legrace odehraje přes falešný účet na sociální síti a v té poslední on hraje online hry a ona se stane lehce závislou na podpůrné chatové skupině. Samozřejmě se postupně některé z linií prolnou. Opírají se tak o trend podobně narativně vyprávěných látek (Babel, Crash, Magnolia), škoda jen, že chybí hlubší přesah nebo jen jakékoliv ozvláštnění. Izolace, riziko zveřejňování informací, nevinná zábava. Témata, která si režisér Henry Alex Rubin a scénárista Andrew Stern vybrali, zpracovávají místy se sebejistotou zkušených borců, jindy se zoufale točí v kruhu a někdy jsou velmi povrchní a až moc využívají náhod a končí tak nějak nedořešeně nebo pouze na efekt. Poselství tak mnohdy vypadá asi tak, že se k sobě máme chovat hezky, máme komunikovat a víc si všímat, s kým je moje dítě dennodenně na chatu. Ve finále tak poměrně tezovitá záležitost, která ale solidně utíká, předkládá velmi dobré herce (s hůře napsanými postavami) a vcelku trefně pojmenovává nešvary dnešní doby!! 75% (19.11.2013)

Štvrtá hviezda, pretože ma ten film prekvapil. Celý čas mi niečo vadilo, hlavne asi tie blbé deti a že je nad slnko jasné, prečo kto z nich, robil čo, a aké to bude mať následky. Neskôr niektoré herecké výkony (Paula Patton a zas tie decká). A potom detaily, ako že človeku s hypotékou, zoberú všetky veci hneď po nezaplatení prvej splátky (a čo poistka?), alebo že opusteného chlapca na facebooku osloví neznáme dievča a on si ani neoverí, čo je zač; alebo že žena žijúca svoj život na internete nemá antivírák (!). Celý film navyše smeroval k jasnému a zreteľnému cieľu a celý film som tomu chcel dať tri hviezdy a potichu pritakávať slovu midcult, vyslovenému tu už viackrát (byť s ním, ani s aroganciou pravidiel jeho používania maximálne nesúhlasím). No a potom prišiel záver a spravil si to u mňa na plnej čiare. Nie preto, že stop motion, ani pre katarziu (o ktorej by sa tiež dalo polemizovať), ale že to dopadlo inak ako som čakal. Disconnect zdanlivo celý čas šlape cestou kritiky spoločnosti a nepriamo vyslovenej antinetovej agitácie, aby nakoniec skončil bez vyslovenia akéhokoľvek názoru. Disconnect nevraví, že internet je satan, ani že to čo sa vo filme stalo je všetko stopercentne zlé (tá dejovka s chlapcom a novinárkou; jej záver ma dostal asi najviac). Disconnect je iba príbeh o skupinke ľudí žijúcej v počítačovom veku, ktorá mala skrátka trochu väčšiu smolu. A väčšinou vlastnou vinou. PS: Pre ten záver mi paradoxne trochu uniká pointa, tej štvrtej hviezde teda hovorme guilty pleasure. (05.10.2013)

Banální obžaloba internetu a vůbec dosti čitelný zástupce trendu midcultů, který se povrchními a estetizujícími prostředky snaží zapůsobit na divákovy emoce. V případě dobrého scénáře by to ani nevadilo, ale problémem Disconnect je, že neříká nic nového nebo dlouhodobě neznámého - minimálně dva ze čtyř příběhů jsou naprosto neobjevné a předvídatelné a pro toho, kdo někdy přišel do styku s počítačem (ehm) i dost vykalkulované a naprosto vypouštějící tunu pozitiv, které internet nabízí. V tom případě mě pro film nenapadá jediné cílové publikum - možná důchodci, kteří se opět usvědčí v tom, že by "všechny ty internety a počítače měli zakázat". (08.10.2013)