Assassin's Creed: Embers

Pohled na starého Ezia mě drtí, když si vzpomenu na ty hodiny strávené hraním této úchvatné série. Je ovšem skvělé znovu vidět tu krásu malebné, renesanční Itálie, navštívit stará, známá místa, která jsem tolikrát lezecky zdolal nebo kolem nich jen prošel a vžít se do mého oblíbeného virtuálního světa. I samotné ukončení bylo mírumilovné, dojemné a můj prvotní strach, že zemře čepelí templáře, se ukázal mylným. Ale to vědomí, že jsme opravdu dospěli k cílové rovince, je pro mě neúnosné... 100%. (17.12.2011)

Krátký film o Hidden Blade Made in Italy potřetí a poprvé příjemně. Lineage i Ascendance většinu času nudily, v Embers se ale hraje na emoce a z nezanedbatelné části i na nostalgii a to zrovna sem konečně pasuje. Vždyť jsem v Eziově kůži bojoval, běhal a skákal celé tři díly herní série a dát mu sbohem proto není nic lehkého. Scenáristicky to sice není žádná velká výhra, protože navázání na Asii moc smysl nedává, ale jsem rád, že jsem na rozdíl od herního Revelations dostal pro mistra Auditoreho alespoň nějaký konec. Smíření s vlastním osudem proto opatrně chválím, ale od loučení s dlouhodobě nejoblíbenější postavou celého Assassin's Creed bych zkrátka čekal víc. (27.07.2014)

"When I was a young man, I had liberty, but I did not see it. I had time, but I did not know it. And I had love, but I did not feel it. Many decades would pass before I understood the meaning of all three. And now, the twilight of my life, misunderstanding has past into contentment. Love, liberty, and time: once was so disposable, are the fuels that drive me forward. And love, most especially, mio cara. For you, our children, our brothers and sisters, and for the vast and wonderful world that gave us life, and keeps us guessing. Endless affection, mio Sofia." Všemi očekávané finále, které u mě bohužel nedosáhlo tak kýženého emocionálního rozbouření, jak jsem původně předpokládala. Přesto jsem pocítila malé bodnutí sentimentu a melancholie, když jsem měla dát addio tak významné osobě, jenž mi přirostla za ta léta neochvějně k srdci. Requiscat in pace Ezio....forever yours. (05.12.2011)

Důstojné zakončení jedné z nejlepších herních postav vůbec. S Eziem jsem strávil mnoho času a právě nyní, když jsem se rozhodl, že znovu rozehraju AC2, rozhodl jsem se, že znovu očekuju tento film. A moje hodnocení se moc nezměnilo. Pořád si myslím, že příběh se žluťačkou byl zbytečný a film se měl víc soustředit na Ezia. Nic to ale nemění na tom, že Eziova smrt je šíleně smutná a jedná se o moment, kdy jsem slzy nezadržel. Requiescant in pace, Ezio Auditore da Firenze. (13.10.2018)

V rámci tejto série a hry ako takej sa dá povedať, že sa jedná o jeden z tých lepších animovaných kraťasov, ktorý pri tejto príležitosti vznikol a v zásade uzatvára život jedného assassina. Celkom dojemné, melancholické s celkom slušnými animáciami, pri ktorých som sa cítil ako v samotnej hre. Aj keď o nej veľa neviem, páčilo sa mi to a určite lepšie ako predošlé kraťasy. 60 % (18.06.2018)