Byzantium

Ku rozdílu od mnohých mě ani tak nezaujal vztah dvou žen, nýbrž celé rozvržení mytologie jako takové, které je ale trestuhodně nevyužito a bohužel se přidávají i vady scénaristické (kteréžto psát nebudu, neb nehodlám páchati spoilerů hrůzných), tak i v ohledu dosti přemrštěné délky, které by slušelo ubrat pár desítek minut, ovšem ne z minulosti, která mě osobně připadala o chlup zábavnější. Melancholicky-romantická linka se ovšem taky celkem povedla a ve výsledku dopomáhá dobré atmosféře, která se u mě zasloužila o čtvrtou hvězdičku. PS: další z ukázek naprosto nevhodně vybrané doby vstupu do českých kin, kdy se film z jiných zdrojů k divákovi dostane o měsíce dřív, zrovna tady na to do kina moc lidí po projekci doma nepůjde (21.10.2013)

Ono to vypadá jako takové upírské drama, ale již po deseti minutách padně první hlava. Doslova. Možná to bude znít až kacířsky, ale přišlo mi to jako takové moderní a ženské Interview s upírem. Líbila se mi vlastní geneze a universum upírství včetně toho, že narušovalo zažité normy a postupy (upíři zde chodí normálně na slunci), ale zachovávalo ono klasické a děsivé prokletí upírské nesmrtelnosti. Herecky velmi zajímavé, obě hlavní představitelky velmi přirozené a uvěřitelné, mužské postavy sice v pozadí, ale trefné a hlavně pestré a vzájemně odlišné. Hezký film. Horrorový moc ne, ale hezký upírský příběh. (22.02.2018)

Po tomto filmu jsem nabyla přesvědčení, že by někdo mohl vydat knihu s názvem Od Nosferatu až k Edwardovi Cullenovi, aneb dopad moderní doby na vývoj upírů. Protože to, jak se podoba upírů za jedno století změnila, od prvního výskytu na filmovém plátně, až po jejich "moderní" pojetí, je až zarážející. Dříve upíři děsili, vzbuzovali respekt a hrůzu a dnes? Dnes vypadají jako metrosexuální členové kdejakého boybandu na MTV. Být upírem v moderní době je vlastně úplně v pohodě. Nepotřebují už rakve, hlínu, temné prostory, jejich tváře nenabývají nelidských tvarů a o světle a slunci ani nemluvím. Za chvíli tu budeme mít upíry na pláži, se slunečními brýlemi a bronzovým tělem, na které budou letět plážové roštěnky. Oh God... A teď, když jsem zhlédla Byzantium, to vypadá, že dokonce přijdou i o ty špičáky. Chudáci. Co jim vlastně zůstane? Co bude v dnešní době dělat upíra upírem? Kde je Bela Lugosi s tím svým démonickým obličejem a pronikavýma očima? Kde je Fantom noci? Kde je ta hrůzná armáda temnot? Zastavte, chci vystoupit! Alespoň, že Saoirse Ronan je tu nádherná a zranitelná a Gemma Arterton zase sexy a nebezpečná. Ale čekala jsem tedy více. (01.03.2015)

Rád se setkávám s netradičními filmy s neotřepanou zápletkou a Byzantium mezi ně určitě patří. Neil Jordan mne velmi mile překvapil svým přístupem a hlavně způsobem, jakým natočil tuto neobvyklou „upířinu“. Každou minutou jsem se víc a víc „zažral“ do tohoto dramatu s hororovou příchutí a to nejen díky neokoukanému příběhu, ale i hodně dobrým hereckým výkonům obou hereček. Především však musím ocenit prolínání dějových linií (současnosti a minulosti), díky kterým získala atmosféra to správné kouzlo a vůbec mi nevadilo, že se tu upustilo od zbytečného (leč mnou oblíbeného) násilí. Samozřejmě nejsme ochuzeni o několik krvavých okamžiků ani zde, ale Byzantium se snažilo na diváky zapůsobit především samotným vypravováním příběhu obou hrdinek. Na rozdíl od některých diváků jsem nebyl zklamán ani tím, že se tvůrci rozhodli nedržet se zažitých upířích charakteristických rysů „zlozvyků či slabostí“, jako je slunce, odraz v zrcadle, atd…Já chtěl opravdu už dlouhou dobu vidět něco „nového“ a jelikož Twilight mi to nepřinesl, jsem rád za tohle. Rovněž proměna v upíra byla velice zajímavá a tajuplný ostrov s vodopády, z nichž teče krev – toť nezapomenutelný prvek tohoto filmu. Především díky vynikající práci kameramana Seana Bobbitta, jsem tento film určitě neviděl naposledy. No a druhým důvodem je smyslná Gemma. Gemma Arterton byla sexy už coby Mařenka ve filmu Hansel & Gretel: Witch Hunters, ale tady jí to slušelo díky všem těm upnutým korzetům a hlubokým výstřihům ještě víc. Neil Jordan prostě ví, čím diváka zaujmout a hlavně pak muže. Velmi dobře si vedla i Saoirse Ronan, které byla role nesmělé Eleanor ušitá přímo na míru.70% (10.03.2014)

Hudba, kamera a bezchybný výběr exteriérů dávaj filmu neskutečně kvalitní mix romanticko -depresivní atmosféry, která dokáže vysloveně uhranout. Film je vyprávěn formou dvou příběhů, kdy ten z minulosti pomáhá divákovi pochopit ten ze současnoti, ale já osobně jsem spíše fanoušek rovnice 1 příběh = 1 film, jasně víc příběhů v jednom, který jsou nějak propleteny vypadaj scénaristicky hravě a může to zvyšovat divákův zájem, ale taky to narušuje prožitek a souznění ať už s hrdiny filmu a nebo jeho obsahem, protože neustálý "přepínání" mezi jednotlivejma časovejma úsekama znamená taky neustálý přepínání vnímavosti a to u mě nikdy nevyznívá až tak silně, jak by mohlo v případě výše zmíněné rovnice, což je přesně tenhle případ. Jinak ovšem paráda, která chce kino, to je jasný. (21.06.2014)